Porto – nádraží sv. Benedikta (Estação Ferroviaria de São Bento) Porto je městem nezpochybnitelně krásným i na pamětihodnosti bohatým a je proto jistě zajímavé, že turisté se – kromě bohaté konzumace zdejšího slavného vína - běží většinou podívat hlavně na jeden most a … „obyčejné“ železniční nádraží, umístěné v centru města. Je také poměrně neobvyklé, že nádraží stojí na místě někdejšího benediktinského kláštera založeného v 16. století, který mu také dal jméno. První vlak přitom na São Bento přijel už v roce 1896, ale samotná nádražní budova, postavená ve stylu francouzské neorenesance a beaux-arts (belle époque)  byla oficiálně dostavěna teprve v roce 1916 a zdobí ji mnohé secesní prvky. Přibližně stejně staré jsou také nádherné modrobílé kachlíky – nebo chcete-li dlaždice - azulejos, kterých je zde na ploše 551 m2 přibližně dvacet tisíc. Jsou na nich zobrazeny výjevy z dějin Portugalska i zdejší železniční dopravy a jejich autorem je Jorge Colaço. Nejvýznamnější tvůrce azulejos své doby je všechny namaloval v letech 1905 až 1916. Na úvod přidejme… Porto je městem nezpochybnitelně krásným i na pamětihodnosti bohatým a je proto jistě zajímavé, že turisté se – kromě bohaté konzumace zdejšího slavného vína - běží většinou podívat hlavně na jeden most a … „obyčejné“ železniční nádraží, umístěné v centru města. Je také poměrně neobvyklé, že nádraží stojí na místě někdejšího benediktinského kláštera založeného v 16. století, který mu také dal jméno. První vlak přitom na São Bento přijel už v roce 1896, ale samotná nádražní budova, postavená ve stylu francouzské neorenesance a beaux-arts (belle époque)  byla oficiálně dostavěna teprve v roce 1916 a zdobí ji mnohé secesní prvky. Přibližně stejně staré jsou také nádherné modrobílé kachlíky – nebo chcete-li dlaždice - azulejos, kterých je zde na ploše 551 m2 přibližně dvacet tisíc. Jsou na nich zobrazeny výjevy z dějin Portugalska i zdejší železniční dopravy a jejich autorem je Jorge Colaço. Nejvýznamnější tvůrce azulejos své doby je všechny namaloval v letech 1905 až 1916. Na úvod přidejme…