Zámek Telč

Tipy na výlet, Českomoravská Vrchovina




Kam a jak jedeme?

lupa

Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesační architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Mnoho z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp.

Proměna gotického hradu na renesanční sídlo se udála především za vlády již zmíněného Zachariáše z Hradce. Ten získává jako člen hradecké větve rodu Vítkovců moravská panství z dědictví po otci Adamovi I. z Hradce. O rok později v roce 1551 se nový telčský pán účastní proslulé výpravy českých velmožů do italského Janova. Dobová zpráva ho dokonce jmenuje jako jednoho z nejvýznamnějších šlechticů a chválí jeho náročnou zbroj i družinu. Nazpět se Zachariáš vrací již ovlivněn italskou renesancí a brzy po návratu začíná, podobně jako ostatní účastníci výpravy, přebudovávat své sídlo.

Přestavba telčského hradu probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů. V některých zámeckých interiérech se zachovaly starší tzv. sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou. Ty pocházejí od kameníka a stavitele Leopolda Esterreichera z nedalekých Slavonic. Zatímco Zachariáš získal moravská panství, zdědil jeho bratr Jáchym panství jihočeská, s rodovým sídlem Jindřichovým Hradcem. Na obou zámcích – telčském a jindřichohradeckém – působili pak během doby stejní architekti a umělci. Obě stavby jsou si tedy blízké jak svou architekturou, tak i výzdobou skvostných interiérů.





Za čím jedeme?

Přestavba zámku a další stavební podnikání byly bezesporu finančně nesmírně náročné. Umožňovaly je tehdy dobré hospodářské poměry telčského panství a zvláště pak bohaté výtěžky z dolů na stříbro, z nichž většinu přinesla Zachariášovi věnem jeho první manželka Kateřina z Valdštejna. Náročná renesanční úprava nejstarší části telčského zámku byla podniknuta roku 1553, kdy se Zachariáš z Hradce oženil s Kateřinou z Valdštejna. Na portálech, fasádách i v interiérech zámku nacházíme v hojné míře erbovní znaky novomanželů.

Nejmajestátnějším interiérem telčského zámku je Zlatý sál, prostupující našíř celý trakt nověji vystaveného renesančního severního paláce. Nízké arkádové ochozy rámují renesanční zahradu. Architektem, který vtiskl konečnou podobu celému areálu, byl pravděpodobně Baldassare Maggi z Arogni. Poslední stavební aktivitou bylo vybudování pohřební kaple Všech svatých (1580).

Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku, a tak se dnes Telč řadí k několika málo intaktně zachovaným českým a moravským renesančním zámkům. Zámek se nikdy neprodával, nýbrž se dědil z rodu na rod. Počátkem 17. století se Telč dostala do rukou členů rodu Slavatů. Příslušnice rodu pánů z Hradce – Lucie Otýlie se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. Slavatovské období připomínají na zámku některá obrazová díla – především portréty. Nejvýznamnější památkou tu zůstává rozměrná olejomalba zachycující ve svérázném podání pražskou defenestraci roku 1618. Snahu Slavatů přivést obyvatele Telče ke katolickému vyznání dokládá ve městě barokní stavba jezuitského kostela Jména Ježíš v samé blízkosti zámku. Další majitelé panství – Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna prováděli na zámku jen drobnější úpravy. Věnovali pozornost spíše zámeckému parku, kde později vybudovali vznosný empírový skleník.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tipy na ubytování v okolí

jelikož je to hned na náměstí tak se můžete najíst kdekoliv se vám bude líbit

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zámecká zahrada

Tato renesanční zahrada patří k nejstarším architektonickým zahradám v České republice. Vznikla v sedmdesátých letech 16. století na bývalém kolbišti. Ze dvou stran je lemována arkádami, v jejichž výklencích byly zřejmě umístěny bysty panovníků. Velký štukový reliéf na stěně starého paláce zobrazuje Neptuna se čtyřspřežím.

Ostatní informace

Prohlídka s českým výkladem / Trasa A a B /

Trasa A
Renesanční sály
Trasa B
Obytné místnosti
Plné vstupné 110,- Kč 80,- Kč
Děti (6 - 15 let), studenti, ZTP 70,- Kč 50,- Kč
Důchodci (od 65 let) 80,- Kč 60,- Kč
Rodinné vstupné
2 dospělí + 1-3 děti (6 - 15 let)
300,- Kč 240,- Kč

Podobné příspěvky
Kliknutím se rozbalí popisek příspěvku.

  • Zámek Telč



Další informace

Hodnocení:
752. místo
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika
Délka:
vycházka (do 6 km), celodenní výlet (15-20 km)
Druh:
za kulturou
Bylo zde:
19 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Telč-Staré Město
(vzdálenost od místa: 0.73 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Zámek Telč

05.03.2011 19:21
Zámek jsme navštívili již několikrát, naposledy v létě 2010. A před tím zde právě natáčel Troška pohádku Z pekla štěstí 2.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo