Toulání kladenskými lesy

Tipy na výlet, Kladensko Rakovnicko




Kam a jak jedeme?

Nejedu nikam, jdu na odpolední procházku v okolí mého bydliště.

Za čím jedeme?

Někdy se říká, že bychom se měli učit od dětí. Na tom asi něco bude, děti vidí vše přímo,buď je to černé a nebo bílé, řeknou co si myslí a až mi dospělí je naučíme lhát.

Cesta na území srnek
Cesta na území srnek
lupa

Moje mladší dcera mě naučila provozovat zvláštní typ turistiky, tzv. Toulání, přijdete do lesa a jdete rovně za nosem, cesta necesta, kořeny nekořeny, stromy nestromy. Tento typ turistiky nemůžete samozřejmě provozovat v Národních parcích a v chráněném území, kde se máte pohybovat jen po značených cestách.

Sasanky
Sasanky
lupa

U nás na Kladně nic takového není a tak hurá rovně za nosem. Právě při takovém toulání jsem objevil krásný kout našeho lesa, který je jen kousek od hlavní lesní cesty. Protéká zde potok a kolem potoka je opravdová divočina. Tak na toto oblíbené místo jsem odpoledne v neděli vyrazil a za cíl jsem si dal přinést domů porcelánový talíř, který jsme si s dcerkou schovali za jeden z mnoha stromů co v našem lese rostou. Kdo si zavzpomíná na své dětství, tak každý jsme měli svůj poklad i když to byla třeba jen skleněná kulička. Při minulém výletě jsem si ofotil značku porcelánu, kterou jsem viděl poprvé v životě a zněla hodně honosně, prolustroval název na internetu a vyšlo mi jen ukrutně drahé víno. S vidinou vlastnictví tohoto vzácného kusu porcelánu vyrážím do lesa. Vyrážím z Ostrovce a cesta probíhala v pohodě. Vzal jsem to novou cestou, kterou jsem objevil při cestě z práce. Mám to štěstí, že když mám čas a počasí je krásné, můžu jít do zaměstnání pěšky přes náš les. Vzal jsem si sebou sukovici dcerky z minulého výletu a při zdolávání prudkého kopce se hodila, kopec jsem zdolal traverzem, obešel mokřiny a dostal jsem se na normální cestu. Po několika minutách už jsem v Rozdělově a po vystoupání kopce míjím skleníky zahradnictví. To už mě dělí od mého místa několik stovek metrů. Dorážím na začátek údolí, kde stojí zděný objekt, asi nějáká vodárna. Údolím protéká potok a údolí končí až ve Vinařicích policejní střelnicí. Jdu podél potoka ke stromu najít talíř a nemusím ho hledat, leží položený na stráni mimo úkryt, který jsme pro něj našli. Po zabalení talíře do igelitky a po naložení do baťůžku se jdu podívat na srnky. V tomto koutu lesa jsem byl v neděli asi po čtvrté a skoro vždy jsem tyto krásná zvířata viděl. Jdu potichounku jako Apači na válečné stezce a moje botky s vibramem jen lehce našlapují po jehličí. Srnky nikde, asi nejsou zvědavé na vetřelce z lidského plémě a tak dojdu až k posedu. Vylezu na posed a chvíli posedím a pozoruji les, poslouchám lesní ticho a zpěv ptactva. V jednu chvilku mi připadá, že slyším funění ve smrčině, ale žádné zvíře jsem nezahlédl. Po odpočinku slezu z posedu a vracím se zpět na cestu s tím, že srnky uvidím příště. Pokračuji lesem směr Vinařice, po cestě najdu dva krmelce o kterých jsem nevěděl. Došel jsem na konec údolí a vrata do střelnice dokořán, plot kolem střelnice je rozbořen a tak nevím zda je střelnice ještě využívána. A to už jdu po asfaltové příjezdové cestě ke střelnici. Podél silničky vede teď již nepoužívaná želizniční trať do Třebichovic. Z asfaltové cesty odbočuji do lesa a přes Tuháň se dostávám pod kopec Kameňák, kde se na chvíli zastavuji u lesního Jezírka. V tomto Jezírku, ktrerý je napájen potokem Oleškou se na jaře páří žáby. Zatím žáby asi spí a já vyšlápnu rázným krokem Kameňák, beru to jako trénink na květnový výšlap Milešovky. Za kopcem už je Ostrovec a já jsem doma. Smile





Kytičky
Kytičky
lupa

P.S. Dnes jsem šel z práce přes les a zaskočil jsem se podívat na srnky, byly tam a když mě jedna zpozorovala odběhla do bezpečné vzdálenosti, hodila na mou osobu nevraživý pohled a začala "štěkat" ! Upozornila ostatní, že je na jejich území vetřelec. Skutečně jsem si tak připadal a s pokorou jsme zmizel z jejich území. Oni jsou v lese doma a nám by se taky nelíbilo, kdyby nás očumovaly jak čumíme na televizi.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo jsem měl z domova. Pití taky vlastní a ubytování jsem nepotřeboval.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kytičky
Kytičky
lupa

Líbila se mi jarní příroda, zpěv ptáků a krásný klid v lese. Lidi jsem potkával jen na hlavních cestách v blízkosti sídlišť a čím dále od civilizace, tím méně lidí. Kytičky už kvetly a stromy začínají pučet.

Ostatní informace

Vstup do přírody je zcela zdarma. Cena přírody je nevyčíslitelná a tak si ji važme a vědomě ji nepoškozujte, děkuji za srnky.



Další informace

neumístěno
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
do přírody
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Nejlepší místa v okolí

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Kladno-Ostrovec
(vzdálenost od místa: 1.52 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Toulání kladenskými lesy

23.04.2013 09:33

Pěkné, o Rozdělově jsem to začal teprve včera psát

23.04.2013 11:42

Hezký příspěvek. A inspirující ...

23.04.2013 13:19

Moc hezké počteníčko a pokoukáníčko na fotečky, úplně jsem se tam v těch místech viděla......nádhera! Příroda je stejně mocná čarodějka!!!!! Díky za příspěvek!

23.04.2013 15:47

  Milý Honzo - překrásné poetické počtení o "obyčejném" místě - smekám pomyslný valašský klobúk a odhazuji ho v dál ...

23.04.2013 21:55

Děkuji Všem za vaše hodnoceníSmile  Honza

23.04.2013 22:47

Pěkný článek. Je vidět, že i kolem Kladna se dají najít místa a zákoutí, kde příroda má jasnou nadvládu nad člověkem. A k těm kolejím. I když, jak píšeš, tak pravidelný provoz na této trati je zastaven, tak tam očividně nějaký ten vlak za čas projede. Soudím to podle ,,lehkého obrusu" kolejnic. To víš, já jak vidím koleje, tak se to moje železniční nadšenectví zase probouzí naplno a všímám si i malých detailů, které by nezasvěceného člověka ani nenapadly.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo