Kunštát - náměstí Krále Jiřího   I když je půvabný Kunštát městem malým, má hned dvě náměstí. Leží nad sebou ve svahu kopce a od sebe je odděluje masa kostela sv.Stanislava. My se ale budeme věnovat jen tomu spodnímu, pojmenovanému podle zdejšího nejslavnějšího rodáka – krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Místo zrození českého panovníka z rynku dobře patrno, neboť jím byla už v roce 1420 ta malebná kulisa panského sídla, vypínající se z vysokého ostrohu - tehdy hrad, nyní zámek. V té době byl Kunštát jen podhradní obcí, statut města byl sídlu s necelými třemi tisícovkami obyvatel přiznán až po sametu. Už od dávných časů ale proslulo hrnčířstvím a keramikou, se kterou si čtenáře dovolím blíže seznámit až příště – s popisem návštěvy a galerie v místním Íčku.   Nyní se už ale vraťme k vlastnímu rynku Krále Jiřího. Má lichoběžníkovitý a nálevkovitý tvar, v nejširší části dosahující 50 metrů a…   I když je půvabný Kunštát městem malým, má hned dvě náměstí. Leží nad sebou ve svahu kopce a od sebe je odděluje masa kostela sv.Stanislava. My se ale budeme věnovat jen tomu spodnímu, pojmenovanému podle zdejšího nejslavnějšího rodáka – krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Místo zrození českého panovníka z rynku dobře patrno, neboť jím byla už v roce 1420 ta malebná kulisa panského sídla, vypínající se z vysokého ostrohu - tehdy hrad, nyní zámek. V té době byl Kunštát jen podhradní obcí, statut města byl sídlu s necelými třemi tisícovkami obyvatel přiznán až po sametu. Už od dávných časů ale proslulo hrnčířstvím a keramikou, se kterou si čtenáře dovolím blíže seznámit až příště – s popisem návštěvy a galerie v místním Íčku.   Nyní se už ale vraťme k vlastnímu rynku Krále Jiřího. Má lichoběžníkovitý a nálevkovitý tvar, v nejširší části dosahující 50 metrů a…