Třebíč vánoční 2012.

Tipy na výlet, Českomoravská Vrchovina




Kam a jak jedeme?

Třebíč, Městská věž
Třebíč, Městská věž
lupa

Prosinec a doba vánoční nedává příliš prostoru k výletům do přírody. Na štěstí se povedlo zorganizovat mezisváteční výlet za památkami UNESCO do Třebíče, spojený s ochutnávkou piv v novém minipivovaru v tomtéž městě. Nakonec vjíždíme čtyři.

Za čím jedeme?

Třebíč, Malovaný dům
Třebíč, Malovaný dům
lupa

Z nádraží v Třebíči jdeme připravenou cestou směrem k Žižkovu náměstí. Před náměstím míjíme zdaleka viditelnou vyčnívající bílou dominantu - Městskou věž u kostela sv. Martina. V r.1335 byla vystavěna jako součást Městského opevnění a na vršek lze za malý poplatek vystoupat. Je vysoká 75m, ciferník věžních hodin o průměru pět a půl metru je jeden z největších v Evropě! Na šedesáticentimetrová čísla ukazují ručičky vážící jeden a půl metráku. Jen velká rafika je dlouhá skoro metry. Kousek dál, hned na rohu Žižkova náměstí, v renesančním Malovaném domě ze 16.stol., vybírám v Infocentru anglicky psané informace o památkách Třebíče. Dva členové naší skupinky jsou totiž z Anglie. Já už jsem na angličtinu starý, takže čtvrtý člen, nejmladší, to se svojí angličtinou zachraňuje jen nouzově. Dále na náměstí stojí ještě jeden z nejzachovalejších renesančních domů zdobených sgrafity. Také malovaný. Nejmenuje se Malovaný jako první, nýbrž Černý. Z náměstí přes řeku se nachází historicky nejcennější soubor památek – Židovské město, zapsané v r.2003 do seznamu památek UNESCO. Čtvrť domků v křivolakých uličkách začíná památkově chráněným domem s renesančním jádrem a loubím na třech kamenných sloupech. Toto místo tvořilo bránu oddělující ghetto od křesťanské části. Na noc, soboty, neděle a svátky se zde vstup uzavíral řetězy. Samotný průchod se mi bohužel nepodařilo zvěčnit na fotografii kvůli zde zrovna nevhodně parkujícímu autu. Obcházel jsem okolo jako mlsný pes, zleva, zprava, dokonce jsem vylezl po schodech zpátky na silnici. Ale nešlo to. Po pár metrech se ulička větví, vlevo je vidět další památkově chráněný typický dům této čtvrti – s jednosloupovým rohovým loubím. Pokračujeme dlouhou ulicí Leopolda Pokorného, dlážděnou kočičími hlavami (ne lebkami, ale valouny, jak jistě víte). V jednom místě málem mineme na boku mezi domky nenápadnou uzoulinkou uličku. Jedná se tzv. soutku, mezi štíty sousedních domů. V závěru ul.L.Pokorného zabočujeme doprava k Havlíčkově nábřeží u řeky Jihlavy. Na konci nábřeží cesta pokračuje po ocelové konstrukci přilepené ke skále nad řekou. Otáčíme se a zatáčíme vpravo k bývalé Subakově koželužně z konce 18.stol. Už od 17.stol. se hodně židů věnovalo výrobě a zpracování kůží. S tím souvisí i větrný mlýn z r.1836, kde se mlelo tříslo pro zpracování kůží pro výrobu v Borovině, umístěný v západní části Třebíče poblíž silnice I.tř. Od koželužny pokračujeme Subakovou ulicí. Vlevo do ní ústí další úzká ulička od nábřeží. Tu jsme viděli před chvílí z opačné strany, od řeky. Je úzká asi 1,5m a s prampouchy. Nejedná se o překlep, i když Word mi to tvrdošíjně přepisuje na rampouchy. Budu si muset vypnout automatické opravy. Tedy prampouchy jsou oblouky, nahoře spojující protilehlé stěny domů. Jde o známý stavební prvek, viděný zpravidla ve starých historických městech v zahraničí a občas u nás. Na konci ulice je krásně zrestaurovaná, přístupná Zadní synagoga s unikátními malbami a muzeem. Líbí se nám i ulička Blahoslavova, pokračující od synagogy dál naším směrem. Za Antikem sbíháme vlevo dolů po schodech k Přední synagoze - jinak Staré škole z r. 1642 na místě původní, dřevěné z 10.stol. Odtud nás zavádí spojovací ulice zpět na Blahoslavovu, která končí u hlavní silnice na severozápad z Třebíče na Kamenici. Po jejím překročení na Žerotínově náměstí jsme ze Židovského města venku a nahoru nenápadnou ulicí stoupáme k bazilice sv.Prokopa. Také zapsané do seznamu UNESCO. Procházíme spodní zámeckou branou, nahoře za koncem kamenné zdi prudce otáčíme vlevo do tepané branky. Jsme u baziliky. Zatočíme v parkové úpravě a jsme přímo u zadní původní románské části baziliky. Je to nádherná stavba. Z terasového okraje parku je výhled na Třebíč. Vracíme se k brance a podél kamenné boční zdi velké baziliky s velkými lomenými okny se blížíme ke dvěma branám vedle sebe. Starší, románská, patří bazilice a je součástí vstupní otevřené předsíně s žebrovou klenbou na sedmi sloupech s rostlinnou a figurální výzdobou. Vstupní portál je nádherně a bohatě zdobený rostlinnými ornamentálními motivy. Moc pěkné a nelze se divit, že je nazývána Bránou rajskou. Je jedno, kterou z bran vstoupíme na nádvoří zámku. Před zámkem stálo na tomto místě benediktinské opatství z r.1101. V době činnosti mnichů celé široké okolí vzkvétalo, bylo založeno množství osad, polností i základy města Třebíče. Klášter byl střediskem vzdělanosti i umění. Časem byl opevněn pásem hradeb s baštami a věžemi. Stal se tak prakticky vojenskou pevností, která vydržela za husitských válek vzdorovat několik týdnů mnohonásobné přesile uherského krále Matyáše Korvína do r.1408. Po jeho dobytí sesadil Matyáš opata a dosadil do jeho funkce svého člověka, který s dalšími následníky dovedl klášter k postupnému zániku. Nakonec byl ve druhé polovině 16.stol. přestavěn na renesanční zámek a postupně dál upravován až do 18.stol. Celé nádvoří se nám nepodařilo shlédnout. Část s kašnou před přední částí baziliky se opravuje a je momentálně neprůhledně ohrazena. Katedrála je veřejnosti přístupná, pod ní se nalézá zachovalá krypta. V přilehlém zámku sídlí muzeum s expozicemi lidových betlémů, dýmek a regionálních exponátů. Z areálu vycházíme horní – západní branou. Za ní se ohlížíme zpět na obě věže baziliky, které nad západní branou vyčnívají. Dostáváme se k bývalému lihovaru, s nově v květnu otevřeným minipivovarem. Vstupujeme ochutnat zdejší uvařené a řádně uležené výrobky. Zejména našeho vzdáleného anglického hosta jsem chtěl přesvědčit, nejen o kvalitě českých ležáků, ale současně mu i na jednom místě dát možnost porovnat s nimi anglický typ svrchně kvašeného Red Pale Ale piva. Měl jsem obrovskou radost, že zastánce převážně polotmavých anglických Ale piv nakonec kapituloval přiznáním, že světlý 12° ležák zde vytvořený, je vynikající. Pochvaloval si však i Red Pale Ale uvařené českým sládkem. Při této ochutnávce vícera vzorků (nebudu zde přiznávat skutečný počet) jsme se současně posilnili i chutnou večeří. Součástí minipivovaru je rovněž malé muzeum Jaguárů. Po zaplacení vstupného obdivujeme 5 starších typů, jeden ultra starý typ Fordu a dva současné modely Jaguárů. Pro milovníky silnějších motorů lahůdka. Nicméně, čas nezastavíš, a tudíž zrychleným krokem míříme k nádraží. Cesta rychlíkem ubíhá rychle za probírání, co koho zaujalo z památek, Jaguárů a pivních lahůdek. Všichni si libovali, že v Židovském městě jsou na všech významných objektech tabulky s tříjazyčnými informacemi. Pár měsíců zde žijící Angličan už za tu dobu jasně poznal rozdíl mezi pivy z minipivovarů a průmyslových velkopivovarů, které už také odmítá. Jsem rád, že i při jednodenním výletu jsme si všichni dostatečně rozšířili své obzory a poučili se, i když by se zde dal určitě strávit delší čas. Leccos jsme nestihli. To nás čeká příště.





Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Podklášterní pivovar, Nad Zámkem 7. Všechna piva vynikající, nejlepší 12°světlý nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák. Jídlo rovněž dobré.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Všechno bylo zajímavé, celou dobu panovala spokojenost.

Ostatní informace

Městská věž, pokud je otevřena, vstupné 20,-Kč

Židovské město zdarma.

Zadní synagoga 60,-Kč

Muzeum Jaguárů vstupné 35,-Kč.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou, do přírody
Byli zde:
3 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Třebíč
(vzdálenost od místa: 0.86 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Třebíč vánoční 2012.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo