Ranch Viktorie- putování na koni

Tipy na výlet, Hrubý Jeseník




Kam a jak jedeme?

Do Šumperka za koňmi, aneb útěk z civilizace!

Minulý podzim jsem se rozhodla splnit si svůj sen. Stát se na pár dní kovbojem a na koňském hřbetě putovat skrz lesy a brodit řeky. Známý mi dal tip na ranch Viktorie v Šumperku, který se po celém okrese vyhlášený svým super přístupem k lidem a skvělým koním. Stačil jeden telefonát panu Jonovi a bylo rozhodnuto. Jedeme!

Druhý zářijový víkend jsme se tedy vydali poznat Jeseníky ze hřbetu koně

a doprovodu "kovbojů".

Za čím jedeme?

Na ranč jsme přijeli v devět ráno, po vřelém přivítání a představení lidského doprovodu nás seznámili s koňmi. Základní údržbou, sedláním, atd. Potom jsme nasedli na koníky a instruktáž pokračovala bezpečnosti jízdy, ovládání koně a další důležité informace, které vás jako laika vůbec nenapadnou. Já jsem kdysi na koni jezdila, takže jsem si oprášila staré znalosti. Můj přítel seděl na koni jen párkrát jako malý kluk, takže zkušenosti neměl žádné. Musím uznat že od začátku mu jeho přidělený kůň dělal samou radost a odpouštěl plno chyb. Ještě malé občerstvení na ranči a vyrážíme!





Asi dvě hodiny jsme jeli krokem, abychom se na koni uvolnili (speciálně přítel) a seznámili se s koněm. Průvodce zvolil k zastávce příjemnou hospůdku, kde jsme se na zahrádce občerstvili. Pak se potračovalo další tři hodiny nádhernými lesy, loukami a dokonce jsme přebrodili i řeku. Průvodce zkusil trochu zvýšit tempo a po souhlasu mého přítele jsme chvilkami i klusali. Jelikož jsme pohodlní lídé a spát pod širákem či ve stanu se nám nechtělo tak jako cíl cesty jsme vybrali severomoravskou chatu (nadherné místo uprostře lesů). Kde jsme se výborně najedli, poseděli s pravými koňáky a ulehli do pohodlné postele.

Ráno nás průvodce před snídaní přivítal před chatou a vysvětlil že první se stará ráno o koně a pak až o sebe. Pomohli jsme mu tedy našim novým kamarádům přinést vodu, seno, jádro a vyčistit je (pomoc s koňmi bylo naše přání, abychom věděli co to všechno obnáší). Pravda že jednoduchá snídaně na chatě nám po raní práci chutnala víc než v jakékoliv 5* restauraci:-))

Za asistence našeho průvodce jsme nasedlali koně a vydali se zpět k ranči. Jízda byla super, počáteční nervozita mého přítele z nepřítomnosti volantu byla ta tam a v sedle se už cítil jako doma. Pohodové dvě hodinky v kroku, chvilku klus a opět pauza na občerstvení. Jeli jsme sice jinou trasou, ale opět jsme zastavovali na příjemném místě. Poslední tři hodinky jízdy proletěli strašně rychle, dokonce přítel požádal o cval a na vrstevnici v lese jsme skutečně chvilku cválali. Když jsem pod kopcem viděla budovy ranče chtěla jsem našemu průvodci říct, ať se otočí a jet ještě jednou. Sesednout se nám nechtělo už vůbec a loučit se s koňmi, kteří se za dva dny stali našimi kamarády. Naštěstí lidé z ranče nás okamžitě pozvali posedět do salonu a vzájemně jsme se bavili historkami o koních (jejich zahrnovali mnohem více příběhů), přírodě a cestování.

S těžkým srdcem a nádhernými vzpomínkami ranč a jeho obyvatele (čtyřnohé i dvounohé) jsme se vydali na dlouhou cestu domů (bohužel už autem).

Za rok jsem tu zpět!!!!

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na názvy restaurací a vesniček, kudy jsme projížděli si již bohužel nepamatuji, ale spali jsme na Severomoravské chatě: http://www.severomoravska-chata.cz/

Trasa, časový harmonogram a cíl cesty jsme si dohodli při objednávání vyjížďky individuálně s pane Jonem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Rančerské koně byly opravdu skvělé. Zpočátku jsem byla skeptická, zda tuto jízdu zvládne i přítel (začátečník), ale tito koně mi ukázali že jsou opravdu profíci. Ničeho se nelekali (ikdyž v lesích bylo plno pobídající zvěře), nikam neutekli, nepokoušeli se o žádnou lumpárnu a šlapali jak švýcarky. Nemluvě o jejich výborné fyzické kondici, já bych se po této cestě nemohla ani hnout, ale oni se stále tvářili jen jako by šli po lázeňské promenádě.

Náš lidský doprovod, byl skvělý: neustále se otáčel a dohlížel na naši bezpečnost, trpělivě zastavoval na focení, toalety a vůbec každou naši mětskou rozmařilost přijal se úsměvem. Během jízdy nám vyprávěl o koních, jeho začátcích na ranči a především o krajině a okolí.

Jako bonus byl doprovod ostatních "kovbojů" kteří s námi jeli jen pro vlastní potěšení, půl cesty, nebo třeba jen hodinku.

Ostatní informace

Pokud někdy zavítáte do Šumperka doporučuji se na ranči domluvit na vyjížďce. Minimum je myslím hodina a maximum je prý jen na vás. Koukněte na webovky: www.ranchviktorie.cz



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika, pro zdatnější
Délka:
vycházka (do 6 km), celodenní výlet (15-20 km), putování (3-7 dnů)
Druh:
za sportem, do přírody, na hory
Byli zde:
2 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Ruda nad Moravou
(vzdálenost od místa: 3.45 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Ranch Viktorie- putování na koni

02.06.2015 19:59
Vzal jsem dceru na hodinovou vyjížďku a super! Doporučuji všem co mají rádi přírodu, pohodu a hlavně koně.
16.01.2016 10:13

Jeli jsme na 2 hodinou vyjížďku a musím říct, že jsem byla nadšená z koní i koňáků!Na jaře určtě přijedeme znova a domluvíme si delší vyjížku.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo