Židovský hřbitov v Praze na Žižkově Na rozhraní Žižkova a Vinohrad stojí od přelomu 80. a 90. let minulého století Žižkovský vysílač, nejznámější dominanta a nejvyšší stavba v Praze. Postaven byl v oblasti Mahlerových sadů, v místě bývalého Starého židovského hřbitova.   Ten byl založen v roce 1680 v době, kdy řádil mor. Této nemoci podlehlo za deset měsíců jenom v pražském ghettu okolo třech tisíc lidí. Kromě běžného pohřbívání sem přibylo nejvíce mrtvých během morových epidemií i válečných událostí.   V roce 1787 zakázal císař Josef II. pohřbívání uvnitř městských center a tak zdejší židovský hřbitov se stal ústředním a byl následně (hned dvakrát) rozšířen. Nakonec se jeho rozloha blížila k ploše 28 tisíc metrů čtverečných. Roku 1890 zde bylo pohřbívání ukončeno.   V roce 1960 došlo ke zboření větší části obvodové zdi hřbitova, povalení náhrobků a zavezení plochy zeminou. Vznikl zde veřejný park s názvem Mahlerovy sady. Naštěstí zůstala alespoň zachována nejstarší část hřbitova s… Na rozhraní Žižkova a Vinohrad stojí od přelomu 80. a 90. let minulého století Žižkovský vysílač, nejznámější dominanta a nejvyšší stavba v Praze. Postaven byl v oblasti Mahlerových sadů, v místě bývalého Starého židovského hřbitova.   Ten byl založen v roce 1680 v době, kdy řádil mor. Této nemoci podlehlo za deset měsíců jenom v pražském ghettu okolo třech tisíc lidí. Kromě běžného pohřbívání sem přibylo nejvíce mrtvých během morových epidemií i válečných událostí.   V roce 1787 zakázal císař Josef II. pohřbívání uvnitř městských center a tak zdejší židovský hřbitov se stal ústředním a byl následně (hned dvakrát) rozšířen. Nakonec se jeho rozloha blížila k ploše 28 tisíc metrů čtverečných. Roku 1890 zde bylo pohřbívání ukončeno.   V roce 1960 došlo ke zboření větší části obvodové zdi hřbitova, povalení náhrobků a zavezení plochy zeminou. Vznikl zde veřejný park s názvem Mahlerovy sady. Naštěstí zůstala alespoň zachována nejstarší část hřbitova s…