Kaple Nejsvětější Trojice (Zdislavina kaple) Projdete-li od Bredovského zámečku lipovou alejí, objevíte na jejím dolním konci kapli Nejsvětější trojice, později známou jako kostelík Blahoslavené Zdislavy. Tuto původně hřbitovní kapli založil koncem 14. století Hašek z Lemberka, poslední mužský člen svého rodu. Ten byl pak v kryptě pod kaplí pohřben společně s manželkou Maruškou. Podle pověsti jsou zde údajně uloženy i ostatky Přibyslavy, sestry sv. Václava. Jan z Donína nechal na kapli roku 1611 osadit zvon a v roce 1657 prošla původně pozdně gotická kaple renesanční úpravou. Stěny kaple bývaly vyzdobeny cennými renesančními freskami, ale už 19. století nebyly kontury maleb patrné a nebyly proto obnoveny. Na počátku 19. století byl interiér kaple upraven, a to do podoby poutního místa souvisejícího s kultem svaté Zdislavy. Poutní charakter si kaple Nejsvětější Trojice zachovala i krátce po roce 1945. Dnes je veřejnosti nepřístupná, protože vchody na hřbitůvek i do kaple jsou dnes zazděné. V minulosti totiž kaple lákala hledače… Projdete-li od Bredovského zámečku lipovou alejí, objevíte na jejím dolním konci kapli Nejsvětější trojice, později známou jako kostelík Blahoslavené Zdislavy. Tuto původně hřbitovní kapli založil koncem 14. století Hašek z Lemberka, poslední mužský člen svého rodu. Ten byl pak v kryptě pod kaplí pohřben společně s manželkou Maruškou. Podle pověsti jsou zde údajně uloženy i ostatky Přibyslavy, sestry sv. Václava. Jan z Donína nechal na kapli roku 1611 osadit zvon a v roce 1657 prošla původně pozdně gotická kaple renesanční úpravou. Stěny kaple bývaly vyzdobeny cennými renesančními freskami, ale už 19. století nebyly kontury maleb patrné a nebyly proto obnoveny. Na počátku 19. století byl interiér kaple upraven, a to do podoby poutního místa souvisejícího s kultem svaté Zdislavy. Poutní charakter si kaple Nejsvětější Trojice zachovala i krátce po roce 1945. Dnes je veřejnosti nepřístupná, protože vchody na hřbitůvek i do kaple jsou dnes zazděné. V minulosti totiž kaple lákala hledače…