Zlínsko
Příspěvky z oblasti Zlínsko
|
Zlín - Tlustá hora - Napajedla - Otrokovice - Zlín
, 32km, , Zlínsko
Autor:
zacharmarz
|
|
Hostýnskými vrchy ze Zlína na kole
, 34km, , Zlínsko
|
|
Zlín - Střední zdravotnická a vyšší škola + Dům seniorů
Dům, budova, Zlínsko
|
|
Okolo Dřevnice z Příluku do centra Zlína
Výlet, Zlínsko
|
|
Zlín - Dům Umění
Dům, budova, Zlínsko
|
|
Zlínské autobusové nádraží
Ostatní, Zlínsko
|
|
Vlakové nádraží Zlín - Střed
Ostatní, Zlínsko
|
|
Zlín - Polyfunkční dům
Dům, budova, Zlínsko
|
|
Zlín - Městské divadlo
Dům, budova, Zlínsko
|
|
Procházka jarním ( ? ) centrem Zlína
Výlet, Zlínsko
|
|
Procházka středem Otrokovic
Výlet, Zlínsko
|
|
Netradiční kovová ZOO
Muzeum, Zlínsko
|
|
Od Intersparu přes Prštné a rybník pod Babu do Zlína
Výlet, Zlínsko
|
|
Zlín - Prštné
Městská část, Zlínsko
|
|
Horolezecká stěna - Zlín
Ostatní, Zlínsko
|
Popis oblasti
Oblast Zlínska vyplňují z větší části Vizovické vrchy. Rozkládají se mezi Vsetínem, Valašskými Klobouky, Uherským Brodem, Uherským Hradištěm a Zlínem. Nadmořská výška nepřekračuje 750 m. Východní část má horský charakter a navazuje plynule na Javorníky, Vsetínské a Hostýnské vrchy. Na třetihorních pískovcích a jílovcích je vyvinut typický členitý terén se strmými svahy a úzkými údolíčky. Vrcholy kopců jsou poměrně ploché. Nejvyšším vrcholem této části Vizovických vrchů je Komonec (672 m). Výhled z jeho rozložitého vrcholu je možný z několika míst díky rozsáhlým pasekám. Při dobré viditelnosti můžete spatřit blízké panorama Bílých Karpat, na opačné straně pak Hostýnské vrchy a Chřiby. K dalším větším vrcholům patří Hvězda (655 m) a Bába (635 m). Směrem na západ Vizovické vrchy ztrácí svou členitost. U Zlína, Uherského Brodu a Uherského Hradiště se již jedná o málo výraznou pahorkatinu, která přechází postupně do roviny Dolnomoravského úvalu. Osu Vizovických vrchů tvoří výrazný zalesněný hlavní hřbet, který se táhne v délce zhruba 40 km od Lidečka k Luhačovicím. Největším vodním tokem této oblasti je řeka Dřevnice, která je jedním z větších přítoků řeky Moravy. Vizovické vrchy nejsou příliš navštěvované. Ale právě proto může být putování po zdejších kopcích velmi objevné. Obecně platí, že krajinářsky nejhezčí scenérie a daleké výhledy najdete ne na hlavním hřebenu, ale na bočních hřebenech a rozsochách. Hlavní hřebenovka je krásná v zimě, kdy nabízí souvislý dlouhý přejezd bez velkých výškových rozdílů. Západní část Vizovické vrchoviny je méně členitá a je vhodná pro cykloturistiku. Východní část Vizovické vrchoviny nese typické znaky valašské krajiny. Úzké pásy lesů, mezi nimi louky s roztroušenými samotami. V málokteré se trvalé bydlí, většina je přeměněna na víkendové chalupy. Západní část má jiný charakter. Je to přechodová oblast mezi Valašskem, Slováckem a částečně i Hanou. Z národopisného hlediska se jedná o velmi zajímavý region, v němž se stýkají tři výrazně odlišné kultury. Největším městem v této oblasti je město Zlín. První písemná zmínka o něm pochází z již ze středověku z roku 1322. V této době bylo město důležitým obchodním a řemeslným centrem pro okolní osady. Velký rozmach zažilo město v 16. století, kdy se velkým tempem začala rozvíjet řemeslná výroba a ve městě bylo vystavěno mnoho nových domů. Opak však prožilo město během třicetileté války. Z větší části bylo zničeno a odstěhovala se také převážná část obyvatel. Významným mezníkem pro město byl rok 1894, kdy zde byla založena Baťova obuvnická továrna, využívající progresivní výrobní metody. Pod vedením Tomáše Bati se velmi rychle rozrůstala a stala se významný světovým obuvnickým koncernem. V této době se začalo opět významně rozvíjet i samotné město. Díky předním našim i evropským architektům, které zde Baťa pozval, vyrostlo ve městě mnoho hodnotných staveb. Dopravní dostupnost je velmi dobrá v severní části Vizovických vrchů. Vede zde železniční trať Otrokovice-Zlín-Vizovice a důležitý silniční tah Zlín-Vizovice-Vsetín. Velmi špatně dostupné jsou však vesnice jižně za hlavním hřebenem na Valašskokloboučsku.
