Cyklovýlet k soutoku Moravy a Dyje Do nejjižnější části Moravy, nacházející se jižně od okresního města Břeclavi. Do Břeclavi vede rychlíková trať č. 250, a na okraji města je sjezd z dálnice D2. Projedeme se největší oborou České republiky zvané Soutok, krajem lužních lesů, podmáčených nivních luk, bezpočtu slepých i poloslepých ramen řek Moravy a Dyje až k soutoku těchto řek. V brzkojarním období však bývají sníženiny v lužním lese i na loukách pod vodou a proto v té době jsou sjízdné pouze hlavní asfaltové cesty, které vedou po vyvýšených místech zvaných hrúdy. I později, kdy vody opadnou chvíli trvá než cesty v luhu vyschnou, proto bych do jeho nitra nespěchal. "Utopit" se v bažinách může být pro někoho jedinečný zážitek, ale určitě ne pro všechny. Na základě připomínek uvádím, že závěrečný úsek (spíše odbočka dlouhá asi 600 m) k vlastnímu soutoku řek - Trojmezí, vede pouze lesní pěšinou přes… Do nejjižnější části Moravy, nacházející se jižně od okresního města Břeclavi. Do Břeclavi vede rychlíková trať č. 250, a na okraji města je sjezd z dálnice D2. Projedeme se největší oborou České republiky zvané Soutok, krajem lužních lesů, podmáčených nivních luk, bezpočtu slepých i poloslepých ramen řek Moravy a Dyje až k soutoku těchto řek. V brzkojarním období však bývají sníženiny v lužním lese i na loukách pod vodou a proto v té době jsou sjízdné pouze hlavní asfaltové cesty, které vedou po vyvýšených místech zvaných hrúdy. I později, kdy vody opadnou chvíli trvá než cesty v luhu vyschnou, proto bych do jeho nitra nespěchal. "Utopit" se v bažinách může být pro někoho jedinečný zážitek, ale určitě ne pro všechny. Na základě připomínek uvádím, že závěrečný úsek (spíše odbočka dlouhá asi 600 m) k vlastnímu soutoku řek - Trojmezí, vede pouze lesní pěšinou přes…