Čáslav – náhrobníky na kostele sv. Petra a Pavla Každý, kdo někdy míjel desetitisícové středověké město Čáslav, jistě zaregistroval jeho dominantu, tedy kostel sv. Petra a Pavla s 88,5 metru vysokou věží. V dané chvíli není až tak podstatné, jestli můžeme tento půvabný svatostánek zařadit ještě mezi stavby gotické nebo jestli už musíme přidat předponu neo, naším zájmem budou tentokrát pouze pozoruhodné náhrobníky, které zdobí nejen trojlodní chrámový interiér, ale hlavně jeho venkovní stěny. A to zde ještě navíc byly - v zazděném výklenku někdejší podvěžní kaple - objeveny lidské ostatky, patřící pravděpodobně husitskému vojevůdci a lapkovi Janovi Žižkovi z Trocnova. Svým způsobem nemůžeme opomenout ani portálové reliéfy sv. Petra a sv. Pavla, které vytvořil Stanislav Sucharda. V neogotickém chrámovém interiéru zaujmou jistě románský portál v sakristii, renesanční kamenná kropenka, cínová křtitelnice z I.. poloviny 16. století či zbytky renesančních fresek z přelomu 15. a 16. století, ale opomenout nemůžeme ani již… Každý, kdo někdy míjel desetitisícové středověké město Čáslav, jistě zaregistroval jeho dominantu, tedy kostel sv. Petra a Pavla s 88,5 metru vysokou věží. V dané chvíli není až tak podstatné, jestli můžeme tento půvabný svatostánek zařadit ještě mezi stavby gotické nebo jestli už musíme přidat předponu neo, naším zájmem budou tentokrát pouze pozoruhodné náhrobníky, které zdobí nejen trojlodní chrámový interiér, ale hlavně jeho venkovní stěny. A to zde ještě navíc byly - v zazděném výklenku někdejší podvěžní kaple - objeveny lidské ostatky, patřící pravděpodobně husitskému vojevůdci a lapkovi Janovi Žižkovi z Trocnova. Svým způsobem nemůžeme opomenout ani portálové reliéfy sv. Petra a sv. Pavla, které vytvořil Stanislav Sucharda. V neogotickém chrámovém interiéru zaujmou jistě románský portál v sakristii, renesanční kamenná kropenka, cínová křtitelnice z I.. poloviny 16. století či zbytky renesančních fresek z přelomu 15. a 16. století, ale opomenout nemůžeme ani již…