Vlaková zastávka Kutná Hora – město Cestu popisuji od vlakové zastávky Kutná Hora – město, v jejíž blízkosti jsme bydleli. Od nádraží jsme šli Nádražní ulicí a ve Štefánikově ulici jsme odbočili vlevo. Cestu popisuji od vlakové zastávky Kutná Hora – město, v jejíž blízkosti jsme bydleli. Od nádraží jsme šli Nádražní ulicí a ve Štefánikově ulici jsme odbočili vlevo. Za železničním přejezdem Ještě jsme přešli přes koleje a před řekou odbočili vpravo po místní komunikaci. Nevěděli jsme, po kterém břehu se nechá jít. Vybrali jsme si ale dobře – šli jsme po pěšině přímo po břehu říčky. Ještě jsme přešli přes koleje a před řekou odbočili vpravo po místní komunikaci. Nevěděli jsme, po kterém břehu se nechá jít. Vybrali jsme si ale dobře – šli jsme po pěšině přímo po břehu říčky. U jezu I když cykloturistická NS vede po druhé straně řeky, je zde u jezu její 42. zastavení, kde jsme si přečetli o historii tohoto Macháčkova nábřeží. I když cykloturistická NS vede po druhé straně řeky, je zde u jezu její 42. zastavení, kde jsme si přečetli o historii tohoto Macháčkova nábřeží. Přes říčku Když už to vypadalo, že se dál nedostaneme, byly v říčce naskládané kameny, aby se nechalo přejít na druhou stranu. Když by bylo víc vody, asi bychom museli zpátky. Takhle jsme mohli pokračovat po pěšině po druhé straně, odkud se nám naskytl hezký pohled na kostel sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail). Když už to vypadalo, že se dál nedostaneme, byly v říčce naskládané kameny, aby se nechalo přejít na druhou stranu. Když by bylo víc vody, asi bychom museli zpátky. Takhle jsme mohli pokračovat po pěšině po druhé straně, odkud se nám naskytl hezký pohled na kostel sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail). U Nových mlýnů Najednou naše cesta vedla zajímavým podloubím – bylo vidět, že už něco pamatuje. Abychom si mohli prohlédnout objekt z větší dálky, přešli jsme po mostku na druhou stranu říčky. Tam – na bráně z r. 1806 bylo 43. zastavení NS Okolo Kutné Hory, kde jsme si přečetli o historii tohoto chátrajícího mlýna i branky, která nahradila starší branku, jež byla součástí městského opevnění. Najednou naše cesta vedla zajímavým podloubím – bylo vidět, že už něco pamatuje. Abychom si mohli prohlédnout objekt z větší dálky, přešli jsme po mostku na druhou stranu říčky. Tam – na bráně z r. 1806 bylo 43. zastavení NS Okolo Kutné Hory, kde jsme si přečetli o historii tohoto chátrajícího mlýna i branky, která nahradila starší branku, jež byla součástí městského opevnění. Odbočka před železničním mostem Před sebou vidíme železniční most, který byl postaven r. 1905 – současně s 36 km dlouhou železnicí z Kutné Hory do Zruče nad Sázavou. Most vede nejen přes říčku, ale také přes silniční most. U odbočky vlevo do kopce je 2. zastavení NS, kde jsou informace o mostě i o říčce. Nyní se na chvíli vzdalujeme od vodního toku, otevírají se před námi výhledy na kostel sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail), Vlašský dvůr (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-vlassky-dvur/detail) a kutnohorské vinice, o chvíli později i na Chrám sv. Barbory (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory/detail), kapli Božího těla (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kaple-boziho-tela/detail) a Jezuitskou kolej. Před sebou vidíme železniční most, který byl postaven r. 1905 – současně s 36 km dlouhou železnicí z Kutné Hory do Zruče nad Sázavou. Most vede nejen přes říčku, ale také přes silniční most. U odbočky vlevo do kopce je 2. zastavení NS, kde jsou informace o mostě i o říčce. Nyní se na chvíli vzdalujeme od vodního toku, otevírají se před námi výhledy na kostel sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail), Vlašský dvůr (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-vlassky-dvur/detail) a kutnohorské vinice, o chvíli později i na Chrám sv. Barbory (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory/detail), kapli Božího těla (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kaple-boziho-tela/detail) a Jezuitskou kolej. Rozcestí Přibližujeme se k trati a křižujeme naučnou stezku Stříbrná stezka – jižní okruh. Současně se napojujeme na červenou turistickou trasu. Zde je 3. zastavení naší NS Okolo Kutné Hory, kde se dozvídáme, že jdeme dokonce po Královské procházce. Protože je odtud snad nejhezčí pohled na kostel sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail), týká se toto zastavení právě tohoto kostela a arciděkanství. Téměř vedle je 4. zastavení NS, které popisuje nádherné kutnohorské panorama se zaměřením na historii Chrámu sv. Barbory (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory/detail). Přibližujeme se k trati a křižujeme naučnou stezku Stříbrná stezka – jižní okruh. Současně se napojujeme na červenou turistickou trasu. Zde je 3. zastavení naší NS Okolo Kutné Hory, kde se dozvídáme, že jdeme dokonce po Královské procházce. Protože je odtud snad nejhezčí pohled na kostel sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail), týká se toto zastavení právě tohoto kostela a arciděkanství. Téměř vedle je 4. zastavení NS, které popisuje nádherné kutnohorské panorama se zaměřením na historii Chrámu sv. Barbory (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory/detail). Reliéf Jaroslava Vrchlického Dostáváme se do skalního údolí – vlevo jsou pískovcové skály, vpravo železnice. Již samotné skály jsou zajímavé. Právě z jedné této skály shlíží do údolí J. Vrchlický. Když to tu kvete, musí tu být skutečně nádherně. Zde na 5. zastavení si přečtete něco o těchto skalách, o vzniku reliéfu, ale také něco o zdejší přírodě. Dostáváme se do skalního údolí – vlevo jsou pískovcové skály, vpravo železnice. Již samotné skály jsou zajímavé. Právě z jedné této skály shlíží do údolí J. Vrchlický. Když to tu kvete, musí tu být skutečně nádherně. Zde na 5. zastavení si přečtete něco o těchto skalách, o vzniku reliéfu, ale také něco o zdejší přírodě. Pod Obrovou vilou Cesta nás zavedla na druhou stranu trati a k říčce. Na kopci za říčkou je Obrova vila z r. 1898, pod kterou jsou ještě nyní vidět terasy. Dříve až sem se rozkládaly kutnohorské vinice. Toto 6. zastavení je také věnováno zdejší přírodě. Cesta nás zavedla na druhou stranu trati a k říčce. Na kopci za říčkou je Obrova vila z r. 1898, pod kterou jsou ještě nyní vidět terasy. Dříve až sem se rozkládaly kutnohorské vinice. Toto 6. zastavení je také věnováno zdejší přírodě. U ústí Bylanky Na protější straně se do říčky Vrchlice vlévá říčka Bylanka. Asi 200 metrů před soutokem vede přes Bylanku zajímavý dvouobloukový kamenný most z 1. pol. 19. století. Odtud bohužel moc vidět není. I toto 7. zastavení je věnováno přírodě. Na protější straně se do říčky Vrchlice vlévá říčka Bylanka. Asi 200 metrů před soutokem vede přes Bylanku zajímavý dvouobloukový kamenný most z 1. pol. 19. století. Odtud bohužel moc vidět není. I toto 7. zastavení je věnováno přírodě. U mostu Ještě než jsme došli na most, přivítali nás Kutnohorské městské lesy a rybníky v lužním lese a na lesní stezce – I. Z tohoto pohledu jdeme opačným směrem. Když vycházíme z lesa na silnici, vidíme vlevo ústí důlního náhonu, který vznikl jako nejstarší vodní dílo již ve středověku. Po zániku dolů vedl vodu k turbínám Nového mlýna. Na tomto 8. zastavení se také dozvíte, že tříobloukový kamenný most přes Vrchlici je z 1. pol. 19. století. Jen kousek vlevo je přírodní geologická expozice, kde je možno si prohlédnout typické horniny z Kutné Hory a širokého okolí. My měli ještě na tento den další plány, kameny nás zase tolik nezajímají, takže přecházíme po lávce pro pěší vedle kamenného mostu a chystáme se na návrat do centra města. Červená turistická trasa za chvíli odbočí vlevo - my pokračujeme po silnici. Zase se nám na chvíli otevřel pohled na Chrám sv. Barbory (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory/detail). Ještě než jsme došli na most, přivítali nás Kutnohorské městské lesy a rybníky v lužním lese a na lesní stezce – I. Z tohoto pohledu jdeme opačným směrem. Když vycházíme z lesa na silnici, vidíme vlevo ústí důlního náhonu, který vznikl jako nejstarší vodní dílo již ve středověku. Po zániku dolů vedl vodu k turbínám Nového mlýna. Na tomto 8. zastavení se také dozvíte, že tříobloukový kamenný most přes Vrchlici je z 1. pol. 19. století. Jen kousek vlevo je přírodní geologická expozice, kde je možno si prohlédnout typické horniny z Kutné Hory a širokého okolí. My měli ještě na tento den další plány, kameny nás zase tolik nezajímají, takže přecházíme po lávce pro pěší vedle kamenného mostu a chystáme se na návrat do centra města. Červená turistická trasa za chvíli odbočí vlevo - my pokračujeme po silnici. Zase se nám na chvíli otevřel pohled na Chrám sv. Barbory (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory/detail). U kamenného mostku přes říčku Bylanka Původně jsme chtěli jít po silnici a přijít do centra shora. Provoz na silnici nás však odradil a tak jsme hned za mostkem přes Bylanku sešli zpátky k Vrchlici. Zde jsme zjistili, čím je tento most zajímavý. Má dva oblouky, ale jejich výška a šířka jsou naprosto odlišné. Nepřišli jsme však na důvod, proč tomu tak je. Z mostu byl snad ještě hezčí pohled pohled na Chrám sv. Barbory (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory/detail). Původně jsme chtěli jít po silnici a přijít do centra shora. Provoz na silnici nás však odradil a tak jsme hned za mostkem přes Bylanku sešli zpátky k Vrchlici. Zde jsme zjistili, čím je tento most zajímavý. Má dva oblouky, ale jejich výška a šířka jsou naprosto odlišné. Nepřišli jsme však na důvod, proč tomu tak je. Z mostu byl snad ještě hezčí pohled pohled na Chrám sv. Barbory (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory/detail). Häringův rybník Cesta vede mezi rybníkem a Vrchlicí. V 1. pol. 20. století zde bývala plovárna a mlýn Na plovárně. Dnes jsou zde sádky na ryby. Cesta vede mezi rybníkem a Vrchlicí. V 1. pol. 20. století zde bývala plovárna a mlýn Na plovárně. Dnes jsou zde sádky na ryby. Stříbrná stezka – jižní okruh Cesta vedla hezkým údolím. Došli jsme na rozcestí a naučnou Stříbrnou stezkou. Kdybychom pokračovali v přímém směru, dostali bychom se do míst, kde jsme dnes již jednou byli. Musíme tedy vlevo do kopečka podle hradeb opět s dalšími vyhlídkami na město a kostel sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail). Cesta vedla hezkým údolím. Došli jsme na rozcestí a naučnou Stříbrnou stezkou. Kdybychom pokračovali v přímém směru, dostali bychom se do míst, kde jsme dnes již jednou byli. Musíme tedy vlevo do kopečka podle hradeb opět s dalšími vyhlídkami na město a kostel sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail). Štola sv. Jiří Na hradební zdi visí 1. zastavení naučné Stříbrné stezky, které informuje o středověké štole, do které se vstupuje o kus níže. Štola je přístupná veřejnosti v rámci prohlídky Českého muzea stříbra v Hrádku (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-hradek-ceske-muzeum-stribra/detail), který je jen kousek před námi. Na hradební zdi visí 1. zastavení naučné Stříbrné stezky, které informuje o středověké štole, do které se vstupuje o kus níže. Štola je přístupná veřejnosti v rámci prohlídky Českého muzea stříbra v Hrádku (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-hradek-ceske-muzeum-stribra/detail), který je jen kousek před námi. Hrádek – České muzeum stříbra Vyšli jsme přímo v historickém centru města. Vlevo je Hrádek (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-hradek-ceske-muzeum-stribra/detail), o kousek dál vpravo kostel sv. Jakuba https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail) a Vlašský dvůr (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-vlassky-dvur/detail). Vyšli jsme přímo v historickém centru města. Vlevo je Hrádek (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-hradek-ceske-muzeum-stribra/detail), o kousek dál vpravo kostel sv. Jakuba https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail) a Vlašský dvůr (https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-vlassky-dvur/detail). Havlíčkovo náměstí a Dům U tří králů Okolo kostela sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail) jsme došli k Domu U tří králů. Byl postaven r. 1903. Je unikátní svými freskami na fasádě prvého patra, které vznikly patrně podle návrhů Mikoláše Alše. Fresky znázorňují v nadživotní velikosti postavy tří králů, kteří měli vliv na rozvoj Kutné Hory – Václava II., Václava IV. a Vladislava II. Jagelonského. Okolo kostela sv. Jakuba (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-kostel-sv-jakuba/detail) jsme došli k Domu U tří králů. Byl postaven r. 1903. Je unikátní svými freskami na fasádě prvého patra, které vznikly patrně podle návrhů Mikoláše Alše. Fresky znázorňují v nadživotní velikosti postavy tří králů, kteří měli vliv na rozvoj Kutné Hory – Václava II., Václava IV. a Vladislava II. Jagelonského. Palckého náměstí se Sankturinovským domem Na tomto náměstí v Sankturinovském domě (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-sankturinovsky-dum/detail) je infocentrum. My až k nšmu nejdeme. Téměř okamžitě odbočujeme vpravo do Tylovy ulice. Na tomto náměstí v Sankturinovském domě (https://www.turistika.cz/vylety/kutna-hora-sankturinovsky-dum/detail) je infocentrum. My až k nšmu nejdeme. Téměř okamžitě odbočujeme vpravo do Tylovy ulice. Tylova ulice a Tylův dům V tomto původně gotickém domě se r. 1808 narodil autor textu české hymny Josef Kajetán Tyl. Dům byl po požáru města r. 1823 přestavěn. V tomto původně gotickém domě se r. 1808 narodil autor textu české hymny Josef Kajetán Tyl. Dům byl po požáru města r. 1823 přestavěn. Štefánikova ulice Tylovou ulicí jsme došli na křižovatku, kde jsme začínali. Nyní jen kousek vlevo a jsme na vlakové zastávce. Tylovou ulicí jsme došli na křižovatku, kde jsme začínali. Nyní jen kousek vlevo a jsme na vlakové zastávce. Vlaková zastávka Kutná Hora – město Kutná Hora – procházka podél Vrchlice Příjemná, zhruba 4 km dlouhá procházka podél části říčky Vrchlice. Tato říčka pramení zhruba 10 km na jih od Kutné Hory a vlévá se do řeky Klejnárky u obce Nové Dvory, přibližně 5 km východním směrem od centra města. Celý tok řeky Vrchlice měří 30 km. Když student Jaroslav Vrchlický (v té době ještě jako Emil Jakub Frida ) navštívil na jaře Kutnou Horu, celé údolí této říčky bylo rozkvetlé a začínající básník byl unesen touto nádhernou scenérií. Právě odtud pochází jeho pozdější pseudonym. Pět let po jeho smrti vytesal do pískovcové skály nad říčkou kutnohorský sochař Josef Chvojan jeho reliéf. Zabírá 12 m² a v současné době je… Příjemná, zhruba 4 km dlouhá procházka podél části říčky Vrchlice. Tato říčka pramení zhruba 10 km na jih od Kutné Hory a vlévá se do řeky Klejnárky u obce Nové Dvory, přibližně 5 km východním směrem od centra města. Celý tok řeky Vrchlice měří 30 km. Když student Jaroslav Vrchlický (v té době ještě jako Emil Jakub Frida ) navštívil na jaře Kutnou Horu, celé údolí této říčky bylo rozkvetlé a začínající básník byl unesen touto nádhernou scenérií. Právě odtud pochází jeho pozdější pseudonym. Pět let po jeho smrti vytesal do pískovcové skály nad říčkou kutnohorský sochař Josef Chvojan jeho reliéf. Zabírá 12 m² a v současné době je… 225 225.6 225.8 225.8 234.9 232.3 246.2 255.4 258.2 252 245.3 241.6 241.9 238.7 245.7 257.3 251.8 252.8 245.4 225 225.1