Tři dny v Jeseníkách - 2. a 3. den - vodopády Bílé Opavy a hrad Sovinec

Tipy na výlet, Hrubý Jeseník




Kam a jak jedeme?

v parku v Karlové Studánce
v parku v Karlové Studánce
lupa

Den začíná krásným ránem a my jedeme po snídani z Rýmařova dálkovým autobusem na náš výlet, vystupujeme v Karlové Studánce. Procházíme si lázeńské městečko s jeho architekturou, parky, také geologickým muzeem na louce, kolem říčky Opavy se dostaneme k vysokému umělému vodopádu a v bufetu se posilníme kafíčkem před cestou k vodopádům Bílé Opavy. Napřed jdeme po silnici, pak pěšinou v lese kolem řeky Opavy a nádherných zákoutí s kaskádami, pak údolím kaňonu.





umělý vodopád v K. Studánce
umělý vodopád v K. Studánce
lupa

Tudy se dostaneme až k louce s rozcestím. Po chvilce odpočinku se rozdělíme. Adrenalinová cesta po žluté byla výzvou pro mého manžela - " dobrodruha " a mě odeslal tou druhou cestou - údajně pohodlnější - po modré značce. Neuvědomil si, že když tu byl před 20 lety s rodiči, vypadalo to tu jinak, cesty byly schůdnější. A tak, abych nedala najevo své obavy, vykročila jsem pěšinou, kde mě vedla značka nejdříve lesem, která se postupně zvyšovala až k místu, kde po levé straně byl strmý svah směrem dolů s odlesněnou pasekou, po pravé - další strmák směrem vzhůru k nádherně modrému nebi. Přede mnou úzká pěšina a nad hlavou mi pálilo asi tak 45 stupňů - ideální pro mou hlavu se závratěmi.

kaskády Bílé Opavy
kaskády Bílé Opavy
lupa

A tak se slovy nadávek jsem malými krůčky pokračovala s pohledem jen přímo před sebe. Ale přece to nevzdám, musím mu dokázat, že to bez něj zvládnu, když už musel jít tou stezkou s řetězy, / proto mě sebou nevzal /. Tak odlesněnou pasekou přicházím k první překážce, bylo tu několik stromů spadlých na zem těsně za sebou ve svahu. Musela jsem je přelézt a nohy nebylo pomalu kam položit. Naproti mě se blížila z opačního směru skupina turistů. Zdravili mě se slovy, že dál je to ještě horší, divili se, že jdu sama a počkali až dojdu k nim, kde začánal další špatný úsek. Když viděli můj vyděšený výraz, opustili chlapi své ženské polovičky, ty zůstaly stát a čekaly na ně. Hoši udělali živý řetěz zády k strmému svahu pod námi a předávali si mě na té úzké cestě, přes stromy, které byly opět na zemi na sobě, pomohli mi, abych se nezkutálela dolů svahem. Byla jsem jim vděčná, popřáli mi šťastný zbytek cesty a dál sem musela ját sama.

lupa

Pak jsem ještě potkala dva páry starších manželů, kteří se potýkali se spadlými stromy na pěšině stejně jako já. Konečně tento příšerný úsek končí a ocitám se u začátku dalšího lesa. Asi po 5O metrech chůze - kousek dolů, nahoru, a pak se lesní pěšina vyrovnává. Tak jsem si přisahala, že sama na podobnou cestu už nepůjdu,..... Přede mnou se objevili odpočívající turisté, kteří přišli ze závěrečného úseku žluté značky po žebříku ze spodní cesty mezi vodopády. Mezi nimi už vyhlížel " můj drahý " a vítal mě slovy - buď ráda, že se mnou nešlas ! Až jsem rozdýchala, prý značně pobledlá šok z toho, co jsem cestou prožila já, hned jsem mu řekla o svých zachráncích.

lupa

Odpočívali jsme tu chvíli a společně pokračovali přes horský les po levé straně k Ovčárně. Je zde mlha, dost zima, a tak není nic vidět. Svačíme zde na stanovišti autobusu a odjíždíme do Karlovy Studánky, kde je teplo a pěkné počasí. V bufetu u umělého vodopádu si Franta dává kávu a mě kupuje svařené víno, aby mi vrátilo mou provozní teplotu. Kolem Opavy jdeme silnicí a stoupáme pak lesem, kde Franta najde krásný hřib. Nějaké důchodkyně mu nadšeně radí, co s ním má dělat.

lupa

Dojdeme až k nějakému skalisku a Frantík asi měl málo adrenalinu mezi vodopády s žebříky, a tak si i zde plní Bobříka odvahy a po dřevěných žebřících musí vylézt až nahoru. Ze spodní strany je vidět její zbarvení i provrásnění. Pak mezi stromy se klikatou stezkou s dalšími skalními útesy a kameny dostaneme dolů k údolí, po hlavní cestě dojdeme do obce Ludvíkov, kde staví dálkový autobus. Za půl hodiny jsme v Rýmařově, honem se jdeme najíst do restaurace. Franta si dal obrovský Selský hrnec a já rýži se závitkem. Po večerní procházce po náměstí - honem na pokoj - sprcha a buci, buci.....

Za čím jedeme?

Frantův úlovek z lesa
Frantův úlovek z lesa
lupa

Třetí den ráno nás překvapilo horší počasí, ale klimatické změny jsou v Jeseníkách normální. Opouštíme hotel a autobusem jedeme už se všemi zavazadly k hradu Sovinec. Jedeme po silnici, brzy začánají serpentýny a raní mlha se náhle rozestupuje a jako v pohádce se z ní vyklube opravená zřácenina hradu Sovinec.

lupa

Hradní areál je složen z 5 nádvoří s hradbami kolem a opravenými hradními paláci, válcovou věží. Jdeme i nahoru do věže asi po 200 schodech, z ochozu je Krásná vyhlídka dolů na nádvoří a do okolí. O Sovinci se povídají různé tajemné příběhy, zjevuje se tu prý skřítek, bílá paní, žena v černém, ohnivý kůň. Kastelán nám vypráví o historii, pověstech a současném dění na hradě.

lupa

V opravených budovách na 1. nádvoří pak shlídneme historické expozice. V bufetu na nádvoří koupíme kafčo, chvíli tu posedíme a ještě shlédneme kulturní vložku společensky unavených vojáků, kteří se vrátili ze stráže před hradem.

Od překrásného hradu jdme po silnici přes vesničku, pořád se ohlížíme k hradu - pohled přes louky na hrad je zajímavý.

Bohužel nám nic nejede, takže silnicí 2 km až do obce Paseka, na křižovatce stáháme bus do Újezda k vlaku do Přerova a Otrokovic a domů do Zlína.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Restaurace v Rýmařově, bufet v Karlové Studánce, bufet na nádvoří hradu Sovinec, jinak jsme měli jídlo sebou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Toto byl 1. společný výlet do Jeseníků - plný zážitků a překvapení. Zaujal nás Hrad Sovinec a kaskády Bílé Opavy. Jeseníky jsme si zamilovali a rádi sem jezdíme.

Ostatní informace

Vstupné na hrad Sovinec je na osobu - 60 kč.

hrad Sovinec
hrad Sovinec
lupa

Hrad Sovinec - se nachází 13 km jižně od Rýmařova, založen byl bratry z moravského rodu Hrutoviců. Na hradě se majitelé vývojem doby měnili, roku 1945 vyhořel. Pod střechou zůstaly jen původní komíny a v předhradí budovy. 1951 začaly zabezpečovacé a rekonstrukční práce, které trvají dodnes.

Od roku 1945 byl Sovinec zestátněn - je majetkem bruntálského okresního muzea. Stojí na skalnatém ostrohu nad městečkem Sovinec.

Na Sovinci probíhají příležitostné výstavy, kulturní akce, vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů, hudebníků, jarmarky s ukázkami tradičních řemesel.

Omluva: Prosím omluvte kvalitu fotografií - jsou přefocené z naší kroniky výletů z doby, kdy jsme nefotili digitálem, takže jejich ostrost je horší.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika
Délka:
celodenní výlet (15-20 km)
Druh:
za kulturou, do přírody
Bylo zde:
5 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Újezd u Uničova
(vzdálenost od místa: 7.84 km)
Datum: Čas:
loading...

Diskuse k výletu Tři dny v Jeseníkách - 2. a 3. den - vodopády Bílé Opavy a hrad Sovinec

24.03.2013 22:24

Zrovna nedávno jsem měl dotaz na náročnost cesty k vodopádům Bílé Opavy. Já jsem tam byl asi před 30, ne-li více, lety. Pokud mi Alzheimer netropí nějaké lumpárny, tak si vůbec nevzpomínám na nějaké složitosti cesty. No ovšem, byl jsem mlád a plný elánu. Ale stejně mám dojem, že nahoru na Ovčárnu vedou celkem tři cesty. Podél potoka těžší modrá, souběžně by měla být lehčí žlutá. Zelená jde pohodlně z Karlovy Studánky rovnou nahoru mimo vodní tok.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace