Horní Blatnou najdeme cca 20 kilometrů severozápadně od Ostrova v Krušných horách. Je to historické horní město založené roku 1532, kdy sasský kurfiřt Jan Bedřich koupil toto území od pánů z Tetova a podal příkaz k vyměření a založení nového horního města Blatná. Obec tedy nevznikla samovolně, ale čistě účelově, díky tomu také známe přesné datum jejího vzniku, což u obcí není příliš obvyklé. Po vydání příkazu Janem Bedřichem byla do půdorysu zakreslena pravidelná uliční síť a 199 stavebních parcel, začaly se stavět první hutě, určilo se místo pro výstavbu kostela, školy, radnice a špitálu.

Sama Horní Blatná by stála za samostatnou návštěvu, je zde muzeum a velká část obce je vyhlášenou památkovou rezervací. My jsme ale chtěli užít krásného slunečného počasí a vydali se po červené turistické značce na Blatenský vrch.

Z náměstí nás turistické značky – žlutá a červená provedou částí obce směrem na sever. Před koncem Blatné se žlutá trasa odděluje a my pokračujeme po červené kolem několika rozpadajících se stavení se dostaneme na louku a stoupáme směrem k lesu.

            Strmá cesta nás dovede k Vlčím jámám. Jsou to pozůstatky staré důlní činnosti, jímž dominuje velká propast asi sto padesát metrů dlouhá, široká až dvadcet metrů a hluboká třicet metrů. Je to stará štola z 16-17 století kde došlo k propadu poddolovaného nadloží a zhroucení stropu štoly.

            O kousek dále dojdeme k další zajímavosti k Ledové jámě. Jde o velice úzkou propadlinu hlubokou patnáct metrů a jde opět o pozůstatek důlní činnosti – bývalý důl Jiří. Vznikla hlubinou těžbou cínové rudy a kdysi dosahovala hloubky až 50 metrů. Vzhledem k profilu průrvy se zde vytváří teplotní režim s velmi minimálním pohybem vzduchu. Proto i v letních měsících na dně jámy zůstává led a od toho získala své jméno.

            Po dalších několika desítkách metrů dojdeme k rozhledně na Blatenském vrchu, kde je i kiosek z občerstvením. Rozhledna je vysoká 21 m a nabídne jedinečný pohled na úchvatnou přírodní scenérii okolní krajiny z celkové výšky 1044 metrů nad mořem. Rozhledna byla postavena v roce 1912 hornoblatenskou jednotou pro zimní sporty, a to spolu s restaurací a s turistickou chatou. Projekt vypracoval chebský architekt Karl Matusch. Rozhledna byla pojmenována jako "Zitina vyhlídka", podle poslední rakouské císařovny Zity Bourbunsko Parmské. V roce 1927 byl rozšířena o taneční sál. Po druhé světové válce byl objekt obsazen armádou a zcela zchátral až musel být stržen. Přežila to pouze vyhlídková věž kde nás 85 schodů dovede na vyhlídkový ochoz z které ho nekrásný rozhled do celého kraje s dominantou Klínovce.

            Zpět do Horné Blatné jsme se vydali dolu z kopce po žluté turistické značce. Je to příjemná procházka naučnou stezkou, mimo jiné i kolem 4erného jezírka a Blatenského příkopu. Celá trasa se velmi pohodlně dá zvládnout za tři hodinky.

Občerstvili jsme se po cestě v kiosku u rozhledny a na pozdní oběd zajely do naší oblíbené   restaurace Penzion Adélka na Božím Daru, který poskytuje i ubytování turistického typu v samém centru města hned u  městského parku. Velmi příjemní a ochotní majitelé, kteří nám i o několik dní později přijeli na pomoc, když jsme se dostali na cestách do nesnází. Můžeme vřele doporučit.

Příroda je po celé cestě okouzlující a sama si poradila se zahlazením staré důlní činnosti. Dost tomu pomohli i naši předci, kteří dolovali z rozumem a místo aby přírodu ničili, vzali si jí na pomoc.

V info centru na  náměstí v Horní Blatné lze zakoupit turistickou známku číslo 1633 a lze tam získat i spoustu informací o okolí, zakoupit mapy, pohlednice a upomínkové předměty.

            V kiosku u rozhledny je ke koupi turistická známka 875 Blatenský vrch.

Pokud nejste z Prahy, dostanete se sem snadno, vlakem nebo autobusem (spojení najdete na stránce www.turistika.cz/jizdni-rady) a stejně tak autem. Mezi 7:30 a 9:30 se na příjezdových komunikacích tvoří kolony, po půl desáté je už příjezd do centra Prahy bez čekání. 

Vypálené koťátko (www.vypalenekotatko.cz), Vypálené koťátko je nekuřácká tvůrčí kavárna. Nabízíme lahodnou Fair trade kávu od Mamacoffee, prémiový ležák Lobkowicz, víno i nealko. Kromě toho si u nás můžete vymalovat hrnek, talíř nebo některý z více než osmdesáti různých výrobků a získat tak například originální dárek k narozeninám či jinému výročí. Vše, co u nás vymalujete, vám do týdne vypálíme ve vlastní keramické peci. Svoji trofej si tady může vymalovat klidně i třeba sportovní klub! Více o cenách a otevírací době najdete na stránce www.vypalenekotatko.cz

Kafé Kakao (www.kafekakao.cz), v Kafé Kakao se cítí dobře rodiče s dětmi i lidé, kteří si chtějí dát výbornou fair-trade kávu a něco dobrého k tomu. Uvítá vás příjemné nekuřácké prostředí, ideální pro pořádání oslav a setkání pro děti i dospělé. Při první návštěvě poznáte, co pro nás znamená „baby friendly“. K dispozici je velký a hezky vybavený dětský koutek, nabízejí zde dětské menu a také obsluha kavárny je připravena vyhovět přání dětí. Na všechny čeká v Kafé Kakao velmi milá obsluha, skvělé dorty, zajímavá jídla, chuťovky a samozřejmě skvělá káva a kakao. Více na www.kafekakao.cz.

Koala Kafé (www.koalacafe.cz). Nevíte kam s dětmi? Chcete pro ně uspořádat nezapomenutelnou dětskou narozeninovou oslavu? Dětské zábavní centrum v Praze Hostivaři nabízí dětským návštěvníkům nekonečné množství zábavy a dobrodružství. Rozhodně si zde zakládají na čistotě (v pondělí je zavřeno, probíhá zde velký úklid). Pravidelné akce pro děti, výborná prolézačka a další atrakce. Mají zde i speciální balíčky pro narozeninové dětské akce.

... další výlety v Praze, vhodné pro děti najdete na stránce www.turistika.cz/praha/vylety/rodina-s-detmi

... další akce zaměřené pro děti najdete na stránce www.akce.cz/akce/hledani/pro-deti/

Ve vybraných podnicích se můžete občerstvit, viz jednotlivé nabídky na webových stránkách. Pokud hledáte gastronomický zážitek, zkuste naše výlety za gastronomií v Praze, www.turistika.cz/praha/vylety/za-gastronomii.

Každý z podniků má svoje kouzlo, svoje aktivity, svoje akce. Pokud jste některý navštívili i vy, podělte se o své zkušenosti v komentářích pod článkem.

Jakékoliv ostatní informace najdete na stránkách navštívených míst, viz níže:

Vypálené koťátko (www.vypalenekotatko.cz)

Kafé Kakao (www.kafekakao.cz)

Koala Kafé (www.koalacafe.cz)

Součástí areálu  přírodní rezervace je muzeum s expozicí "Příroda Chebska a Soosu", pavilon s expozicí "Dějiny Země" a paleontologie s velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely prehistorických ještěrů v životní velikosti kde jsme prohlídku započali. Získáme tu základní informace o geologické historii Chebska a dozvíme se co to jsou vlastně „bahenní sopky“ a jak vznikají. Před vstupem na rašeliniště jsme prošli ještě malý geopark.

Přírodní rezervaci tvoří rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. Mofetách - bahenních sopkách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu. Rezervace byla vyhlášena v r. 1964 na ploše 221 ha, přístupná je jen část a to 1,2 km dlouhou  naučnou stezkou, která vede po dně vyschlého jezera, vesměs po povalovém chodníku.

Začátek stezky nás provede rašelinovým lesem s převahou břízy pýřité a borovicí lesní, v některých místech roste i borovice blatka, jinde skupinky olše lepkavé. Kraje rašeliniště jsou osídleny typickými rostlinnými druhy jako je rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, hrotnosemenka bílá, mnoho rašeliníků a další druhy.  Vhodné prostředí tu nacházejí obojživelníci o čemž jsme se přesvědčili osobně a o plachosti nemůže být ani řeč.  Z obojživelníků se zde vyskytuje několik druhů čolků a nepřeberné množství hmyzáků.

Po povalovém chodníku dojdeme k Císařskému pramenu, který vyvěrá celoročně a tvoří ho studená, středně mineralizovaná železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná kyselka se zvýšeným obsahem berylia a arsenu. Teplota v jímce kolísá podle ročního období mezi 14 - 18 °C. Podle zvýšené teploty jde o termální vodu z hlubokého podloží, která vystupuje podél zlomu a cestou se mísí se studenými kyselkami v třetihorní pánevní výplni. Pramen je nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi.

            Další kroky nás dovedou za evropskou raritou - tzv. křemelinovým štítem - nahromaděnou křemelinu ze schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně jezera. Je to "měsíční" krajina rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou vrstvou vysrážených minerálních solí.  Geologickými pochody se usazovala rostlinná organická hmota, která dala za vznik velkým slatinám. Tyto vrstvy byly a jsou prosycovány minerálními vodami, které způsobují silné zasolení a mají vliv na vznik tzv. křemeliny. Tato vrstva s vysokými obsahy solí omezuje existenci rostlinných společenstev pouze na specifické slaniska, jako jsou slanomilné rákosiny a rozvolněné slanomilné trávníky. S těmi se setkáme v centrální části, kde je často povrch křemeliny bez vegetačního krytu. V minulosti se zde totiž těžila svrchní vrstva křemeliny a humolit především pro lázeňské účely a částečně také pro otop. Pro přístupnost těžené plochy musela být snížena hladina spodní vody odvodňovacími systémy. Těmito vlivy a díky značnému obsahu solí narušená plocha po ukončení těžby z velké části nezarostla, a tak některá místa zůstávají dodnes holá. Ve slatiništních společenstvech roste mnoho zajímavých druhů jako například velmi vzácná sivěnka přímořská. Mírné deprese jsou zatopené vodou a v některých jezírkách rostou vodní makrofyta, například některé bublinatky a rdesty. Ve vodě s vyšším obsahem minerálů rostou zástupci parožnatek  patřící mezi vzrostlé zelené řasy s křehkým povrchem, na kterém se usazuje uhličitan vápenatý.

            Slatiništěm dojdeme asi k nejatraktivnější části přírodní rezervace k mofetám. Vznikají probubláváním minerálních vod nebo častěji suchého oxidu uhličitého povrchovou vodou a bahnem. Tento jev je někdy nesprávně označován jako bahenní sopky. Plynný oxid uhličitý je projevem postvulkanické činnosti. Z rozpukané zvětralé žuly krystalinického podloží uniká oxid uhličitý a hromadí se ve vrstvách terciérních sedimentů (Hrubozrné křemičité písky, porovinové jíly a kaolinické jíly). Puklinami ve svrchních vrstvách křemeliny vyvěrá na povrchu v malých 10 - 80cm širokých a skoro stejně hlubokých kráterech. Většina těchto vývěrů je soustředěna na křemelinovém štítu a poblíž jeho okrajů.

            Na konci nás čeká pramen Věra který tvoří studená hydrouhličitanová vápenato-sodná-hořečnatá kyselka. Pramen je znečištění humáty z nedalekého slatiniště. Zpět k parkovišti dojdeme podél rybníku po polní cestě. Spolehlivě nás povede úzkokolejka z nedalekého, dnes již uzavřeného kaolinového dolu.

Občerstvit se dá v kiosku s posezením který je nedaleko parkoviště a při návratu z naučné stezky ho nemůžete minout. Při naší návštěvě tam byl vrabčák, který si pro oplatku přilétl až na lavici vedle nás a vzal si jí z ruky.

Kouzelný kousek přírody, který na nás dýchne prehistorií a dávnou minulostí.

V roce 2012 otevřeno od 15.3. do 15.11. Otevřeno denně březen,listopad  10.00-16.30hod, duben, říjen  9.00-16.30hod, červen, září 9.00-17.30hod, červenec, srpen 9.00-18.30hod. Vstupné plné 70,- Kč, snížené 50,- Kč, rodinné 160,- Kč. Parkování zdarma.

 V muzeu, nebo pokladně možno zakoupit upomínkové předměty, pohlednice, mapy, turistické plakety, turistická známka č. 397.

Město Doksy si spisovatel Jaroslav Němeček vybral jako předlohu pro Třeskoprsky, ve kterých se odehrávají příběhy čtyř kamarádů, Fifinky, Myšpulína, Pindi a Bobíka. A právě dnes již, legendárnímu Čtyřlístku, který je vydáván od roku 1969, je věnovaná expozice, která se nachází ve zrekonstruovaných půdních prostorech Knihovny v Doksech. Dětičky zde potěší postavičky v životní velikosti, vynálezy koumese Myšpulína, ale i kuchyňka slečny Fifinky.   

Otevírací doba:   středa - neděle     13:00 -17:00

Kontakt: Muzeum Čtyřlístek
               Valdštejnská 251
               472 01 Doksy

tel.: 487 872 167
e-mail: ctyrlistek@knihovna.doksy.com

web: http://www.doksy.com/tipy-na-vylet/muzeum-ctyrlistek/

Nadlábnout se můžete v nedaleké restauraci U doušů,viz: http://www.udousu.cz/

nebo v pizzerii U Bílé labutě: viz, http://www.ubilelabute.cz/

Dospěláci zavzpomínají na dětství a na dobu, kdy Čtyřlístek byl nedostatkové zboží, no a jejich dětičky si zde to dětství ještě krásně užijí….

Čtyřlístku je věnována i naučná stezka Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku, která je vedena kolem Máchova jezera. Tedy i tu procházku kolem Máchova jezera si můžete dopřát taky.

Na reportáž o Muzeu Čtyřlístku, který byla odvysílána v pořadu Toulavá kamera, se můžete podívat zde:  http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?id=3455

Obec Doubrava byla založena na počátku l4.století, první písemná zmíňka je z roku 1313, a patří mezi typické kolonizační vesnice s rozptýlenou zástavbou velkých usedlostí. Zachoval se zde velice početný soubor statků, které jsou uzavřeny do podoby kompaktních čtyřhranných dvorců. Výrazný podíl hrázděných konstrukcí vtiskuje jednotlivým stavbám i celé vesnici nezaměnitelný ráz. Ve středověku byly hrázděné stavby hojné po celé Evropě a tedy i v Čechách. Většina staveb postupně podlehla zubu času a požárům a takový to zachovalý komplex je velkým unikátem. V okolí se nachází další hrázděné domy a také mnoho starých a památných stromů.

Nosnou konstrukcí hrázděných stěn je rošt z trámů, mezi které jsou vklíněny štípané louče. Tato základní kostra je propletena slámou a na ní je nanesena hliněná mazanina. Způsob vytváření trámového roštu byl v různých Evropských regionech odlišný. Místní typické statky vznikaly od poloviny 17. stoleté v Dolním Bavorsku a postupně se rozšířily na Chebsko A právě zde na Chebsku dospěli v 18. století do mimořádně náročné a bohatě zpracované podoby, která nemá nikde jinde ve světě srovnání. Pro zdejší stavby jsou charakteristické husté rošty z pečlivě opracovaných trámů, které vytváří ve štítech dekorativní síťový vzorec - tzv. "chebskou šachovnici". Povrch trámové konstrukce byl ošetřen nátěrem býčí krví, spoje trámů byly zpravidla zdobeny malováním. Používala se celá široká škála barev, každý statek měl svou charakteristickou barvu, která převládala. Malováním byly zdobeny také větší plochy, jako jsou okenice a roubené věnce budov. Malovaly se zde různé motivy nebo prastaré symboly, které měly chránit obyvatele před nemocemi, domy před požáry a jinými přírodními katastrofám, atd.                                                            

Největším lákadlem je zde statek číslo popisné 9, zvaný Rustlerův. Je to čtyřstranný uzavřený roubený dům s hrázděným polopatrem z roku 1751. Dnes je upravený na soukromé muzeum. Expozice zemědělského nářadí, náčiní a nábytku vrátí návštěvníky o 250 let zpátky. Je zde i chlév a kolna, která je z roku 1780 a má zajímavě řešené sloupy a krovy. Celý komplex doplňuje zděná stodola z roku 1865. Součástí je i prodejní výstava obrazů, keramiky a dřevořezeb.

Najedli jsme se na zahrádce restaurace, která je hned vedle muzea a docela jsme si pochutnali. Obsluha vstřícná a příjemná, za relativně rozumnou cenu.

V obci se nachází penzion, který patří hřebčínu Doubravský Arab. K dispozici jsou dva samostatné apartmány v domku se zahrádkou. Třetí apartmán se nachází přímo nad stájemi hřebčína.

Krásné hrázděné stavby jsou jako z pohádky, muzeu by slušelo více informacím k jednotlivým exponátům. Celé oblasti by slušela kvalitní cyklostezka propojující zajímavé kouty tohoto krásného kraje.

Otevřeno je v květenu, červnu, září a říjnu o víkendech mezi 12.00 - 18.00 hod a v červenci a srpnu denně kromě úterý 12.00 – 20.00 hod. Vstupné 30,- Kč, děti, studenti a senioři 20,- Kč. 

V muzeu možno zakoupit pohlednice, mapy, turistické plakety, turistická známka č. 645.

Kdo by si myslel, že bude stoupat na Pražák u Vodňan, ten by se mýlil. Skutečně jde o výstup na druhý nejvyšší vrch brdských lesů Prahu, jak skalní znalci brdských lesů oznamují. Ano správně, protože nejvyšší vrch je TOK s nadmořskou výškou 865 metrů. Výzva k výstupu od Klubu přátel Mrázka byla námi bleskem přijata a tak 14. ledna 2012 jsme se plížili přes Březnici a Rožmitál pod Třemšínem k Nepomuku. Jízda to byla neslavná, protože téměř celých 50 km z Blatné se jelo po skle. Silnice se krásně blýskala a také pěkně klouzala. Nakonec se podařilo v Nepomuku zaparkovat a pravda nebylo to mezi množstvím automobilů vůbec lehké. Před námi stál hostinec a tam počáteční občerstvení. Žádné dlouhé zdržování, protože obloha se rozjasnila a sluníčko svými paprsky přispělo k dobré výchozí náladě. Můžeme jít po vrstevnicích nebo přes ně. Rozhodnuto, že půjdeme rovnou nahoru. Nebylo to kruté, ale ve sněhu jsme si mákli. Na vrcholu vrchu Praha ( to je ten Pražák) bylo zasněženo a na stromech krásná jinovatka. Prostě kouzelné. Pořadatelé připravili vše naprosto perfektně. Buřtíky, chlebík, kečup, hořčice, čaj i rum, to vše pro občerstvení příchozích do cíle. Několik ohňů rozdělilo účastníky výstupu po cílové cestě až k odměnám, které jsme si zavěsili hrdě na krk a také razítku, bylo tištěno přímo na pochodníka. Pro děti to byl velký zážitek a pro dospěláky samozřejmě také. Čaj ohřívali organizátoři ve velkých kotlích jako v pekle. Prostě hodně legrace a recese. Originální pokrývky hlavy, po kterých organizátoři volali, mělo mnoho účastníků. Ano, v takovém množství lidí je dobré se neztratit. Ti  kteří se nedrželi pořád při sobě se potom třeba chvilku hledali. Rozlišovací pokrývky hlavy to byl od organizátorů moc dobrý nápad. Po návratu do hostince si mohli mnozí zatancovat na večerní merendě. Moc potěšující bylo to, že výstupu se zúčastnili všechny generace a to je moc dobře. Dobře právě proto, že se jednalo o dobročinnou akci.Celý výtěžek ze startovného v cíli byl věnován pro dětský domov. Příští rok se určitě vybavíme originálními pokrývkami hlavy. Pořadatelům moc děkujeme za nádhernou akci, která objevuje krásy Brdských lesů a nová hezká setkání. TK Blamiš.  

Za zasněženou krásou brdských lesů a dobrou náladou.

Ubytování jsme nepotřebovali, ale najedli jsme se výborně v cíli výstupu, za což děkujeme pořadatelům.

Líbily se nám zasněžené a prosluněné brdské lesy. Výborná nálada po cestě k cíli, u ohňů v cíli i při sestupu zpět do Nepomuku.

Velmi důležitá informace je. Originální a barevné pokrývky hlavy vřele doporučujeme z důvodu dobré orientace v cíli.

Tato část nádherných starých domečků a křivolakých uliček se  nachází kousek pod Loretou. Tu si zamozřejmě také nenecháme ujít, její prohlídka stojí za to, a slyšet její zvonkohru, tak to je opravdu zážitek.

Když tedy sejdeme kousek dolů pod Loretu, vlastně tedy pod Černínský palác, uvidíme čtrť starých domků, které si zachovaly své kouzlo i v dnešní době.Při procházení mezi nimi na nás opravdu dýchly zapomenuté staré časy.

Protože jsme absolvovali tuto procházku v letošním poměrně mrazivém počasí, tak jsme se nějakou svačinkou nezdržovali, ale přímo u Lorety je restaurace, v které je možno se občerstvit.

I v této části Prahy se dá stále najít něco nového, co překvapí. A to nám stále stojí zato, chodit za novými a novými pohledy na krásu Prahy.

Všechny, kdo mají rádi starou Prahu, zvu na podobnou procházku.

Jedeme hlavně do přírody, s možností návštěvy muzea v Třebotově.

Na cestu vezměte svačinu a výlet ukončete v restauraci U mlynáře a Libuše v Mokropsích.

Krásná příroda a expozice nočníků a toalet stojí za absolvování této vycházky.

Do přírody se zatím neplatí a do muzea, které je otevřeno každou 1.sobotu v měsíci od 11 do 18 hodin se platí 70 Kč za dospěláka a   40 Kč za dítě.

Ještě před nadávnem to vypadalo, že tvrz bude pohřbena  a zapomenuta.Obec  ji získala po revoluci do svého majetku a pak se objevil jakýsi pan Vosátka, který si však na ni jen půjčil peníze a zmyzel.Pak se ovšem zjevil p. Sedláček  se svou ženou a stal se zázrak.Tvrz začala vzkvétat a i přes její komerční využití spíše pro movitější klientelu, zniklo zde i Muzeum nočníkúů a toalet, které je přístupné pro širokou veřejnost.Najdete zde sbírku exponátů, včetně vzácných kousků a rarit.Pokud jste movitější, můžete si zde po dohodě s majiteli uspořádat také párty, turnaj v tenisu nebo si rezervovat svatební pokoj.

Přesto, že je za rohem restaurace U Kalinů, počkali jsme s jídlem zpět do Černošic, kde se  v restauraci hotelu Slánka nespletete.Ve stejném hotelu se můžete za slušnou korunu i ubytovat

Nejvíce nás potěšilo, že se vůbec podařilo tvrz zachránit a vybudovat expozici.Cesta z Černošic vede přírodou a ta je zde opravdu krásná.

POkud se Vám nechce šlapat z Černošic, můžete se sem dopravit autobusem č.313 ze stanice nádraží Radotín.Vystoupíte ve stanici Třebotov a kousek dojdete po směrovkách TVRZ Třebotov.Vstupné-dospělí-70 Kč

                                                                                  děti -40 Kč

Otevřeno mají každou 1.sobotu v měsíci od 11:00 do 18:00

Pokud byste chtěli zkusit přijet v jinou dobu volejte na tel. 602 253 144 

Rozhledna Babylon se nachází na Zeleném kopci v nadmořské výšce 491 m.n.m. V roce 1831 ji ve spolupráci s moravskými zeměměřiči postavil majitel náměšťského panství hrabě Jindřich Vilém Haugwitz a sloužila pro vyměřovací účely při zakládání tzv. stabilního katastru v první polovině 19.století. Kamenná empírová věž má je na základě čtyřhranného půdorysu, vyšší patra jsou osmistěnná. Celá rozhledna je velkou ukázkou řemeslné zručnosti našich předků jako například točité schodiště. Každý schod je vytesán z jednoho kusu a navlečen na středový ocelový trn. Proti pootočení jsou stupně zajištěny rybinou. V ochozu který se nachází ve výšce 18metrů je schodiště doplněno krásným zábradlím. V patře vyhlídky je provedena romantická vyřezávaná výzdoba stropu v podobě zvěrokruhu. Původně věž byla o jedno patro vyšší a dosahovala výšky 40 m. Během rakousko-pruské války v roce 1866 byla věž poškozena a proto byla výškově upravena na současnou výšku 24,5 m. Z vyhlídkové ochozu je rozhled do širokého okolí, ale vyplatí se mít nějakou optiku i když chladící věže Dukovanské jaderné elektrárny sou nepřehlédnutelné.

V Podyjí jsme strávili krásných 14 letních dní ve Štítarech v útulném apartmánu Royal Garden   www.royalgardenap.cz          kde je velice romantické ubytování v okrasné zahradě s možností koupání ve venkovním bazénu, příjemného posezení u vína a grilu a velice kvalitním zázemí pro cyklisty s velice příjemnými a ochotnými majiteli.

Tato rozhledna rozhodně patří k těm nejkrásnějším co se v naší vlasti nacházejí. Je mistrnou ukázkou řemeslného umu, znalostí a šikovnosti našich předků.

Otevřeno: květen - září sobota, neděle, svátky 13.00-17.00,

 informace na tel.: 568 645 317      

Možno zakoupit turistickou známku číslo 946