Expedice Šumava Žel.Ruda-Bělá n.Radb. 2010 II.část. Od býv. Lískovce se snažíme dostat zpátky blíže k hranicím. K tomu jsme použili neznačenou lesní cestu. Trochu v lesích kličkujeme, lesní cesta se klikatí a má plno křižovatek. Při správném směru bychom měli v nejhorším narazit na cyklostezku vedoucí souběžně kousek od hranice. Nakonec volíme směr na Rybník. Přes Závist se nám to jeví kratší. Mezi Závistí a Rybníkem míříme mimo silničku, přes pěknou louku a lesem. Pochopitelně cestou opět několikrát zmokneme. Až před Rybníkem vysvitlo po skoro týdnu slunce. Využíváme to a dělaláme si u restaurace Rybník polední přestávku s výborným teplým obědem a Prazdrojem. Ochotný personál nám dovolil rozvěsit po zídce na slunce mokré spacáky, celty a stan. Zabírá to celou zídku. Dokonce už i boty byly durch. Ty jsme samozřejmě dali sušit po větru, aby se někdo poblíž při nádechu nepřiotrávil. Sluníčko pracuje po sedmidenním odpočinku za mraky opravdu intenzivně. Než jsme snědli oběd a vypili několik piv, byla většina věcí suchá! Kamarádovi se… Od býv. Lískovce se snažíme dostat zpátky blíže k hranicím. K tomu jsme použili neznačenou lesní cestu. Trochu v lesích kličkujeme, lesní cesta se klikatí a má plno křižovatek. Při správném směru bychom měli v nejhorším narazit na cyklostezku vedoucí souběžně kousek od hranice. Nakonec volíme směr na Rybník. Přes Závist se nám to jeví kratší. Mezi Závistí a Rybníkem míříme mimo silničku, přes pěknou louku a lesem. Pochopitelně cestou opět několikrát zmokneme. Až před Rybníkem vysvitlo po skoro týdnu slunce. Využíváme to a dělaláme si u restaurace Rybník polední přestávku s výborným teplým obědem a Prazdrojem. Ochotný personál nám dovolil rozvěsit po zídce na slunce mokré spacáky, celty a stan. Zabírá to celou zídku. Dokonce už i boty byly durch. Ty jsme samozřejmě dali sušit po větru, aby se někdo poblíž při nádechu nepřiotrávil. Sluníčko pracuje po sedmidenním odpočinku za mraky opravdu intenzivně. Než jsme snědli oběd a vypili několik piv, byla většina věcí suchá! Kamarádovi se…