Nikdy nedokončený zámek Plumlov je oblíbeným sídlem vrápenců a netopýrů Zámek, který nikdy nebyl zcela dostavěn, dnes skýtá možnost prohlédnout si barokní stavbu inspirovanou renesancí, která má velmi neobvyklý tvar. Sídlo, které v 17. století nenašlo místo v srdci svých urozených pánů Lichtenštejnů, je nyní oblíbeným letním úkrytem vrápenců malých a netopýrů velkých. Plumlovský zámek nechal postavit na konci 17. století Jan Adam z Lichtenštejna vedle původního hradu ze 13. století. Velkolepé architektonické plány jeho otce, knížete Karla Eusebia, se však nikdy nenaplnily a tak má původní barokní zámek postavený v renesančním stylu velmi neobvyklý vzhled. Obě budovy zámku a přilehlá sklepení dnes skýtají útočiště pro několik druhů letounů. Dva druhy zde od dubna do srpna mají své letní kolonie, které tvoří samice a jejich v červnu rozená mláďata. Půdu nízkého (severního) zámku obývá kolonie vrápence malého. Vrápenci zde dle dochovaných historických záznamů sídlí minimálně od 60. let 20. století.… Zámek, který nikdy nebyl zcela dostavěn, dnes skýtá možnost prohlédnout si barokní stavbu inspirovanou renesancí, která má velmi neobvyklý tvar. Sídlo, které v 17. století nenašlo místo v srdci svých urozených pánů Lichtenštejnů, je nyní oblíbeným letním úkrytem vrápenců malých a netopýrů velkých. Plumlovský zámek nechal postavit na konci 17. století Jan Adam z Lichtenštejna vedle původního hradu ze 13. století. Velkolepé architektonické plány jeho otce, knížete Karla Eusebia, se však nikdy nenaplnily a tak má původní barokní zámek postavený v renesančním stylu velmi neobvyklý vzhled. Obě budovy zámku a přilehlá sklepení dnes skýtají útočiště pro několik druhů letounů. Dva druhy zde od dubna do srpna mají své letní kolonie, které tvoří samice a jejich v červnu rozená mláďata. Půdu nízkého (severního) zámku obývá kolonie vrápence malého. Vrápenci zde dle dochovaných historických záznamů sídlí minimálně od 60. let 20. století.…