Góry Stolowe Pátek Kvečeru jsme dojeli do Broumova, kde jsme a zašli na večeři. Pak jsme přejeli do Božanova, kde jsme sice nečekali otevřenou krčmu, ale byla tu a čepovala opata. Měl jsem naplánované spaní v lesíku uprostřed polí za vsí, ale ten jsme nějak minuli, tak jsme šli až do Otovic a zalehli v lese nad nimi. Sobota K ránu mě Jirka vzbudil, že už je sedm. Slunce, které bylo ještě pod obzorem, ale naznačovalo, že to bude jinak. Bylo půl šesté. Odmítl jsem vstát, ale po nějakých dvaceti minutách, kdy už stejně všichni hlasitě snídali, to nemělo cenu a vstal jsem taky. Orosenou loukou jsme pak sešli do Otovic na konečnou zastávku, odkud jsme chtěli jít po náspu snesené tratě do Polska. Násep ale vypadal neprůchodný, tak jsme to vzali po silnici. Z Tlumaczówa jsme ale po náspu šli, až ke krásnému ocelovému mostu. Ten jsme začali přecházet, ale protože se muselo jít po konstrukci, mostovka v podstatě chyběla, tak… Pátek Kvečeru jsme dojeli do Broumova, kde jsme a zašli na večeři. Pak jsme přejeli do Božanova, kde jsme sice nečekali otevřenou krčmu, ale byla tu a čepovala opata. Měl jsem naplánované spaní v lesíku uprostřed polí za vsí, ale ten jsme nějak minuli, tak jsme šli až do Otovic a zalehli v lese nad nimi. Sobota K ránu mě Jirka vzbudil, že už je sedm. Slunce, které bylo ještě pod obzorem, ale naznačovalo, že to bude jinak. Bylo půl šesté. Odmítl jsem vstát, ale po nějakých dvaceti minutách, kdy už stejně všichni hlasitě snídali, to nemělo cenu a vstal jsem taky. Orosenou loukou jsme pak sešli do Otovic na konečnou zastávku, odkud jsme chtěli jít po náspu snesené tratě do Polska. Násep ale vypadal neprůchodný, tak jsme to vzali po silnici. Z Tlumaczówa jsme ale po náspu šli, až ke krásnému ocelovému mostu. Ten jsme začali přecházet, ale protože se muselo jít po konstrukci, mostovka v podstatě chyběla, tak…