Valdek

Tipy na výlet, Brdy

Kam a jak jedeme?

lupa

Naše společná cesta začíná na Exitu 41 dálnice D5. Odtud směřujeme směrem na Cerhovice, Újezd, Komárov, Chaloupky, Neřežín. V Neřežíně přejedeme po mostě Červený potok, na křižovatce se dáme doleva a na následující se dáme doprava. Kousek od křižovatky začíná již Vojenské pásmo. Od začátku vojenského pásma ujedeme necelý 1,5 km a přijíždíme na parkovičtě 2 Valdek. Po vystoupení z auta již vidíme zastřešené posezení, odkud je zřícenina hradu Valdek vidět.

Za čím jedeme?

lupa

Území sahající od Žebráka přes Komárov do Brd náleželo ve 12. stol. rodu Buziců, od nichž odvozovali svůj původ i pozdější držitelé, Zajícové z Valdeka. V Dalimilově kronice se k r. 1110 píše o Dětřiškovi, synu Buzovu, který v tomto roce zahynul v bitvě proti Polákům. Letopis Vincenciův připomíná jednoho z jeho potomků, Jiříka, který byl maršálkem knížete Vladislava II. a zahynul r. 1148 na křížové výpravě. Na počátku 13. stol. žili Jiříkovi vnukové bratři Jan a Oldřich, od nichž lze sledovat linii Zajíců z Valdeka. Oldřich Zajíc z Valdeka byl královským číšníkem. Měl dva syny, Zbislav se psal z Třebouně, Oldřich se psal Zajíc a od r. 1263 z Valdeka. Býval purkrabím na Lokti a asi od r. 1265 zastával úřad purkrabího Pražského hradu. Na ochranu svého majetku postavili Zajícové z Valdeka dva významné hrady. Mladší z nich, Žebrák, postavený po r. 1280, ovládal důležitou mezinárodni komunikaci vedoucí z Prahy přes Plzeň do Norimberka a Řezna. Starší z hradů, podstatně rozsáhlejší Valdek, který se také stal rodinným sídlem Zajíců, byl postaven u méně důležité cesty, vedoucí z Hořovic brdskými lesy do Příbrami. Jméno hradu se vykládá jako „lesní roh"(Wald = les; eck = roh, výběžek). Hrad Valdek byl vybudován na ostrožně vybíhající z hřebenu hory Berance do údolí Červeného potoka, a to nejpozději v 50. letech 13. stol.. Byl to hrad klasické gotiky a patří mezi nejsložitější hrady sasko-hessenského typu s okrouhlou obrannou věží stojící volně za hradební zdí. Na severní straně hradu bylo značně rozsáhlé předhradí, do něhož se vstupovalo ze severu. Jeho opevnění tvořily příkopy a valy na severní a západní straně. Valy byly patrně ještě zvýšeny dřevěnou palisádou. Svahy valu a stěna čelního přikopu byly zpevněny zdivem z kamenů kladených nasucho. Z předhradí se vstupovalo do hradu po dřevěném mostě, jehož poslední část byla padací. Most vedl přes hluboký příkop vylámaný ve skále a na východní straně uzavřený hradbou. Na západní straně chránil hrad příkop navazující na západní část valu v předhradí. Do prvního nádvoří se vstupovalo branou v severovýchodním rohu hradu s brankou. Vlevo za branou, hned u hradební zdi, byla studna. Nádvoří v podobě nepravidelného obdélníka bylo obehnáno hradbou, kde byly hospodářské budovy. U jižní zdi stálo dvoupatrové stavení se stájemi a místnostmi pro čeleď. Do vnitřního hradu byl vstup možný jen brankou pro pěší. Branka vedla do malého nádvoří, sevřeného na levé straně zdí a mohutnou okrouhlou věží, 18 m vysokou, o průměru 10 m, se zdmi 3,6 m silnými. Věž měla 4 patra a byla přístupná z ochozu přilehlé hradby po pavlači gotickým portálkem na J straně věže ve výši třetího patra. Pravou stranu nádvoří tvořila hradební zeď. Na západní straně nádvoří byla mohutná zeď severního paláce. Do vnitřního nádvoří se vstupovalo úzkým průchodem mezi palácem a věží. Vnitřní hradní nádvoří mělo půdorys pravidelného obdélníka, na jehož severní straně stál severní palác, který měl v přízemí dvě místnosti s trámovými stropy. Patro mělo vstup z nádvoří a bylo určeno k obranným účelům. Jeho západní a východní stranu tvořily hradby, dosud zachované ve značné výši. Na jižní straně nádvoří, byl hlavní palác, jehož vnitřní zeď je dnes zřícená; měl čtyři podlaží z trámových stropů, v přízemí a v prvním patře byly tři komory, v druhém patře velký sál s krbem. V prvním patře byla pavlač. Je to tedy první případ sálové stavby s dvorní pavlačí u nás. K bočním zdem nádvoří byla přistavěna postranní křídla, z nichž se dochovala část východního křídla s věží. První, poměrně neurčitá zpráva o hradu Valdeku pochází z r. 1257. Druhá zpráva, z r. 1263, je již určitější, protože tehdy odtud zakládal Oldřich Zajíc z Valdeka první augustiniánsky klášter v Čechách, nazývaný původně Ostrov, později Svatá Dobrotivá u dnešního Zaječova. Po Oldřichově smrti došlo k prvnímu dělení rozsáhlého panství: Žebrák dostal Oldřich mladší, kdežto Valdek Zdislav. Z ostatních členů rodu Zajíců z Valdeka si zasluhuje pozornost Oldřichův vnuk Vilém. Do politického dění vstoupil r. 1307, kdy stál ve sporech o českou korunu na straně Jindřicha Korutanského proti králi Rudolfovi I. R. 1315 zajal Jindřicha z Lipé a stal se nejvyšším maršálkem a podkomořím Království českého. Také rozmnožil svůj majetek, neboť od krále Jana Lucemburského dostal do zástavy královská města Beroun a Domažlice a hrady Křivoklát a Přimdu. Stal se hlavním rádcem královny Elišky, na jejíž straně stál při sporech s králem Janem. Ještě téhož roku se však s králem smířil a vydal se do Bavorska, aby tam hájil zájmy krále Ludvíka Bavora proti Rakušanům. Na této výpravě však byl smrtelně raněn a v říjnu 1319 zemřel. Pochován byl v klášteře Svatá Dobrotivá. Ze šesti synů Viléma Zajíce z Valdeka zdědil hrad Valdek s panstvím druhý Oldřich, ale již v r. 1344 je prodal Protivovi a Ctiborovi z rodu Běškovců. Za nich byl také hrad Valdek v říjnu 1346 poprvé a také naposled obléhán Děpoltem z Rýzmberka, který měl s Běškovci spor. Hrad byl po třídenním obléhání dobyt, vypálen a zpustošen, ale záhy opraven. Kdo tak učinil, není známo, neboť vladykové z Běškovic po r. 1355 seděli v Neumětelích a majitele Valdeka v druhé pol. 14. století neznáme. Snad již tehdy byl hrad v držení krále, neboť i s panstvím tvořil od r. 1331 královské manství. Proto se také Valdek stal za husitství oporou katolické strany. Královským purkrabím zde byl tehdy Hoch. V 15. století držela hrad Valdek řada nevýznamných osob, např. Jan z Lestkova († 1429), dvořan krále Václava IV., kališník Jeník z Mečkova, či Litvín z Klinštejna a na Hořovicích. Po smrti Litvína z Klinštejna a na Hořovicích získal valdecké panství od krále Vladislava II. do dědičného vlastnictví Kunata Pešík z Komárova. Po jeho smrti se čtyři synové o poměrně rozsáhlý majetek rozdělili. K dalšímu dělení tohoto majetku došlo po Janově smrtí r. 1574, kdy Valdek dostal Kryštof. Za těchto majitelů se setkáváme se snahou proměnit hrad v poněkud příjemnější sídlo. Proto byl upraven severní palác, v jehož zdi byla vylámána okna. Navzdory těmto úpravám Valdek chátral. A tak Václav Pešík z Komárova, který zdědil hrad r. 1586, tehdy již značně sešlý objekt opustil a postavil si na okraji brdských lesů ve vsi Podluzích novou tvrz. Když mu byl statek pro jeho účast na protihabsburském povstání zkonfiskován a prodán k hořovickému panství, byl hrad Valdek již pustý. Z původního rozlehlého hradu jsou dnes dochovány jenom zříceniny s výjimkou mohutné věže, stěny paláce a několika vedlejších budov a zbytky hradebního zdiva. Na sklonku 19. století byl hrad, tehdy součást hořovického velkostatku knížat z Hanau, v duchu tehdejších romantických představ poněkud opraven. Hrad, stojící v hlubokých lesích, dal vzniknout řadě pověstí a upoutal již pozornost kronikáře Václava Hájka z Libočan, jenž ve své Kronice české datoval jeho vznik do r. 920 a za zakladatele považoval jednoho z vrahů kněžny Ludmily, Kumána. V 19. století zřícenina zaujala Karla Hynka Máchu, který zamýšlel napsat čtyřdílný historický román z doby Václava IV., jehož jedna část měla mít název Valdek. Z románu se však dochovaly jenom úryvky. Hradu věnoval Václav Kliment Klicpera hru Valdek.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

cestou jsme nevyužili žádné stravovací ani ubytovací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je zde krásné prostředí, jen celkový dojem kazí přilehlé kasárna.

Ostatní informace

Zde se neplatí parkovné ani vstupné.

Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
romantika
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
do přírody
Valdek navštívili 2 turisté.

Doprava vlakem

Odkud: Datum:
Kam: Rejkovice
(vzdálenost od místa: 6.7 km)
Čas:

Diskuse k výletu Valdek

Upřesnění
15.03.2013 12:38

citlaltepetl

Když už jsme u těch významů, pak hrad = r. Burg, Kdežto e. Ecke je kout, nebo i ten "roh". Když Wald = les, pak nejspíš Valdek bude odvozen od slova Waldeck = "lesní kout", nebo kout či roh (výběžek) lesa.

Re: Upřesnění
16.03.2013 11:05

Vážený neznámý,

pokud si povšimnete, tak pod oddílem za čím jedeme je ODKAZ. Pokud chcete poučovat, tak začněte u mého zdroje, já jsem jen sprostředkovatel.

Re: Upřesnění
16.03.2013 11:07

Jinak děkuji za upozornění, chybu napravím co nejdříve.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo