Císařský les 2012 Pátek Výpravu jsme zahájili návštěvou v pivovaru v Chýši. Když jsme ochutnali, co bylo třeba, to už byla tma, přesunuli jsme se za vesnici do lesa, kde jsme o 70 m výš v lese našli plácek jako stvořený pro nocleh. Bylo tam o několik stupňů tepleji než v údolí potoka. Sobota Bylo to nejenom pěkné místo na spaní, ale ráno se ukázalo, že odtud byl navíc výhled do údolí. Z Chýše jsme autem přejeli do Ovesných Kladrub (kdysi to tam muselo žít, soudě podle velikánského kostela, teď tu je aspoň krčma, kde zítra ochutnáme chodovar), odkud jsme šli na pověstmi opředený vrch Podhoru. Ze skalnatého vrcholu byl krásný výhled poledním směrem. Sešli jsme lesem a pak po silničce do Závišína. S krčmou jsme nepočítali, ale překvapila nás otevřená hospoda U pejska a kočičky, kde jsme si dali polívku a chodovar. Dlouhá cesta lesem přes Vlčí kámen nás dovedla k Pramenům, kde jsme od posledně věděli o krčmě. Ani tentokrát nezklamala a… Pátek Výpravu jsme zahájili návštěvou v pivovaru v Chýši. Když jsme ochutnali, co bylo třeba, to už byla tma, přesunuli jsme se za vesnici do lesa, kde jsme o 70 m výš v lese našli plácek jako stvořený pro nocleh. Bylo tam o několik stupňů tepleji než v údolí potoka. Sobota Bylo to nejenom pěkné místo na spaní, ale ráno se ukázalo, že odtud byl navíc výhled do údolí. Z Chýše jsme autem přejeli do Ovesných Kladrub (kdysi to tam muselo žít, soudě podle velikánského kostela, teď tu je aspoň krčma, kde zítra ochutnáme chodovar), odkud jsme šli na pověstmi opředený vrch Podhoru. Ze skalnatého vrcholu byl krásný výhled poledním směrem. Sešli jsme lesem a pak po silničce do Závišína. S krčmou jsme nepočítali, ale překvapila nás otevřená hospoda U pejska a kočičky, kde jsme si dali polívku a chodovar. Dlouhá cesta lesem přes Vlčí kámen nás dovedla k Pramenům, kde jsme od posledně věděli o krčmě. Ani tentokrát nezklamala a…