Kunštátské kostely   Městečko Kunštát na Moravě získalo statut města až v roce 1994. Do té doby bývalo jen obcí, v době svého založení (ale i později) slavnou podhradní obcí, neboť byla spjata s panováním slavného moravského rodu pánů z Kunštátu, z něhož vzešel i jeden budoucí český král – Jiří z Poděbrad. Nepřehlédnutelnou dominantou stejnojmenného a hodně svažitého kunštátského náměstí je církevní stavba – farní kostel sv.Stanislava, umístěná na jeho nejhořejším konci. Původně gotická stavba (připomínána už před rokem 1539) disponovala mohutnou věží a chrámovou lodí s plochým stropem. Věž kostela je obtěžkána hned třemi zvony, přičemž si na tom nejstarším dosud můžeme přečíst letopočet 1539. V roce 1687 byl kostel přičiněním Matyáše Klingseisena a Martina Kafky (stavitelů to prostějovských) přebudován do barokní podoby. Přičemž se zvýšilo obvodové…   Městečko Kunštát na Moravě získalo statut města až v roce 1994. Do té doby bývalo jen obcí, v době svého založení (ale i později) slavnou podhradní obcí, neboť byla spjata s panováním slavného moravského rodu pánů z Kunštátu, z něhož vzešel i jeden budoucí český král – Jiří z Poděbrad. Nepřehlédnutelnou dominantou stejnojmenného a hodně svažitého kunštátského náměstí je církevní stavba – farní kostel sv.Stanislava, umístěná na jeho nejhořejším konci. Původně gotická stavba (připomínána už před rokem 1539) disponovala mohutnou věží a chrámovou lodí s plochým stropem. Věž kostela je obtěžkána hned třemi zvony, přičemž si na tom nejstarším dosud můžeme přečíst letopočet 1539. V roce 1687 byl kostel přičiněním Matyáše Klingseisena a Martina Kafky (stavitelů to prostějovských) přebudován do barokní podoby. Přičemž se zvýšilo obvodové…