Nad údolím Hučivé Desné – vyhlídky na zelené cyklo 6157 Nedávno jsem někde přečetl, že Kouty nad Desnou jsou (nebo leží v) srdcem Jeseníků. Za svůj krátký život jsem se tedy s touto informací setkal kupodivu poprvé. Nicméně fakt, že leží vlastně pod stykem hlavních dvou podcelků Hrubého Jeseníku, tedy Pradědské hornatiny (na východě, té vyšší) a Keprnické klenby (na západě, o něco nižší), by této charakteristice mohl odpovídat. Nakonec z Koutů na hory vyráží turistické značení všeho druhu a skoro všech barev. Platí to jak o značkách pěších, tak cyklistických. Vede tu i jedna lyžařská značka, ale ta vlastně odpovídá ve větší části značce pěší (modrá na sedlo). Část značení je využívaná dlouho a a hojně, zejména počtem výletníků. Některé tak zaplněné nejsou, snad že jsou novější a tím i neznámé, nebo se zdají málo atraktivní. Svým způsobem je to i škoda, protože i na těch méně frekventovaných trasách se dají najít pěkná místa. Zčásti to platí na zelené cyklotrase s číslem Nedávno jsem někde přečetl, že Kouty nad Desnou jsou (nebo leží v) srdcem Jeseníků. Za svůj krátký život jsem se tedy s touto informací setkal kupodivu poprvé. Nicméně fakt, že leží vlastně pod stykem hlavních dvou podcelků Hrubého Jeseníku, tedy Pradědské hornatiny (na východě, té vyšší) a Keprnické klenby (na západě, o něco nižší), by této charakteristice mohl odpovídat. Nakonec z Koutů na hory vyráží turistické značení všeho druhu a skoro všech barev. Platí to jak o značkách pěších, tak cyklistických. Vede tu i jedna lyžařská značka, ale ta vlastně odpovídá ve větší části značce pěší (modrá na sedlo). Část značení je využívaná dlouho a a hojně, zejména počtem výletníků. Některé tak zaplněné nejsou, snad že jsou novější a tím i neznámé, nebo se zdají málo atraktivní. Svým způsobem je to i škoda, protože i na těch méně frekventovaných trasách se dají najít pěkná místa. Zčásti to platí na zelené cyklotrase s číslem