Borůvkové Jeseníky - dvoudenní přechod hřebene Jednoho zářijového víkendu jsme po dlouhé době zase sbalili batoh a vyrazili pěšky po horách. Na radu policistů parkujeme auto na utajeném parkovišti v Bělé pod Pradědem. Plácek, kde jsme vůz nechávali jiné roky, je totiž vylepšen cedulí – pouze pro hosty obecního úřadu. Fotogalerie: http://horalezhane.rajce.idnes.cz/Prechod_hrebene_Jeseniku_-_zari_2011/ Sluníčko hřeje od samého rána, takže můžeme jít rovnou v mikině. Úvodní kilometry nejsou nijak zajímavé a ani záživné. Šlape se několik kilometrů mírně do kopce a jen po silnici proti proudu říčky. Na konci Bělé konečně značka odbočuje do lesa a vede nás až k Vysokému vodopádu a pak dále na vyhlídku. Než dorazíme ke Švýcárně, musíme ujít ještě pár kilásků. Cestou ale neodoláme borůvkám a nacpeme si bříška touto sladkokyselou pochutinou. Švýcárna nás vítá obležena davy turistů, zařadíme se mezi ně a svá těla složíme přímo… Jednoho zářijového víkendu jsme po dlouhé době zase sbalili batoh a vyrazili pěšky po horách. Na radu policistů parkujeme auto na utajeném parkovišti v Bělé pod Pradědem. Plácek, kde jsme vůz nechávali jiné roky, je totiž vylepšen cedulí – pouze pro hosty obecního úřadu. Fotogalerie: http://horalezhane.rajce.idnes.cz/Prechod_hrebene_Jeseniku_-_zari_2011/ Sluníčko hřeje od samého rána, takže můžeme jít rovnou v mikině. Úvodní kilometry nejsou nijak zajímavé a ani záživné. Šlape se několik kilometrů mírně do kopce a jen po silnici proti proudu říčky. Na konci Bělé konečně značka odbočuje do lesa a vede nás až k Vysokému vodopádu a pak dále na vyhlídku. Než dorazíme ke Švýcárně, musíme ujít ještě pár kilásků. Cestou ale neodoláme borůvkám a nacpeme si bříška touto sladkokyselou pochutinou. Švýcárna nás vítá obležena davy turistů, zařadíme se mezi ně a svá těla složíme přímo…