za zviřátky kolem Kladna

Tipy na výlet, Kladensko Rakovnicko




Kam a jak jedeme?

lama nás vítá
lama nás vítá
lupa

Zimu máme na krku, ale doma se pořád být nechce. Nejhorší inverze pominula, v pátek dokonce sluníčko zasvitlo, i vzpomněl jsem si na reportáž o zooparku někde kousek od Kladna. Sice jsem si nemohl vzpomenout, kde to je, ale internet pomohl. Zájezd. Dokonce jsem se dozvěděl, že i přes pokročilou roční dobu měla být část otevřená. Nápad byl přijat a doplněn o požadavek návštěvy vodního parku a záchranné stanice stanice sdružení AVES na Čabárně. Proč ne, už jsme tam dlouho nebyli. Chtěl jsem vyjet tak chvilku po poledni, není to daleko, když vyrazíme dřív, budou všichni na obědě. Ale Pavlína byla netrpělivá. Vyhnala mě těsně po půl dvanácté a v Zájezdě jsme byli, když všichni obědvali. A to jsme se zdrželi tankováním.





už dovítala
už dovítala
lupa

Část zooparku s exotickými zvířaty byla samozřejmě zavřená. Není to tu pražská ZOO s vyhřívanými pavilony. Před tímhle zákoutím bylo jen parkoviště a nějaké informační cedulky. K otevřené části ukazovaly cedulky se symbolem velblouda. Nebylo to daleko, napřed sestoupat k potoku, potom kousek nahoru, a už jsme u ohrady. Zvědavá bílá lama nás přišla přivítat. Potom si zapózovala trochu dál od plotu.

velbloud
velbloud
lupa

Pohybovali jsme se jen po cestě kolem plotu, vchod do areálu zdobil zámek. Kdo by taky čekal dva postarší podivíny v prosinci, v sobotu, po poledni. Ani ten drabař se nezvedl a klidně přežvykoval. Někde z tohoto místa jsem si všiml, že ten Zájezd je vlastně docela malebná víska.

Na cestě k autu jsem ještě odbočil k návsi, kde je pěkná zvonička, ale i hospůdka, kde snad i halušky nabízejí. Bohužel jsem neokusil.

pohled na Zájezd od velbloudů
pohled na Zájezd od velbloudů
lupa

Když jsem přišel k autu, Pavlína se tam nedůvěřivě měřila s mourovatou kočkou. Udělal jsem tu chybu, že jsem ji pohladil. Totéž chtěla též od Pavlíny, ale ta odmítla. Potom to chvíli vypadalo, že s námi nastoupí, ale potom si to rozmyslela a jala se nás pozorovat s povzdálí. Až jsem se bál, že mi vstoupí pod kola, až budu couvat. Naštěstí to bylo zvíře rozumné a včas se vzdálilo.

zvonička v Zájezdu
zvonička v Zájezdu
lupa

Na Čabárnu to odtud není daleko. Leží mezi Brandýskem a kladenskou městskou částí Švermov (dříve samostatné město a ještě dříve vsi Hnidousy a Motyčín). Jsou tu vlastně areály dva, vodní park v soukromých rukou a záchranná ptačí stanice obecně prospěšné společnosti AVES. Pavlína nás nasměrovala do vodního parku. Teď na podzim to tu až tak atraktivní není, ale obnova a odbahnění původních rybníků se dost povedla. I vstupné se tu platí. A mají tu černou labuť.

černá labuť ve vodním parku
černá labuť ve vodním parku
lupa

Maličko jsme si to kolem jednoho z rybníků obešli, já si vyfotil energeticky úsporný objekt školicího střediska, na který jsem kdysi i geologický průzkum vytvořil. Tráva na břehu je ale malebnější.

energeticky úsporný objekt školicího střediska
energeticky úsporný objekt školicího střediska
lupa

Plynule jsme přešli k záchranné stanici. Pro turisty tu mají řádku klecí s ptáčky, kteří se do volné přírody vrátit nedají. Buď proto, že tu nejsou doma, nebo proto, že jsou moc ochočení.

vodní park Čabárna
vodní park Čabárna
lupa

Tohle je krkavec (viz.foto), ale taky místní klaun. Když jsme se u něj zastavili, bavil se strkáním kousku dřívka do škvíry v pařezu, který měl v kleci. Potom to dřívko vystrčil z klece a koukal, co já na to. Opatrně jsem mu ho vrátil. Velmi opatrně, zobák byl úctyhodný, uklovnutý prst jsem nechtěl. Vzal si ho, ale nějak ho přestal bavit (možná chyběl ten prst). Sedl na bidýlko a začal se předvádět, tentokrát verbálně. Kde ty zvuky pochytil nevím, napodobit nedovedu. Krkavčí hluboké krákání vydal, až když jsme zamířili k sousedům. Slíbil jsem mu, že půjdeme kolem i nazpátek.

krkavčí klaun
krkavčí klaun
lupa

Mžoural na nás výr a kalous, sova pálená byla, jako vždy, samý půvab, sojka a straka sdílející společnou klec, spolu nemluvily, ostříž se tvářil jako ze dřeva vyřezaný a moták pochop si vymyslel vlastní divadelní představení (ale na krkavce neměl). Poštolky jsme pozdravili jako sousedy, kteří bydlí každé jaro za oknem.

AVES, sovice sněžná
AVES, sovice sněžná
lupa

U krkavce jsem se samozřejmě zastavil znovu. Předvedl mi ještě pár pěveckých čísel, když jsem vytáhl foťák, trochu se vylekal, ale snad i rozuměl, když jsem mu vysvětlil, že mu bleskem blikat do očí nebudu a přišel až k drátěnce. Loučil jsem se s ním nerad, ale Pavlína mi utekla k labutím, husám, kachnám, koníkům a ovcím. Právě teď mi fujinka oznámila, že jí po půl roce docházejí baterky. Pavlína, která před chvílí uvažovala, že se na zpáteční cestu vypraví pěšky, zase požadovala rychlý odvoz domů. Nebylo se co divit. Kabonilo se a začalo foukat ze strnišť studeně.

Za čím jedeme?

Jeli jsme tam, kde jsme ještě nebyli (Zájezd) a tam, kde jsme dlouho nebyli (Čabárna). Doba, pravda, nebyla nejvhodnější, ani roční, ani denní, ale stejně to stálo za to.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tohle byla vlastně jen projížďka, nejedli jsme. Najíst se dá evidentně v Zájezdu, v záchranné stanici je také občerstvení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Za všechny strasti si můžeme sami, ale i v kazícím se počasí byly procházky po Zájezdu i Čabárně pěkné. Nejlepší byl samozřejmě krkavec.

Ostatní informace

V Zájezdu je vstupné dobrovolné, ve vodním parku Čabárna chtějí 20.-Kč na osobu a v záchranné stanici je nenápadně umístěná schránka na příspěvky.



Další informace

neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Kováry
(vzdálenost od místa: 2.75 km)
Datum: Čas:
loading...

Diskuse k výletu za zviřátky kolem Kladna

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace