Dolomity Retro září 2008 Díl třetí - poslední 25. září. Den šestý. Ráno se probouzíme úplně sami na prázdném parkovišti. Po snídani sjíždíme pár kilometrů k Ponte di Rucurto. Auto necháváme v lese za okrajem silnice a vyrážíme po cestě č.434 k dnešnímu cíli, malebnému plesu Lago di Federa ve výšce 2046 m. Mělo by se jednat o lehký výlet asi 15 -20km s převýšením kolem 340m. Kousek od auta brzy překračujeme pěknou bystřinu Rio Costeana a zvolna stoupáme lesem cikcak pěšinou. Posléze stezka střídavě prochází loučkami mezi modříny. Nad korunami stromů se začínají vynořovat štíty na protější straně. Nejdříve vidíme útvar Cinque Tori. Jak kráčíme dál, výhled nám opět zakryjí modříny a vzápětí se vynoří skupina Tofana. Stoupáme dál světle zeleným modřínovým lesem. Asi po 2 km nám cestu protne nádherná divoká soutěska, o které ani netušíme, zda má nějaký název. Snad Cason di Formin. Velice romantické místo. Plníme jím naše fotoaparáty do sytosti. Po dvou hodinkách se vpředu mezi stromy objeví na obzoru silueta… 25. září. Den šestý. Ráno se probouzíme úplně sami na prázdném parkovišti. Po snídani sjíždíme pár kilometrů k Ponte di Rucurto. Auto necháváme v lese za okrajem silnice a vyrážíme po cestě č.434 k dnešnímu cíli, malebnému plesu Lago di Federa ve výšce 2046 m. Mělo by se jednat o lehký výlet asi 15 -20km s převýšením kolem 340m. Kousek od auta brzy překračujeme pěknou bystřinu Rio Costeana a zvolna stoupáme lesem cikcak pěšinou. Posléze stezka střídavě prochází loučkami mezi modříny. Nad korunami stromů se začínají vynořovat štíty na protější straně. Nejdříve vidíme útvar Cinque Tori. Jak kráčíme dál, výhled nám opět zakryjí modříny a vzápětí se vynoří skupina Tofana. Stoupáme dál světle zeleným modřínovým lesem. Asi po 2 km nám cestu protne nádherná divoká soutěska, o které ani netušíme, zda má nějaký název. Snad Cason di Formin. Velice romantické místo. Plníme jím naše fotoaparáty do sytosti. Po dvou hodinkách se vpředu mezi stromy objeví na obzoru silueta…