Praha – Vyšehrad a Čertův sloup Vyšehrad je místo opředené množstvím legend, pověstí i bájí o nejstarších dějinách Čechů. Archeologické výzkumy něco z toho potvrzují, jiné skutečnosti vyvracejí. Třeba čertovy či ďáblovy kameny, největší zdejší záhada.   Čertův sloup, tři o sebe opřené kamenné válce lze spatřit skoro v centru pražského Vyšehradu v Karlachových sadech. Na tomto místě se nachází patrně od roku 1888 a jednotlivé jeho kusy mají délku 160 až 240 cm. I když na první pohled by člověk mohl říct, že se jedná o moderní sochařské dílo, tak by to mohla být část jednoho nebo více sloupů, který podepíral klenbu dnes již zaniklého románského kostela sv. Petra a Pavla, který byl postaven na Vyšehradě asi na přelomu 11. a 12. století. Jednoho dne se však sloup rozlomil a spolu s částí klenby se zřítil na podlahu chrámu.   To je tak asi vše, co se o něm ví. Neznámých je podstatně více. Především důvod jeho vzniku. Když půjdeme nejhlouběji do historie, tak bychom mohli uvěřit tomu, že byl v době… Vyšehrad je místo opředené množstvím legend, pověstí i bájí o nejstarších dějinách Čechů. Archeologické výzkumy něco z toho potvrzují, jiné skutečnosti vyvracejí. Třeba čertovy či ďáblovy kameny, největší zdejší záhada.   Čertův sloup, tři o sebe opřené kamenné válce lze spatřit skoro v centru pražského Vyšehradu v Karlachových sadech. Na tomto místě se nachází patrně od roku 1888 a jednotlivé jeho kusy mají délku 160 až 240 cm. I když na první pohled by člověk mohl říct, že se jedná o moderní sochařské dílo, tak by to mohla být část jednoho nebo více sloupů, který podepíral klenbu dnes již zaniklého románského kostela sv. Petra a Pavla, který byl postaven na Vyšehradě asi na přelomu 11. a 12. století. Jednoho dne se však sloup rozlomil a spolu s částí klenby se zřítil na podlahu chrámu.   To je tak asi vše, co se o něm ví. Neznámých je podstatně více. Především důvod jeho vzniku. Když půjdeme nejhlouběji do historie, tak bychom mohli uvěřit tomu, že byl v době…