Za poznáním štípských pamětihodností aneb luhačovický výlet devátý

Tipy na výlet, Slovácko




Kam a jak jedeme?

poutní chrám Narození Panny Marie
poutní chrám Narození Panny Marie
lupa

Vzhledem ke vzdálenosti mezi Luhačovicemi a Štípou – tedy přibližně třicítce kilometrů – se nabízejí zejména všechny možnosti dopravy silniční. Já osobně jsem využil automobilu. Tento výlet - převážně sakrálního zaměření – jsem přitom původně v plánu vůbec neměl. Ale tak nějak mi vyšlo jedno pěkné odpoledne navíc a také jsem se nechal inspirovat několika Frantovými příspěvky na Turistice. Hlavně díky nim jsem si uvědomil, že by byla velká škoda se na toto místo během luhačovického pobytu nepodívat. Přesto, že jsem kolem Štípy projížděl již několikrát, zdejší poutní kostel jsem ještě nikdy nenavštívil. A také jsem už od minula věděl, kde naberu levný benzin na závěrečný sobotní výlet a nedělní cestu domů.





nad Bohuslavicemi
nad Bohuslavicemi
lupa

Vyjedu tedy z Luhačovic - již známou cestou přes Biskupice a Bohuslavice – na Zlín. Valašská krajská metropole je celkem bez problémů průjezdná a tak se brzy „řítím“ po Sokolské ulici k okraji města. Aniž bych jakkoliv změnil směr, jedu najednou po ulici Fryštácké. Po odbočení doprava mě podobná zkušenost čeká ještě jednou, kdy se stejným způsobem změní ulice Lázně ve Štípskou. Nejprve mě ale čeká krátká zastávka v lázních Kostelec. Ty byly založeny již v I. polovině 18. století, aby je následně II. polovina století minulého téměř zahubila. Ostravským soudruhům z VŽKG se zkrátka lázně v Jurkovičově stylu silně nelíbily. Asi tam bylo příliš málo strusky a betonu …

Za čím jedeme?

interiér chrámu
interiér chrámu
lupa

A mě už konečně čeká hlavní cíl výletu, poutní Štípa, dnešní zlínské předměstí. Konkrétně tedy památkově chráněný barokní poutní kostel Narození Panny Marie. Mariánské místo vděčí za svůj vznik ženám. Jeho výstavba byla zahájena v roce 1616, a to z odkazu Lukrecie Nekšové, manželky Albrechta z Valdštejna. Chrám však byl nakonec dostavěn až roku 1765, tentokrát z odkazu paní Antonie, ovdovělé hraběnky z Rottalů. První fáze výstavby, kterou zajišťoval vévoda Albrecht z Valdštejna řemeslníky a umělci z Itálie, ukončil rok 1620 a začátek třicetileté války. Přitom kostel už byl dostavěn po klenby a klášter po trámové stropy. Do roku 1744 byla část kláštera rozebrána a z kostela se stala v podstatě ruina. Po dokončení chrámu v roce 1765 vznikla jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem a bohatě zdobenou klenbou. V interiéru uvidíte – mimo jiné - středověkou Madonu i klasicistní oltářní náhrobek hraběte Seilerna. Krásné chrámové varhany postavili roku 1890 František Čapek a Max Zachistal z rakouské Kremže (Krems).

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Díky tomu, že jsem nenavštívil stavbu sousední, tedy Valašský šenk, mohu hned pokračovat o pár kroků dále. Mířím do míst, kde se psala historie o něco starší.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

starý kostelík
starý kostelík
lupa

Založení poutního kostela je spojováno se středověkým objevem sochy Panny Marie s Ježíškem v blízkém háji. A přitom už od 14. století se zřejmě konají poutě k Panně Marii Štípské. Již ve II. polovině 14. století zde totiž stával kostelík, který pravděpodobně nechal postavit rod Šternberků. Tento kostel dnes stojí nedaleko chrámu Narození Panny Marie. Najdete ho uprostřed zrušeného hřbitova, ale jeho dnešní podoba je dána barokní přestavbou v hřbitovní kapli. V roce 1807 byl dokonce stržen původní presbytář a odstraněny rohové podpěry, takže gotiku pamatuje jen kamenný portál s gotickým lomeným obloukem. Perlou interiéru jsou čtyři goticko-renesanční náhrobní kameny (figurální jsou ale jenom tři a ten čtvrtý je podle mě i novější). Ty dva na jižní straně patří prarodičům mecenášky Lukrecie, tedy Janovi Nekešovi mladšímu z Landeku a jeho manželce Barboře Bítovské ze Slavíkovic a na Lukově. Reliéfy na náhrobnících představují postavy obou zemřelých v životní velikosti. Moc pěkné. Škoda, že tento půvabný kostelík svého času dokonce sloužil jako skladiště. Na jedno století – tedy v letech 1807 až 1907 – se kostelík stal hraběcí hrobkou Seilernů. Rozsáhlá oprava starého štípského kostela byla zahájena v roce 1997. V současné době probíhají opravy této památky a pod jeho podlahou byly nalezeny hromadné hroby s obrovským množstvím kosterních pozůstatků. Viděl jsem tedy tuto stavbu v podobě archeologického naleziště, kombinovaného s kostnicí. Prohlídka kostela v tomto stavu byla opravdu více než zajímavá.

Ostatní informace

rybník pod Hvozdnou
rybník pod Hvozdnou
lupa

Když vynechám nedalekou ZOO v Lešné, tak Štípa nabízí svým návštěvníkům bezplatně ještě pár dalších zajímavostí. Zvláštní pozornost zaslouží zejména větrný mlýn holandského typu a několik památných stromů. V každém případě to byla příjemná návštěva. Přidám si ještě krátkou zastávku ve Hvozdné, kde se nachází smírčí kříž, a u rybníků pod touto obcí. Cestou do Luhačovic se ještě zastavím ve Vizovicích navštívit spřátelené kočky dvojnohé i čtyřnohé a je konec. No a mně nezbývá nic jiného než začít pomalu balit.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
romantika
Druh:
za kulturou
Byli zde:
3 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Zlín-Podvesná
(vzdálenost od místa: 4.4 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Za poznáním štípských pamětihodností aneb luhačovický výlet devátý

15.05.2014 16:02
Pěkně napsané, hezké... vidím, že na fotografiích už máš ten nádherný inetriér chrámu bez lešení, to já takové štěstí neměl.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace