Vozíčkáři - Lidice

Tipy na výlet, Kladensko Rakovnicko




Kam a jak jedeme?

lupa

Naše společná cesta začíná na rychlostní silnici R7 Praha - Slaný. Na Exitu 7 sjedeme a zamíříme směrem na Lidice/Kladno. První křižovatku v Lidicích projedeme přímým směrem a na následující odbočce zahneme vlevo. Po přibližně 200 metrech opět zabočíme vlevo a již se nacházíme kousek od parkoviště u památníku Lidice, kde končí naše cesta autem.

Za čím jedeme?

lupa

První historickou zmínku o Lidicích lze nalézt v kronice zbraslavského opata Petra Žitavského. V kronice se uvádí, že vesnici "držel" kolem r. 1300 pražský měšťan Pavlík. Nejstarší veřejnou budovou byl kostel sv. Martina (1352). Za husitských válek byl zničen, ale v 16. stol. zde působili kněží podobojí. Podruhé byl kostel zničen za třicetileté války. Nový barokní chrám nechala v Lidicích postavit velkovévodkyně Marie Anna Toskánská. Kostel byl později mnohokrát upravován. První zmínka o škole pochází z r. 1713. Školu navštěvovalo 127 dětí. Měla jednoduché ústřední topení a byla patrně první tohoto druhu v Čechách. V r. 1824 byla postavena nová jednopatrová škola. Díky rozvoji podniků v Kladně (dolování černého uhlí, v r. 1855 zapálení první vysoké pece) začala vesnice žít v 2. polovině 19. stol. rušným, ale zároveň těžkým životem horníků a hutníků. Oproti r. 1848, kdy ve vesnici žilo 270 obyvatel ve 33 domech, bydlelo v Lidicích v r. 1890 v 50 domech 506 obyvatel. Tragickou změnu připravila Lidicím okupace. Za účelem tvrdého potlačení vzrůstajícího protifašistického odboje byl v září 1941 jmenován do funkce zastupujícího říšského protektora šéf bezpečnostní policie a bezpečnostní služby SS-Obergruppenführer a generál policie Reinhard Heydrich. Jeho krátké působení přineslo zatčení 5000 protifašistických odbojářů či jejich spolupracovníků. Stanné soudy pracovaly naplno a okupanti se nezastavili ani před vraždami bez jakéhokoliv soudu, jejichž účelem bylo šíření atmosféry strachu po celé zemi. Na popravištích a v koncentračních táborech zemřela i řada obyvatel Kladenska. Osudy českých lidí zamíchalo rozhodnutí československé vlády v Londýně - atentát na Reinharda Heydricha. Útok československých parašutistů, při němž byl Heydrich 27. května 1942 smrtelně zraněn, přinesl události, které vzrušily celý svět. Nejasný dopis zaměstnankyni slánské továrny, zadržený spolumajitelem F. Pálou, vyvolal u kladenského gestapa podezření na spojitost atentátu s rodinou Horákových v Lidicích, neboť jejich syn byl příslušníkem čs. zahraničního vojska ve Velké Británii. Přestože nebyly vyšetřováním ani prohlídkami nalezeny žádné kompromitující materiály, zbraně ani vysílačka, němečtí pohlaváři potřebovali vykonat akt pomsty za smrt "vynikajícího muže německého národa". Tento brutální čin se rozhodli uskutečnit právě na obyvatelích obce Lidice. Osud malé vesnice, ve které žilo 503 obyvatel, se začal naplňovat 10. června 1942 několik hodin po půlnoci. O událostech, které se tohoto letního dne odehrávaly, vypovídá dokumentární film natočený samotnými vykonavateli zločinu páchaného na nevinných lidech. Film je němý, ale dodnes mu rozumí všichni bez rozdílu barvy pleti a jazyka. Tento film sloužil jako dokument č. 379 při soudním procesu s hlavními německými pohlaváry v Norimberku v r. 1945. Jeho sestříhané pasáže je možné zhlédnout ve videodokumentu promítaném v lidickém muzeu. Z rozkazu K. H. Franka bylo tohoto dne 173 lidických mužů na zahradě Horákova statku zastřeleno. Ženy a děti byly převezeny do tělocvičny nynějšího kladenského gymnázia, kde však byly po třech dnech od sebe násilně odtrženy. Kromě dětí vybraných na poněmčení a dětí do jednoho roku byly všechny bez milosti otráveny výfukovými plyny ve speciálně upravených autech v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chełmnu nad Nerrem. Ženám byl přisouzen boj o život v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Kromě okamžité či pomalé fyzické likvidace v koncentračních táborech přistoupili nacisté i k likvidaci obce jako takové. Domy byly nejprve vypáleny a posléze ničeny plastickými trhavinami. Likvidační četa se nezastavila ani před destrukcí kostela sv. Martina, ani před likvidací posledního místa odpočinku - místního hřbitova. Veškeré terénní úpravy byly dokončeny v roce 1943 a po živé obci zbyla jen holá mlčící pláň. Do konce války označovaly území Lidic jen vstup zakazující nápisy. Zpráva o zničení Lidic obletěla celý svět. Záměr nacistů o vymazání české vesnice z povrchu světa však nevyšel. Na počest Lidicím byla řada obcí po celém světě přejmenována jejich jménem. Jméno Lidice dodnes nesou v té době narozená děvčátka. Lidice nepřestaly žít v myslích lidí celého světa a o jejich novém životě rozhodla po skončení války čs. vláda veřejným vyhlášením na mírové manifestaci v Lidicích 10. června 1945, které se již zúčastnily i osudem těžce zkoušené lidické ženy. Oběťmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických občanů. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a po dvouletém pátrání do náruče lidických matek 17 dětí. V létě 1947 byl 300 metrů od původní vesnice položen základní kámen nových Lidic. Stavba prvních lidických domů započala v květnu 1948. Postupně byla za velkého přispění dobrovolníků z celé republiky i zahraničí vybudována moderní vesnice o 150 domcích. Současně byly postaveny i budovy nynějšího obecního úřadu, pošty, kulturního domu a obchodního centra. Zároveň došlo k úpravě pietního území včetně společného hrobu lidických mužů, stavbě památníku a muzea. Mezi pietním územím a novou vesnicí byl 19. června 1955 slavnostně otevřen "Sad míru a přátelství", kde byly vysázeny tisíce keřů růží z různých částí světa. V průběhu let se na zkrášlení obce podílela řada umělců. Život vesnice se nakrátko zastavil, aby se díky pomoci všech ochotných lidí z celého světa rozhořel z malého plamínku v plamen velký. Jakým směrem se bude ubírat dál, je pouze v rukách jejích současných obyvatel. Zastavte se uctít tichou vzpomínkou nevinné lidické oběti. Navštivte muzeum, kde jsou shromážděna fakta a dokumenty lidické tragédie, růžový sad, pietní území i obnovenou obec.





Zdroj www.lidice-memorial.cz/

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pro hladová břicha je zde restaurace Lidická galerie, vzdálena 700 metrů od památníku, přímo za nosem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Na tomto místě je spousta rozporuplných vjemů - Krása se snoubí s utrpením, hezké prostředí se smrtí, klid se smutkem.

Dále bych rád podotkl, že při menší obchůzce "areálu" jsou všechny výše zmiňované lokality bezbariérové.

Ostatní informace

Parkovné 30 Kč

Návštěvní doba:

Muzeum denně

Březen od 9:00 do 17:00

Duben až říjen od 9:00 do 18:00

Listopad až únor od 9:00 do 16:00

Lidická galerie denně

Březen až říjen od 10:00 do 17:00

Listopad až únor od 10:00 do 16:00

Zavírací dny: 24.12., 25.12., 26.12., 31.12., 1.1.

Vstupné:

Vstupné zahrnuje prohlídku galerie i muzea s promítáním filmů a s výkladem a dále prohlídku pietního území a růžového sadu.

Dospělí 80,- Kč

Děti do 15-ti let 40,- Kč

Studenti (ISIC) 40,- Kč

Osoby starší 65-ti let 40,- Kč

Osoby zdravotně postižené 40,- Kč

Rodinné vstupné (2dospělí+max.4děti) 140,- Kč

Audio-guide pro Lidickou sbírku 50,- Kč

Prohlídka pietního území za doprovodu průvodce s výkladem:

V českém jazyce 300,- Kč

V německém jazyce 500,- Kč

V anglickém jazyce 500,- Kč

Ve znakové řeči 300,- Kč



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou
Byli zde:
3 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Dobrovíz
(vzdálenost od místa: 4.01 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Vozíčkáři - Lidice

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace