Žebrák

Tipy na výlet, Kladensko Rakovnicko




Kam a jak jedeme?

lupa

Naše společná cesta začíná na Exitu 34 dálnice D5. Odtud směřujeme na Žebrák. Projedeme okolo supermarketu a na křižovatce se dáme doprava. Po sto metrech, u násměstí, odbočíme doleva a směřujeme na obec Točník. V Točníce, na "trojúhelníkové" křižovatce odbočíme doprava (zde již ukazatelé na hrad). Po cca 600 metrech je parkoviště, kde odstavíme automobil a dále pokračujeme pěšky podle ukazatelů.





Za čím jedeme?

lupa

Starší trhovou ves Žebrák získal syn Oldřicha z Valdeka, který zemřel roku 1281. Hrad, jenž získal jméno po skalním žebru, na jehož konci stojí, založil jeho vnuk Oldřich Zajíc. Nové sídlo žebrácké větve Buziců bylo postaveno asi 2km severně od obce na ostrohu, vytvořeném křemencovým valem, který se táhl shora od severovýchodu a nad soutokem Pekelského a Stroupinského potoka končil. Protože hřeben byl dlouhý a jen několik metrů široký, byl příčný příkop, jímž byl křemencový val proťat, vzdálen od obou potoků téměř 200m. Na tomto neobyčejně úzkém a protáhlém staveništi byl postaven vnitřní hrad, jehož nejdůležitější část, okrouhlá věž, měla v průměru více než 11m. Těsně za ní, oddělen 2,5m širokou mezerou stál palác, který byl na nejširším místě za věží včetně zdí asi 10m široký a přes 30m dlouhý. Z budov, které vyplňovaly mezeru mezi palácem a příčným příkopem, zůstaly jen zbytky zdí. Těsně nad příkopem se zachoval základ obdélného stavení s dodatečně vestavěnými rohovými pilířky pro klenbu. K hornímu hradu se připojovalo předhradí, z něhož zbyla severní a západní část. Jižní část, až na nesouvislé zbytky zdí úplně zmizela. Původní cesta na hrad odbočovala v Žebráku od hlavní dálkové komunikace k severu, pod okrouhlou věží horního hradu překročila Mlýnský potok a pokračovala podél jižní, dnes zmizelé části předhradí až k příčnému příkopu. Za ním se otočila zpět a vstoupila do severní části předhradí, založené hluboko ve svahu. K ochraně brány, prolomené v příčné zdi, která se tu postavila příchozímu v cestu, byla po pravé straně do pravoúhlého nároží vestavěna druhá okrouhlá věž, přístupná přímo z ochozu severní hradby portálem. Na rozdíl od velké věže vnitřního hradu byla slabší a menší; měla v průměru necelých 9m a obvodní zeď jen 2m silnou. Horní věž bývala spojena v 1. patře padacím můstkem přímo se sousedním palácem a odtud také přístupná. Ostění vstupního portálu, prolomeného vysoko nad terénem, je dnes vylámané a nahrazené, ale část vpadliny pro padací most je patrná. Vzhledem k neobyčejné těsnosti staveniště byla okružní zeď horního hradu, která se připojovala k nároží paláce, otočena kolem velké věže, kde byl vrchol valu nejširší, ve formě velmi těsně obepjatého pláště, který ponechával mezi zdí a věží jen úzkou, 1m širokou uličku. Na západ od věže, kde se hřeben zase zužoval a prudce svažoval suťovým podnožím k soutoku potoků, se obě ramena pláště, uzavřená příčnou zdí, zase spojila a vytvořila před věží protáhlou, asi 3,2m širokou baštu, uzavřenou na konci ostrohu půlkruhem. Tak došlo k vzniku neobvyklého útvaru protáhlé bašty s oblým čelem, které tu bylo podmíněno mimořádně úzkým staveništěm, nedovolujícím rozvinutí do šířky a znesnadňujícím neobyčejně tvrdým materiálem zakládání hlouběji ve svazích. Měla-li věž zůstat volná, bylo to jediné řešení, které umožňovalo hradní posádce plynulou cirkulaci z podstřešení paláce po ochozech hradebních zdí kolem věže. Dalším neobvyklým zjevem tohoto hradu je druhá okrouhlá věž, střežící vstup do předhradí. Není tak výjimečná svou existencí - podobné věže byly už na Bezdězi a na Pecce - jako spíš svým zařízením a způsobem zapojení do hradebního okruhu. Je mnohem slabší, než bývají obvykle velké věže. Přízemí, uzavřené ve výši hradebního ochozu rovným stropem, bylo bez otvorů; otvor, jímž se pracně protáhneme dovnitř, byl vylámán dodatečně. Patro bylo sice na konci 14. století přestavěno, ale na jeho zařízení se sotva co změnilo. Vzhledem k tomu, že věž nebyla přístupná zdola a stála v nároží, musel být vchod už od počátku mezi oběma hradbami. A protože se nezměnila ani poloha stropu, je zřejmé, že měl být ve stejné výši jako ochozy zdí. Byl tedy zapojen mnohem těsněji do komunikace hradebních ochozů, než bývalo zvykem dříve. V 15. stol. byla věž dovybavena patrem se střílnami a zřejmě nesla další roubené nebo hrázděné patro pro střelce z ručnic. Hrad nabyl zvláštní důležitosti zejména od roku 1346, kdy byl Karel IV. zvolen za krále v říši. Ležel totiž poblíž hlavní cesty, která spojovala Prahu, Norimberkem a odtud přes Würzburg s Porýním, kam už dříve a od dob Karlovy směřovaly politické zájmy českých Lucemburků. To bylo také jedním z hlavních důvodů, proč už v roce 1336 Jan Lucemburský hrad získal pro sebe záměnou za panství budyňské, které dostal jako náhradu držitel Žebráka, Zbyněk Zajíc z Hazmburka. V roce 1341 koupil hrad i s panstvím Karlův nejmladší bratr Jan Jindřich, když byl vypuzen z Tyrol; ten hrad opravil a rozšířil. Postavil zde novou kapli a daroval jí obec Praskolesy, což Karel v roce 1349 potvrdil. Krátce nato, po rozvodu Jana Jindřicha s tyrolskou dědičkou Markétou Maultasch a po jeho odchodu na Moravu, připadl hrad králi, který hradní kapli přivtělil v roce 1357 k nově založenému děkanství karlštejnskému. Hrad sloužil jako přestupní stanice a místo noclehu při častých Karlových cestách do říše a při návštěvách říšských sněmů, svolávaných do Norimberka. K takovým "přestupným" hradům patřil od roku 1336 i Žebrák. Jeho význam podstatně stoupl zvláště od roku 1353, kdy byla spolu s Laufem za Karla IV. přikoupena za 20000 zlatých Horní Falc a část Horních Frank. Žebrák byl zařazen do Majestas Carolina mezi hrady, které nesměly být zastaveny královně nejdéle na 20, jiným osobám pouze na 10 let. Těsně před smrtí dal Karel obehnat zdí i Městečko Žebrák, takže dálková cesta, která jím procházela, byla pak na obou koncích obce uzavřena věžovými branami. Prosperita hradu závisela na vztazích dvora k říši. To se projevilo v době Václavově, který na hradě meškal v letech 1383-96, kdy občas zajížděl do říše. V té době byl hrad přestavěn. Přestavba se týkala starého paláce, postaveného na křemencovém valu za okrouhlou věží, s níž byl spojen od založení v 1. patře padacím můstkem. O přestavbě, která byla pronikavá, protože ponechala ze starší budovy jen spodní část obvodových zdí, lze si dnes udělat představu podle zbytku severní zdi se čtyřmi velkými obdélníky oken, profilovaných s vloženým oblým prutem. Kamenné venýře oken dostaly v průčelí široké rámy z bílého štuku, stejně jako ve východním průčelí paláce na Točníku. Palác byl prodloužen a přestavěn. V patře obsahoval velký sál, klenutou místnost spojenou s přízemím šnekovým schodištěm a další prostoru v rozšíření. Současně byla stará ěž vedle paláce pokryta hrubou omítkou, v níž byly vytaženy bílé pásky, napodobující kvádrování. Kaple, která stávala patrně na východním konci hřbetu, zmizela. Starý a malý hrad, nezpůsobilý vzhledem k mimořádné těsnosti staveniště k rozšíření, nestačil potřebám krále, zvyklého od dětství přepychu, ani početné družině a četným vzácným hostům ze zahraničí, kteří sem za králem přicházeli. Proto dal král postavit ještě jednu obytnou budovu v předhradí, kde byl terén k rozvinutí takové stavby příhodnější. K tomuto širšímu křídlu, obrácenému průčelím k západu, přiléhalo užší dvorní křídlo, přistavěné k starší hradbě, z něhož dnes zbyly jen základy. Mělo se jednat o využití starší menší věže v čele bývalého nádvoří, která obdržela novou funkci jako okrouhlé boční průčelí nového úzkého paláce, jež zaujal původní nádvoří beze zbytku. Hlavní obytné křídlo mělo dvě patra, krytá trámovými stropy, po nichž zbyly kapsy v dosud stojící západní zdi, uplatnila se i roubená komora. Úzká okna s lavičkami ve výklencích mají ostění už dávno vytrhané. Na severu přiléhal k budově přístavek se zbytky točitého schodiště. Jediným charakteristickým znakem, který dovoluje datování a slohové zařazení stavby, je zbytek jihozápadního nároží, vyzděného z bosovaných kvádrů. Podobné kvádry zpevňovaly také druhé zevní nároží budovy, ale ty byly po devastaci hradu v 16. století vytrhány. Současně bylo k hornímu hradu přihrazeno na jihu podhradí, uzavřené dvěma branami: jedna byla za mostem, překračujícím Mlýnský potok, druhá na východě, kde hřeben horního hradu přetínal příkop. Byly tu postaveny také další budovy (dnes pivovar připomínaný již v roce 1590), o čemž svědčí gotické okno v jeho západní části, a podhradí, které bylo přičleněno k Točníku. Řetěz staveb se táhl i mezi bývalým jádrem a kaplí nad příkopem. Nejpozději od této doby byla součástí obranného systému i soustava rybníků, obléhající hrad ze tří stran, která vydržela až do 19. století. První brána podhradí byla přístupná po hrázi mezi dvěma rybníky. Stavby byly výrazně narušeny požáry v roce 1395, 1532 a také hledači pověstného pokladu Václava IV.

http://www.tocnik.com/?Zebrak%3AHistorie

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tipy na ubytování v okolí

Cestou jsme nevyužili žádné stravovac ani ubytoací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je zde krásné prostředí, a výhled na okolní lesy je úchvatný.

Ostatní informace

Otevíracídoba

Říjen – březen

zavřeno

Duben – květen, září

SO, NE, Svátky

10:00 – 13:00, 14:00-16:00

Červen

SO, NE, Svátky

10:00 - 13:00, 14:00 – 17:00

Červenec – srpen

ÚT – NE

9:00 – 13:00, 14:00 – 18:00

Vstupné

Dospělí 30Kč

Děti 6 – 15 let, ZTP, důchodci 15 Kč

Děti do 6 let (s MŠ) 10 Kč

Děti do 6 let, ZTP zdarma



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou
Bylo zde:
5 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Praskolesy
(vzdálenost od místa: 3.96 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Žebrák

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace