Kinkalovy dveře otevřely Bránu Jeseníků (Šumperk) Že je Šumperk městem, které má co nabídnout turistům všeho druhu, se už dávno ví. Ne každý je ovšem zdatným horalem a ne vždy vyjde počasí. Zejména v aprílovém čase, kdy v podhůří Jeseníků člověk do poslední chvíle netuší, jestli bude zalit slunečními paprsky či provazci vody, a výjimkou nebývá ani zásah sněhovou vločkou nebo o něco těžší krupkou. Právě v takové chvíli přijdou k dobru záležitosti jako výstavní prostory muzeí a uměleckých galerií. A je úplně jedno, jestli jsme do Šumperka dorazili pěšky, na kole, autem, vlakem nebo nějakým jiným dopravním prostředkem.     Jednou z možností se v takové chvíli stává například Galerie Jiřího Jílka, kterou jsme navštívili v sobotu 15. dubna. Kromě stálé expozice s díly „patrona“ galerie, tedy akademického sochaře (ale také malíře a básníka) Jiřího Jílka, zde je až do konce měsíce (tedy do 30. dubna 2017) k vidění výstava fotografií kladenského rodáka Míly Kinkala. Tomu se podařilo v létě roku 2007 na… Že je Šumperk městem, které má co nabídnout turistům všeho druhu, se už dávno ví. Ne každý je ovšem zdatným horalem a ne vždy vyjde počasí. Zejména v aprílovém čase, kdy v podhůří Jeseníků člověk do poslední chvíle netuší, jestli bude zalit slunečními paprsky či provazci vody, a výjimkou nebývá ani zásah sněhovou vločkou nebo o něco těžší krupkou. Právě v takové chvíli přijdou k dobru záležitosti jako výstavní prostory muzeí a uměleckých galerií. A je úplně jedno, jestli jsme do Šumperka dorazili pěšky, na kole, autem, vlakem nebo nějakým jiným dopravním prostředkem.     Jednou z možností se v takové chvíli stává například Galerie Jiřího Jílka, kterou jsme navštívili v sobotu 15. dubna. Kromě stálé expozice s díly „patrona“ galerie, tedy akademického sochaře (ale také malíře a básníka) Jiřího Jílka, zde je až do konce měsíce (tedy do 30. dubna 2017) k vidění výstava fotografií kladenského rodáka Míly Kinkala. Tomu se podařilo v létě roku 2007 na…