Za výhledy na Kitzsteinhorn

Kam a jak jedeme?

Ranní pohled na Kitzsteinhorn a okolní velikány nám potvrzuje, že meteorogové se ve své předpovědi počasí tentokrát nemýlili. Je jasno, vítr nevane, alespoň ne dole v Kaprunu, odkud vyrážíme k dolní stanici lanovky. Výškový rozdíl mezi Kaprunem (786 m n.m.) a Kitzsteinhornem (3.203 m n.m.) je přes 2.400 m. A to už je skutečně pro zdatné. Nehledě na časovou náročnost. Nemáme ambice si potvrzovat svoji zdatnost, a tak kupujeme lístky až do horní stanice lanovky v nadmořské výšce 3.023 m. Dvakrát přesedáme s tím, že okolí obou mezistanic ve výškách 2.000 m a 2.446 m nad mořem prozkoumáme při zpáteční cestě.

I malý školák spočítá, že výškový rozdíl mezi horní stanicí lanovky a vrcholem Kitzsteinhornu je pouhých 180 m. Je pravdou, že Kitzsteinhorn je nejrychleji dosažitelnou třítisícovkou široko daleko. Podle ukazatele u stanice lanovky má výstup trvat 40 minut. Je to reálný čas. Nijak rychle se zpočátku postupovat nedalo, ocelová lana byla pod sněhem. Trasa stoupala v krátkých serpentinách. S výškou ubýval sníh, až po něm zůstaly jen stopy, výstup tím byl snazší. Poslední desítky metrů už nebyly tak příkré a byl vidět kříž na vrcholu. Ještě kousek a můžeme se těšit z toho, že jsme nahoře. Chvíli po nás dorazili na vrchol i dva Maďaři, se kterými si vyměňujeme dojmy z výstupů z předchozího dne.

Výhledy z vrcholu Kitzsteinhornu jsou fascinující. Možná byl výstup ve sněhu trochu náročnější a vyžadoval více opatrnosti, ale napadnuvší sníh oděl jinak tmavé vrcholy Vysokých Taur do bílé krásy (teď jsem to napsal skoro jako básník). Dva dny poté zapršelo a hory zase ztmavly.

Fantastický pohled z vrcholu je jihovýchodním až jižním směrem, kde se hned nad přehradní nádrží Stausee Mooserboden (2.036 m n.m.) tyčí Grosses Wiesbachhorn (3.564 m n.m.), Hinterer Bratschenkopf (3.401 m n.m.), Klockerin (3.425 m n.m.) a další třítisícovky. Severozápadním směrem pod námi vidíme ledovec, který bývá hlavně v zimním období cílem mnoha lyžařů. Od severozápadu po severovýchod (od Kitzbühelských Alp až po masiv Dachsteinu) vidíme další pohoří.

Bylo nádherně. Teplota přijatelné dva stupně pod nulou. Takřka bezvětří. Ani se nechtělo dolů. Sestoupili jsme tou samou cestou k horní stanici, odkud jsme se lanovkou dopravili do druhé mezistanice k Alpincentru.

Za čím jedeme?

Kitzsteinhorn je vrchol ve Vysokých Taurách jihozápadně od Kaprunu a Zell am See ve spolkové republice Salzbursko. Nepatří mezi nejvyšší třítisícovky v centrální části tohoto pohoří (nejvyšší je Grossglockner se svými 3.798 m n.m., je i nejvyšším vrcholem Rakouska).

První lanová dráha k ledovci pod Kitzsteinhornem byla postavená v roce 1965. Do 11. listopadu 2000 turisty vyvážela pozemní dráha. V tento den se však v tunelu odehrála ohromná tragédie, při které uhořelo 155 lidí. Dnes dopravu zajišťuji kabinkové lanovky.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení a stravování je možné ve všech stanicích lanovek nebo potom dole v Kaprunu.

Ubytováni jsme byli v rodinném penzionu Rieder v Kaprunu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se nám líbily výhledy z vrcholu Kitzsteinhornu. Kdo se na vrchol nechystá, může si dojít z horní stanice lanovky tunelem na vyhlídkovou terasu, odkud jsou také překrásné výhledy. Ale ty z vrcholu jsou přeci jen onačejší, jak se říká mezi lingvisty.

Ostatní informace

Trasa je až na vrchol jištěná ocelovými lany. Možná už od stanice lanovky. My jsme lana ve sněhu našli až po několika desítkách metrů.

Výstup si lze zakoupit s průvodcem. V ceně této služby je i obousměrné jízdné lanovkou. Průvodce není povinný jako například horský vůdce ve Vysokých Tatrách při výstupu na některé štíty. Pro toho, kdo není na horách poprvé, je však průvodce zbytečný.