Gorzeszów – Ďáblův kyj V obci Gorzeszów, čtyři kilometry jihovýchodně od Krzeszowa, se nachází pískovcový srub zvaný Diabelska Maczuga (Ďáblův kyj) nebo také Czarcia Skała (Čertova skála). Osamělý srub zploštělého tvaru pochází z doby druhohor, periody křídy. Jeho stáří je tedy 66 až 145 milionů let. Přírodní památkou byl vyhlášený v roce 1964. Zub času vytvaroval srub do dnešního podoby, to je do výšky 8 metrů s delší stranou základny 6 metrů, kratší 2 metry. Pískovec, ze kterého je srub vytvořený, obsahuje kromě vlastních zrn o průměru 1 mm také příměsi křemene a draselného živce. Geologové takto nečistému pískovci dávají přívlastek arkózovitý. Na čelní straně srubu je vytesaný letopočet 1813 – 1913 připomínající 100. výročí bitvy národů v Lipsku. Kdysi byl srub považovaný za pohanský oltář. Je také zvěčněn na jedné z fresek „slezského Rembrandta“ Michaela Willmanna v nedalekém chrámu v Krzeszowie. Jako k mnohým jiným skalním útvarům i k Ďáblovu kyji se váže legenda o jeho vzniku. Ta říká, že ve… V obci Gorzeszów, čtyři kilometry jihovýchodně od Krzeszowa, se nachází pískovcový srub zvaný Diabelska Maczuga (Ďáblův kyj) nebo také Czarcia Skała (Čertova skála). Osamělý srub zploštělého tvaru pochází z doby druhohor, periody křídy. Jeho stáří je tedy 66 až 145 milionů let. Přírodní památkou byl vyhlášený v roce 1964. Zub času vytvaroval srub do dnešního podoby, to je do výšky 8 metrů s delší stranou základny 6 metrů, kratší 2 metry. Pískovec, ze kterého je srub vytvořený, obsahuje kromě vlastních zrn o průměru 1 mm také příměsi křemene a draselného živce. Geologové takto nečistému pískovci dávají přívlastek arkózovitý. Na čelní straně srubu je vytesaný letopočet 1813 – 1913 připomínající 100. výročí bitvy národů v Lipsku. Kdysi byl srub považovaný za pohanský oltář. Je také zvěčněn na jedné z fresek „slezského Rembrandta“ Michaela Willmanna v nedalekém chrámu v Krzeszowie. Jako k mnohým jiným skalním útvarům i k Ďáblovu kyji se váže legenda o jeho vzniku. Ta říká, že ve…