Zase kolem Chlumu u Třeboně Pod vlivem vodáckých knížek pana Zdeňka Šmída jsem se prostě chtěl podívat na Majdalénu. To byl vlastně cíl našeho druhého výletu. Sešli jsme k Hejtmanu, navštívili informační středisko a vyšli po modré značce z Chlumu. Ještě než jsme z něj vyšli, zadrnčel mi v kapse telefon. Zajímavý rozhovor, volal táta. Začal slovy: „Všechno je v prdeli, jsi doma?“ Ujistil jsem ho, že nejsem a on to chtěl položit. Nakonec jsem ho u telefonu udržel a zjistil, že se nejedná o žádnou tragédii, ale o pokračování anabáze s prodejci „levnější“ elektřiny, které si nedávno pustil domů. Dořešili jsme to po návratu. Sám jsem s podobnými potom měl drobnější problémy. Zatím bylo střídavě oblačno, na konci města jsme zase oba přehlédli neviditelnou šipku a pár desítek metrů si zašli. Ale všechno se rychle napravilo a po hrázích dalších rybníků, nejprve Točníka a potom Purkrabského jsme kráčeli už správnou cestou. Počasí se sice pořád ještě nemohlo rozhodnout, jaké vlastně bude,… Pod vlivem vodáckých knížek pana Zdeňka Šmída jsem se prostě chtěl podívat na Majdalénu. To byl vlastně cíl našeho druhého výletu. Sešli jsme k Hejtmanu, navštívili informační středisko a vyšli po modré značce z Chlumu. Ještě než jsme z něj vyšli, zadrnčel mi v kapse telefon. Zajímavý rozhovor, volal táta. Začal slovy: „Všechno je v prdeli, jsi doma?“ Ujistil jsem ho, že nejsem a on to chtěl položit. Nakonec jsem ho u telefonu udržel a zjistil, že se nejedná o žádnou tragédii, ale o pokračování anabáze s prodejci „levnější“ elektřiny, které si nedávno pustil domů. Dořešili jsme to po návratu. Sám jsem s podobnými potom měl drobnější problémy. Zatím bylo střídavě oblačno, na konci města jsme zase oba přehlédli neviditelnou šipku a pár desítek metrů si zašli. Ale všechno se rychle napravilo a po hrázích dalších rybníků, nejprve Točníka a potom Purkrabského jsme kráčeli už správnou cestou. Počasí se sice pořád ještě nemohlo rozhodnout, jaké vlastně bude,…