Sopron – Sloup Nejsvětější Trojice (Szentháromság-szobor) Hlavní náměstí (Fö tér) v maďarském Soproni, tedy prostranství které ohraničují hlavní zdejší památky v čele s tzv. Kozím kostelem, zdobí od roku 1701 sloup zasvěcený Nejsvětější (či Svaté) Trojici. Patří k řadě sloupů, které se stavěly převážně v barokním období. Autorem je údajně místní kameník, zřejmě Szervác Leitner (s otazníkem). Popud (a peníze) poskytli přeživší morové epidemie , hraběnka Katalin Éva Thököly Késmárki a její manžel hrabě Jakab Löwenburg. Na Šoproňském sloupu je poprvé použit prvek spirálovitě točeného dříku na veřejném prostranství v rámci celé Střední Evropy. Do té doby se točité sloupy užívaly jen v interiérech. Morová epidemie zde skončila v roce 1695 a pod patronací ostřihomského arcibiskupa Lipóta Kollonicha byly zahájeny práce na tomto díle. Poněkud paradoxní bylo, že v té době byly místní obyvatelé spíše protestanských vyznání a takové sloupy přeci jen jsou více spojené s katolictvím. Nápis v maďarštině na podstavci sloupu uvádí výše zmíněná hrabata… Hlavní náměstí (Fö tér) v maďarském Soproni, tedy prostranství které ohraničují hlavní zdejší památky v čele s tzv. Kozím kostelem, zdobí od roku 1701 sloup zasvěcený Nejsvětější (či Svaté) Trojici. Patří k řadě sloupů, které se stavěly převážně v barokním období. Autorem je údajně místní kameník, zřejmě Szervác Leitner (s otazníkem). Popud (a peníze) poskytli přeživší morové epidemie , hraběnka Katalin Éva Thököly Késmárki a její manžel hrabě Jakab Löwenburg. Na Šoproňském sloupu je poprvé použit prvek spirálovitě točeného dříku na veřejném prostranství v rámci celé Střední Evropy. Do té doby se točité sloupy užívaly jen v interiérech. Morová epidemie zde skončila v roce 1695 a pod patronací ostřihomského arcibiskupa Lipóta Kollonicha byly zahájeny práce na tomto díle. Poněkud paradoxní bylo, že v té době byly místní obyvatelé spíše protestanských vyznání a takové sloupy přeci jen jsou více spojené s katolictvím. Nápis v maďarštině na podstavci sloupu uvádí výše zmíněná hrabata…