Zřícenina hradu Falkenstein
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Zřícenina hradu Falkenstein, nacházející se na krasovém vrchu v nadmořské výšce 415 m, je viditelná pouhým okem ze Svatého kopečku u Mikulova i jiných vrchů v okolí. Z Mikulova je obec Falkenstein, nad kterou se stejnojmenná zřícenina tyčí, dostupná autem za čtvrt hodiny. Vzdálenost od hraničního přechodu je pouhých 12 km.
Po bezproblémovém zaparkování na návsi vystoupáte ke zřícenině podle ukazatelů. Procházkou kolem kostela a vinic překonáte přibližně 110 výškových metrů. Případně můžete autem dojet po místní komunikaci kolem lomu na parkoviště severně pod zříceninou.
Za čím jedeme?
Odhaduje se, že se stavbou hradu jako říšské pevnosti se započalo v polovině 11. století za vlády císaře Jindřicha III Černého (1017 – 1056), při druhé vlně bavorské kolonizace dolnorakouského Weinviertelu. Prvními pány na Falkensteinu byli ministeriálové a leníci Babenberků. První zmínka o Ulrichu Falkensteinovi je z roku 1118. Do roku 1571 byl hrad udělován jako léno nebo zástava. V roce 1571 císař Maxmilian II. prodal hrad Hansovi III. z Trautsonu. Jeho syn Paul Sixt Trautson začal hrad zvelebovat, přestavěl ho na renesanční tvrz.
Hrad, respektive tvrz, se dočkal i horších časů. V roce 1645 jej během třicetileté války (trvala od roku 1618 do roku 1648) dobyli Švédové. Za 15 měsíců pobytu jej poničili, naštěstí nezničili úplně. Ještě v roce 1690 byl hrad považován za obranyschopný. Koncem 17. a začátkem 18. století hrad čekala další pohroma. Samotní vlastníci jej začali rozebírat a získaný materiál prodávat.
Zajímavým obdobím v dějinách hradu je hnutí novokřtěnců. Ve zřícenině je mu věnována samostatná expozice v Täufergwölbu (sklepení novokřtěnců). Novokřtěnce odsouzené na galeje připomíná i dřevěná galéra ve vstupní části zříceniny.
Dnes zřícenina hradu patří panu Georgu Thurn-Vrintsovi, který ji od roku 1992 zpřístupňuje veřejnosti. Kromě prohlídek se zde konají také svatby, rytířské turnaje, letní divadla a další akce.
Ale pojďme se již podívat do samotné zříceniny.
Renezanční branou vstoupíme na první hradní nádvoří. Tato část hradu je relativně mladá, byla postavená v 16. století. Pozornost upoutá již zmíněná dřevěná galéra. Zastavit se můžeme i u informačních panelů. Naproti hlavního vstupu se nachází brána na druhé hradní nádvoří. Té se říkalo houpací, fungovala podobně jako padací most. Hradní příkop však dnes již nerozpoznáte.
Uličkou se dostaneme k původní dvoukřídlé bráně otevírané ven, kterou se procházelo do nejstarší románské části hradu. Ve 14. století zde vznikl zastřešený vjezd. Jsou z něho ještě patrné patníky a otvory pro mohutné trámy. Na skalnaté podlaze jsou vidět vyjeté koleje od kočárů.
Po schodišti z 15. století sestoupíme do Burggwölbu, hradní klenuté místnosti. Ta je sklepním podlažím bývalého paláce. Sloužila jako ubytování pro služebnictvo. Na pár metrech čtverečných se zde tísnilo až 30 služebníků. Sklepní místnost byla dlouho zasypaná. Později byla odkrytá ručně. Zdi z 13. století jsou původní. Gotický vstup na severní straně je uzavřen. Původní podlaha byla z udusané hlíny, ta dnešní je prkenná. Otvor sloužil k odvětrávání a odvodu kouře. Jídelní stůl má přiblížit kulturu stolování ve středověku.
Vlastní palác ze 13. století byl třípodlažní. V přízemí se nacházel rytířský sál, který byl vyhrazen rodině pána. Zde se jedlo, hodovalo, přijímali se hosté, zdržovala se tu družina. V zimě se sál nedal vytopit, zůstával proto prázdný. V horním patře se nacházely vytápěné komnaty a ložnice. Zbylé zdi paláce jsou ukázkou románského a raně gotického stylu. V 16. století byl rytířský sál přestavěn na kapli, ke které patří zvonková věž. Ta byla dostavěna později, v roce 1602.
Součástí hradu je i jeskyně, která vznikla erozí vody v období jury před 150 miliony lety, kdy krasový vrch Falkenstein byl skalním ostrovem v moři. Obyvatelé hradu jeskyni objevili ve 12. století. Rozšířili ji a používali jako spižírnu, což dokazují nálezy keramiky. Zbytky cihelného zdiva z 16. století prozrazují, že jeskyně byla později využívána jako vězení. V roce 1539 zde pravděpodobně byli uvězněni radikální novokřtěnci. V roce 2011 byla místnost upravená jako expozice novokřtěnců. Expozice poukazuje na historii a životní styl Hutteritů úzce spojených se zdejším hradem.
Po prohlídce expozice se můžeme zastavit u informační tabule o románském hradním valu a cimbuří. Dozvíme se, že tato zeď široká jeden a půl metru byla postavená na vnějším okraji strmé vápencové skály. Skořepinová forma zdiva je typická pro hradní zdi z 11. a 12. století. Pískovcové kvádry tvořily vnější stranu zdi. Prostor mezi touto vnější stranou a skálou byl vyplněný úlomky kamenů a vápencovou maltou. Takto zkonstruovaná zeď byla velmi odolná. Ta zdejší byla vysoká 8 až 12 metrů. Byla ukončená cimbuřím, kolem kterého vedla dřevěná obranná chodba.
V popředí východní zdi se nachází nejvyšší místo bývalého hradu rondel, půlkruhový obranný systém. Zdi pocházejí z 16. století, kdy byla románská tvrz vyvýšena o několik pater. V roce 1645 rondel silně poškodili Švédové. Později byl opět vyzděn. Protože jsme na nejvyšším místě zříceniny, můžeme si vychutnat nádherný výhled severním směrem na Mikulov se Svatým kopečkem vpravo od něj a s Pavlovskými vrchy vlevo. Výhled máme i východním směrem přes vinice k Valticím.
Při sestupování zříceninou nezapomeneme odbočit na třetí nádvoří, zvané turnajové. V 16. století jej dal vystavět tehdejší hradní pán Paul Sixtus Trautson. Velkoryse pojaté nádvoří o rozloze 3.000 m2 sloužilo k přijímání vážených hostů, pořádání oslav a rytířských bojových turnajů. V dávných dobách bylo turnajové nádvoří zasypáno sutí. Jeho dnešní niveleta je o jeden až dva metry výše.
Z tohoto největšího nádvoří je vidět třípodlažní palác s původním zdivem z pískovce. Na protější straně se nachází poterna (tajná chodba), kterou se dalo uniknout do vesnice. V rohu nádvoří jsou zbytky obranné věže postavené kolem roku 1500. Vedle věže je dřevěná vyhlídka, ze které se nám otevírá pohled na obec Falkenstein obklopenou vinicemi. Za ní hledíme do rakouského vnitrozemí směrem k Poysdorfu.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Na hradě si k občerstvení nic nekoupíte, možná dole v obci. V Mikulově je možností k nasycení i občerstvení dost.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Uvítali jsme, že prohlídka hradu je individuální, bez průvodce. Mohli jsme zříceninou procházet v poklidu, podle své volby. Mluvené slovo nám nahradily informační cedule, které jsou ke chvále majitele i v češtině. Pokud byste dali přednost komentované prohlídce, máte možnost v době otevření hradu každou sobotu v 16 hodin a každou neděli nebo svátek v 15 a 16.30 hodin. Komentované prohlídky se konají za účasti nejméně 8 osob.
Ostatní informace
Zřícenina hradu je přístupná od dubna do října každý den od 10 do 18 hodin. Při nepříznivém počasí nebo v době konání velkých akcí je hrad uzavřen. Vstupné je příznivé: dospělí 4 eura, děti a studenti 3 eura, skupiny nad 20 osob á 3,50 euro. Komentované prohlídky jsou o málo dražší: dospělí 6 eur, děti a studenti 4 eura, skupina nad 20 osob á 5 eura. Parkování v obci na návsi nebo na parkovišti pod hradem je zdarma. Více informací získáte na www.falkenflug.at.
Přidat do oblibených uživatelů
Gemeinde Falkenstein bei Poysdorf
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Gemeinde Falkenstein bei Poysdorf
Půjčovna autPříspěvky z okolí Zřícenina hradu Falkenstein
