Podzimní východní Kanada 2.díl Montréal Na dálnici sjíždíme na sjezdu číslo 96 dálnice č. 417 směr východ, jak je zvykem psát vzhledem k velkým vzdálenostem a řadou míst kam se dá dostat se jednoduše píše hlavně směr silnice takže buďte v obraze, jestli jedete na sever, jih, západ či východ. Nájezd je plynulý, na mé zkušenosti z evropských dálnic je provoz celkem nepatrný, auta jsou zhruba na dohled. Trochu mám strach při předjíždění traků, jednak jejich rychlost je běžně přes 100 km/h a předjíždět rychleji než 115 si netroufnete, mnohdy se jedná o tzv. vlaky, kdy za návěsem je ještě jeden návěs, a je tu i větší nebezpečí vybočení.   Rozdíl oproti Evropě je i v tom, že na řadě míst prostě nevidíte protisměr a to i několik kilometrů. Mezi vámi a druhým směrem dálnice bývá pás lesa i stovky metrů široký, no prostě na prostor tu nikdo nekouká. Cesta ubíhá v klidu a plynule, jedeme rovinatou krajinou. Občerstvovací stanice nebývají na odpočívadlech, ale na sjezdech z dálnic, někdy vás… Na dálnici sjíždíme na sjezdu číslo 96 dálnice č. 417 směr východ, jak je zvykem psát vzhledem k velkým vzdálenostem a řadou míst kam se dá dostat se jednoduše píše hlavně směr silnice takže buďte v obraze, jestli jedete na sever, jih, západ či východ. Nájezd je plynulý, na mé zkušenosti z evropských dálnic je provoz celkem nepatrný, auta jsou zhruba na dohled. Trochu mám strach při předjíždění traků, jednak jejich rychlost je běžně přes 100 km/h a předjíždět rychleji než 115 si netroufnete, mnohdy se jedná o tzv. vlaky, kdy za návěsem je ještě jeden návěs, a je tu i větší nebezpečí vybočení.   Rozdíl oproti Evropě je i v tom, že na řadě míst prostě nevidíte protisměr a to i několik kilometrů. Mezi vámi a druhým směrem dálnice bývá pás lesa i stovky metrů široký, no prostě na prostor tu nikdo nekouká. Cesta ubíhá v klidu a plynule, jedeme rovinatou krajinou. Občerstvovací stanice nebývají na odpočívadlech, ale na sjezdech z dálnic, někdy vás…