První máj v PVE (Dlouhé Stráně) Přiznám se, že původně jsem na kopec chtěl vyrazit na kole. Prvomájové ráno vypadalo nadějně, ovšem ještě jsem nedojel ke Grandu (hotel v Šumperku), když v mobilu zazvonil kamarád, který tu ještě dva dny pobývá. Kola nemaje, musí se spolehnout na vlastní nohy. Tak v rychlosti (no máme na to víc jak hodinu) měníme plány a vlakem do Koutů. Všichni (tedy skoro) už tam byli, jen já ne. Inu doma není nikdo prorokem. Jak tak bloumáme zázemím kouteckého skiareálu, zabrousíme i do tamního „Íčka“. Jen tak letmo zazní otázka (konkrétně od Vladimíra), není-li místo na exkurzi do PVE. Slečna se podívá do počítače a ejhle, šlo by to. Takže nakonec bude všechno jinak (původně jsem chtěl na rozhlednu U Medvěda). Ono to je vlastně vcelku štěstí. Normálně se na prohlídku elektrárny musí zájemce přihlásit přes web (nebo telefon) předem. Ale jak patrno, občas se místo vyskytne i na místě. I tak máme ještě necelou hodinku čas… Přiznám se, že původně jsem na kopec chtěl vyrazit na kole. Prvomájové ráno vypadalo nadějně, ovšem ještě jsem nedojel ke Grandu (hotel v Šumperku), když v mobilu zazvonil kamarád, který tu ještě dva dny pobývá. Kola nemaje, musí se spolehnout na vlastní nohy. Tak v rychlosti (no máme na to víc jak hodinu) měníme plány a vlakem do Koutů. Všichni (tedy skoro) už tam byli, jen já ne. Inu doma není nikdo prorokem. Jak tak bloumáme zázemím kouteckého skiareálu, zabrousíme i do tamního „Íčka“. Jen tak letmo zazní otázka (konkrétně od Vladimíra), není-li místo na exkurzi do PVE. Slečna se podívá do počítače a ejhle, šlo by to. Takže nakonec bude všechno jinak (původně jsem chtěl na rozhlednu U Medvěda). Ono to je vlastně vcelku štěstí. Normálně se na prohlídku elektrárny musí zájemce přihlásit přes web (nebo telefon) předem. Ale jak patrno, občas se místo vyskytne i na místě. I tak máme ještě necelou hodinku čas…