Jaké, kdy a jak pít portské víno (1. část – historie a základní seznámení) Pravé portské víno již ochutnalo jistě mnoho čtenářů Turistiky. Pseudoportské ze Španělska nebo moldavský Kagor jsou sice často také velmi dobrou a chutnou značkou, ale portské z portugalského Porta je prostě jen jedno. A nic na tom nemění ani fakt, že se pěstuje na svazích podél řeky Douro kdesi za městem a dozrává pak v sudech na druhém břehu, tedy ve měste Vila Nova de Gaia. Povědomí o této lahůdce má snad každý, tedy alespoň v rozsahu, že tato vína bývají většinou červená (bílé je méně časté a poslední dobou už se objevuje také módní růžové), poměrně silně alkoholická (nejen u nás ale koupíte jako pravé portské i „slaboučké“ vínko s volume 13%) a poměrně drahá (v Portugalsku to však rozhodně – alespoň v mnoha případech – neplatí). Často bývá toto víno označováno jako dezertní (což o to, chuťovka to skutečně je … i když opravdu trošku jiná než dezertní vína, která jsme konzumovali v Československu v dobách raného mládí) a… Pravé portské víno již ochutnalo jistě mnoho čtenářů Turistiky. Pseudoportské ze Španělska nebo moldavský Kagor jsou sice často také velmi dobrou a chutnou značkou, ale portské z portugalského Porta je prostě jen jedno. A nic na tom nemění ani fakt, že se pěstuje na svazích podél řeky Douro kdesi za městem a dozrává pak v sudech na druhém břehu, tedy ve měste Vila Nova de Gaia. Povědomí o této lahůdce má snad každý, tedy alespoň v rozsahu, že tato vína bývají většinou červená (bílé je méně časté a poslední dobou už se objevuje také módní růžové), poměrně silně alkoholická (nejen u nás ale koupíte jako pravé portské i „slaboučké“ vínko s volume 13%) a poměrně drahá (v Portugalsku to však rozhodně – alespoň v mnoha případech – neplatí). Často bývá toto víno označováno jako dezertní (což o to, chuťovka to skutečně je … i když opravdu trošku jiná než dezertní vína, která jsme konzumovali v Československu v dobách raného mládí) a…