Z úštěckého jarmarku na Hrádek Návštěva úštěckého jarmarku se pro naší rodinu už stala pomalu tradicí. Tedy, ne že bych raději vyměnil ticho a klid přírody za ruch jarmarku, ale ten úštěcký má úplně jinou atmosféru, než ty ostatní. Plno stánků s nejrůznějšími uměleckými předměty, dobové kostými doplňuji kolorit staročeských jarmarků,- no, samozřejmě davy lidí. Jeli jsme jako vždy vlakem, na nádraží v Úštěku skoro všichni vystupovali. Byl horký letní den a v hlavní úzké ulici jako obvykle hlava na hlavě. Pomalu jsme prošli jednu stranu, tu a tam se zastavili a alespoň se kochali pohledem na spoustu zajímavých věciček. Cestou zpátky jsme se samozřejmě zastavili v kostele sv. Petra a Pavla, ten také nikdy nevynecháme. Je vskutku unikátní svou výzdobou, jezdeckými sochami sv. Václava a sv. Jiřího v životních velikostech,vzácnými varhanami z 18. století,betlémem a hlavním oltářem, který je plasticky malován na zeď.… Návštěva úštěckého jarmarku se pro naší rodinu už stala pomalu tradicí. Tedy, ne že bych raději vyměnil ticho a klid přírody za ruch jarmarku, ale ten úštěcký má úplně jinou atmosféru, než ty ostatní. Plno stánků s nejrůznějšími uměleckými předměty, dobové kostými doplňuji kolorit staročeských jarmarků,- no, samozřejmě davy lidí. Jeli jsme jako vždy vlakem, na nádraží v Úštěku skoro všichni vystupovali. Byl horký letní den a v hlavní úzké ulici jako obvykle hlava na hlavě. Pomalu jsme prošli jednu stranu, tu a tam se zastavili a alespoň se kochali pohledem na spoustu zajímavých věciček. Cestou zpátky jsme se samozřejmě zastavili v kostele sv. Petra a Pavla, ten také nikdy nevynecháme. Je vskutku unikátní svou výzdobou, jezdeckými sochami sv. Václava a sv. Jiřího v životních velikostech,vzácnými varhanami z 18. století,betlémem a hlavním oltářem, který je plasticky malován na zeď.…