Týřov

Tipy na výlet, Kladensko Rakovnicko




Kam a jak jedeme?

lupa

Naše cesta začíná na dálnici D5 Exit 41 Cerhovice, odbočíme směrem na Kařez/Zbiroh. Řídíme se dle ukazatelů až dojedeme do Zbiroha. Z kruhového objezdu odbočíme výjezdem na Zvíkovec a dále pokračujeme směrem na Terešov, Mlečice a Podmoky. V Podmohlech se držíme hlavní silnice a pokračujeme směrem na Skryje. Projedeme obcí a u mostu přes řeku Berounku zaparkujeme. Dále pokračujeme po značené turistické trase žluté barvy.





Za čím jedeme?

lupa

Hrad Týřov založil zřejmě český král Václav I. okolo r. 1230. Do psaných dějin vstupuje hrad r. 1249, kdy zde byli zatčeni předáci vzpoury proti králi, vedení jeho synem, králevicem Přemyslem Otakarem II. Ten byl na Týřově také po svém zatčení vězněn. Podle rozšířené teorie tato událost do budoucna předurčila Přemyslův negativní postoj k Týřovu, který sice považoval za prvořadou pevnost, ale nedokončil už stavbu rezidenčních objektů (kterých je na Týřově méně než na jiných královských hradech). Výzkumy z počátku třetího tisíciletí nicméně otevřely některé s Týřovem spojené otázky, k nimž patří zejména jeho stáří. Podle alternativního názoru tak nelze vyloučit, že podstatná část dochované hmoty pochází až z doby po r. 1260, což by také znamenalo změnu pohledu na vztah Přemysla Otakara II. k tomuto hradu. Nesporné naopak zůstává, že díky mimořádně kvalitnímu opevnění zůstal Týřov po dlouhou dobu daleko nejpevnějším královským hradem. A tak když byl r. 1315 z rozkazu krále Jana Lucemburského zatčen mocný Jindřich z Lipé, za místo jeho internace byl vybrán právě Týřov; nepochybovalo se totiž o tom, že odtud nemůže být svými spojenci vysvobozen. Královský hrad tehdy fakticky držel Vilém Zajíc z Valdeka. R. 1319 se Týřov koruně vrátil, avšak král Jan jej vzápětí opět zastavil, takže r. 1322 se jako jeho zástavní držitel uvádí Oldřich Pluh z Rabštejna. Po svém návratu do Čech shledal králevic Karel, že se královský majetek nalézá ve velmi neutěšeném stavu. A prvním hradem, který vykoupil, byl Týřov – důvodem zřejmě byla mimořádná vojenská odolnost hradu, zvláště cenná v neurovnaných poměrech té doby. V rámci svého zákoníku Maiestas Carolina zařadil Karel IV. Týřov mezi hrady od koruny podmínečně zcizitelné a v r. 1360 jej skutečně na jeden rok zastavil spolu s městečkem Kožlany a vesnicemi Zavidov, Chmelništná, Broumy, Újezdec a Mlečice knížeti Janovi Bavorskému. Císař Zikmund zastavil r. 1422 Týřov horlivému katolíkovi Alšovi Holickému ze Šternberka. V době husitských válek se tak stal Týřov mocnou oporou katolické strany, husité se však o jeho dobytí ani nepokusili. Důvodem bylo jistě jeho skvělé opevnění, protože v okolí zuřily líté boje a například sousední Křivoklát byl obležen a dobyt celkem čtyřikrát. Po husitských válkách se na hradě vystřídalo několik držitelů a r. 1460 jej král Jiří z Poděbrad zastavil spolu s městečkem Kožlany a vesnicemi Týřovice, Mlečice, Zavidov, Chmelništná, Broumy, Lučinec, Kouřimec, Újezdec, Hudlice a berní v Novosedlech svému německému sekretáři Joštovi z Ensidle. Tím dějiny Týřova jako královského hradu končí. Páni z Ensidle nikterak neoplývali majetkem, ale protože Jošt a jeho syn Henrich byli dobrými hospodáři, nevelké panství ekonomicky prosperovalo a stačilo vydělávat i na nákladný provoz a údržbu mohutného Týřova. Bylo dokonce zdokonaleno hradní opevnění. Situace se však dramaticky změnila v r. 1526, kdy Henrichův syn Jiří padl v bitvě u Moháče do tureckého zajetí a jeho starý otec se musel velice zadlužit, aby vymohl jeho návrat ze zajetí. Od té doby se již datuje pouze zoufalá snaha Týřovských z Ensidle o udržení rodového majetku a jeho postupné rozprodávání. Za této situace nezbývaly na opravy Týřova peníze, takže hrad rychle chátral a r. 1575 se poprvé uvádí jako pustý. R. 1578 získal panství s pustým hradem Týřovem Jan starší z Lobkovic a o deset let později postoupil jeho část s hradem koruně. Pustý hrad byl poté připojen ke Křivoklátu a rychle se změnil ve zříceninu. Rychlý proces jeho rozpadu dokládá zeměměřičská mapa Šimona Podolského z Podolí z r. 1600.

http://www.castles.cz/hrad-tyrov/historie.html

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsme nevyužili žádno stravovací ani ubytoací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je zde krásná příroda, jen značená trasa je místy krkolomná. Nedoporučujeme cestu absolvovat v zimním období.

Ostatní informace

Zde se neplatí žádné vstupné či parkovné.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou, do přírody
Byli zde:
2 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Roztoky u Křivoklátu
(vzdálenost od místa: 8.16 km)
Datum: Čas:
loading...

Diskuse k výletu Týřov

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace