Procházka Frýdkem-Místkem

Tipy na výlet, Beskydy, Javorníky, Valašsko




Kam a jak jedeme?

lupa

Na kalendáři by sice mělo být datum první červnové soboty, ale povídejte to našim rozespalým očím, které naň nevidí, neboť musíme kvůli spoji vstávat už před čtvrtou hodinou ranní. A jelikož máme letní čas (a je tím pádem o hodinu míň), je takové vstávání vskutku hororem - vždyť i to venkovní ptactvo ještě různě po haluzích spokojeně chrápe! Trolejbusem do Otrokovic a přestup na vlak do Hulína. Všechny spoje, jedoucí na Přerov ale mají zpoždění. Proč tomu tak je? Při projíždění tlumačovským nádražím napoví pohled z okna: ze sousední koleje zřízenci zeškrabují a do černého pytle strkají to, co zůstalo z jakéhosi sebevraha... V Hulíně přestup do vlaku, který je i na chodbách tak přecpán bicykly, že je musíme ve Valmezu odsunout, abysme stihli přestoupit na další spoj. Tento už nás odveze až do cíle naší cesty - na hlavní nádraží souměstí Frýdek-Místek, předtím ale necháme už procitlé zraky pokochat se divukrásnou přírodou beskydských hor, kol kterých projíždíme. Konečně vylézáme z vlaku a můžeme rozcvičit ztuhlé prdelní svaly. Najednou by to pro ně byl ale moc veliký nápor, a tož napřed do hospůdky Čekanka před nádražím na obligátní kávu. Pak už vzhůru do neznámých ulic! Hned za nádražím v jedné z nich právě probíhá demolice továrny, neváhám, tasím foťák... a když si později už doma pročítám na netu informace o textilkách Slezan, zjišťuji, že je to v našem státě stále jako v Kocourkově - i přes Petici mnoha tisíců lidí za zachování kulturní textilní památky příslušné ministerstvo toto nepovolilo. Po začátku demoličních prací ale obrátilo o sto procent, jenže s tím zase nesouhlasili vlastníci... A jak to nakonec všechno dopadlo, tož to nevím, neboť my jsme se na nádraží po prohlídce města vraceli z opačné strany, a tak se ten jediný můj snímek možná už stal "historickým," neboť bývalá textilka byla mezitím srovnána se zemí. Člověk by si řekl, že rozumní radní by měli mít pochopení pro něco, co kdysi zajistilo městu jeho prosperitu, ale zdá se, že právě v tomto městě to v novověku nikdy neplatilo - viz úděsný silniční průtah samotným centrem města, demolicemi okousaná historická jádra, z nichž se do dnešních časů zachovala jen torza... a tak bychom mohli pokračovat, ale tady už se to dá naštěstí svést na komunisty!





demolice textilky
demolice textilky
lupa

No - nekažme si výlet rozčilováním a otevřme raději oči dokořán, ať nám neunikne nic z toho pozoruhodného, co tady ještě zbylo. Frýdek-Místek je naštěstí městem velikým, a tož je tu toho ještě dost. Přecházíme nadjezd nad železniční tratí, po které právě projíždí náklaďák, napěchovaný osobními vozy, po přechodu protneme Třídu T.G.Masaryka s Hlavní třídou, lemovanou moderními prosklenými paláci a dostáváme se na teritorium menšího parku, který nese jméno po učiteli národů. Už na jeho začátku míjíme zajímavé sousoší Kalvárie se znakem města a erbem rodu Pražmů. Zaujme nás novodobá fontánka a také představa, že pod těmi - pískem vysypanými cestičkami, se až do 30.let minulého století rozkládal hřbitov! A po změně na park se zde sadil hlavně kaštan koňský (jírovec maďal). Nejzajímavějším objektem sadu je ale bezesporu pozdně renesanční sakrální stavba - kostel sv.Jošta. Při pohledu přes Masarykovu třídu vidíme, že stojí naproti honosným, v neo stylu vystavěným budovám Obchodní Akademie a Bezručovy školy. Kostelík, pojmenovaný po téměř neznámém světci, se původně nacházel daleko za hranicemi města, ale procházela okolo něj důležitá silniční komunikace. V těch dobách po ní projížděli prapodivné vozy s naprostou absencí kapot, a tak se veškeré ty koně musely spokojit s umístěním v čele vozu! Od Komenského parku to řežeme Těšínskou ulicí zkratkou do kopce do centra Frýdku a vycházíme na ulici Raniční. Je spojnicí mezi hrůzostrašnou silniční křižovatkou z dob "budování lepších zítřků" a tím, co zbylo z historického jádra města. Hned vedle nás se nachází ohromná novorenesanční budova, ve které sídlí magistrát. Zajímavé, že právě toto sídlo si vybralo i soudruzi, kterým byla přístavba novoromantických budov okolo historického jádra na přelomu předminulého století trnem v oku a dělali vše proto, jen aby jich co nejvíce zbourali!

procházka Frýdkem
procházka Frýdkem
lupa

Procházíme okolo historizujících fasád domů vzhůru ulicí, míjíme maličký parčík se soškou Maryčky Magdonové a pak už vycházíme na hlavní frýdecký rynek, jímž je Zámecké náměstí. Rozložitá a členitá budova s vysokou věží, která mu dala jméno, zabírá celé západní průčelí náměstí. Zbytek tvoří semknuté šiky starých měšťanských domů. Jejich fasády sice už dávno nereprezentují ty původní slohy, ve kterých byly vystavěny, ale i dnes je na ně pohled velmi uspokojivý. Vyjímku tvoří dům, který si nechal vystavět bývalý hejtman a městský radní jménem Samuel Wolf, a který si pamatuje ještě období renesance. Nad severními střechami se vypíná vysoká věž gotického kostela sv.Jana Křtitele, střed náměstí zdobí kašna a litinová socha patrona města - sv.Floriána. Celý rynek pokrývá novodobé dláždění, což svádí k domněnce, že je zde pěší zóna, ale pozor na to: tak tomu přece není na náměstích ani našich nejvýznačnějších historických měst! Proto nezapomínejte na to, ve kterém státě to žijete... při chůzi se všude rozhlížejte a na auta pozor dejte!! (Mimochodem, chybí tady směrovky, a tak si stejně každé jezdí po ploše rynku, jak se mu zlíbí...)

Za čím jedeme?

lupa

Janu nechávám fotit a běžím zakoupit vstupenky na prohlídku zámku. Je sobota, tudíž samá svatba, ale zámecká expozice je naštěstí přístupna. Jen je posunuta na celou hodinu. A tož beru manželku pod křídlo a jdeme do nejbližší cukrárny, kde si dáváme kafčo a něčím sladkým ho zajídáme. Pak už se mezi svatebčany prodíráme na první nádvoří bývalého hradu, přeměněného četnými přestavbami do dnešní klasicistní podoby a krky si můžeme vykroutit, jak se snažíme do hledáčků fotopřístrojů zachytit i celou tu štíhlou pětipatrovou hranolovou věž a vysoké štíty zámeckých budov. Pak už přichází náš průvodce. Jeho vzhled mne trochu zarazí, neboť je oblečen do červených kalhot a žlutého trička. Spolu s ním se prodíráme mezi hordami zdivočelých svatebních hostů po schodech nahoru do patra. Napřed je nám kvůli obřadům jen v krátkosti představen Rytířský sál, pak už ale vcházíme mimo svatební ryk do komnat, kterými začíná hlavní prohlídka. Ta je pro nás velikým potěšením - (jsme na ni kromě průvodce jen my dva) - a také velikým překvapením! Když jsem o frýdeckém zámku v minulosti pročítal informace, dozvěděl jsem se, že jeho interiéry slouží především jako muzeum. To je sice pravda, ale byly naprosto dokonale a vkusně doplněny historickým (byť ne původním) inventářem, takže pro laika je prohlídka interiérů frýdeckého zámku k nerozeznání od těch, které vidí v jiných takových památkových objektech. Jeden háček to ale přece jen má - jelikož je to muzeum, platili jsme jen 40 kč za osobu!! Náš průvodce si pořád trochu rozpačitě odkašlává, a tož neodolám a bombarduji ho různými dotazy, protože se chci o historii zámku i města dozvědět co nejvíc. (Vám čtenářům ale udělám radost a nebudu to zde vypisovat, neboť by to bylo na encyklopedii...) Aby mi to alespoň trochu oplatil, dává mi náš průvodce při procházce sály a při pohledu na vystavené exponáty různé "kontrolní otázky," ale potom znechuceně konstatuje, že bych tady mohl provádět i já sám. (Ale nemohl! Vždyť já, blbec jeden - nevím proč - žil až dodnes v historickém omylu, že je ten kopcovitý Frýdek moravskou a Místek slezskou částí města... no a ono je to přesně naopak! A o frýdecké bazilice, kdysi význačném poutním místě a stojícím na protilehlém návrší, jsem měl také jen velmi mlhavé tušení.) Prohlídka zámku vrcholí krásnou vyhlídkou z Glorietu a návštěvou kaple sv.Barbory, kde se nachází i expozice o tom Mariánském poutním místě, na které se v době jeho slávy sjížděli tisíce slezských věřících.

lupa

Pak už se s našim průvodcem loučíme, opouštíme arkádové prostory druhého zámeckého nádvoří... a mezi nevěstami se zjihlým zrakem a zamračenými ženichy, kterým zřejmě po svatebním obřadu už došlo, jaké neprozřetelnosti se dopustili... se proboxováváme ven. Další atraktivitou je prohlídka Zámeckého parku. Okupuje kol dokola nejenom strmé svahy pod budovami zámku, ale je úzkou enklávou spojen i s mnohem rozsáhlejším areálem nad břehem řeky Ostravice. Tady v horní části je ale nejhezčí, neboť je to i park vyhlídkový. A to nejen na frýdecký poutní chrám, tam za řekou na město Místek, ale i na blízké beskydské velikány. A pod úpatím vysokých zámeckých stěn vedou chodníčky, takže se dá celý objekt obejít hezky dokola! Vycházíme znova na Zámeckém rynku a naše další kroky vedou do ulice Hluboká. Její prudké klesání umožňuje nejen moc hezký výhled na protější baziliku, ale také nastartuje v mozku všetečnou otázku: Proboha - proč právě tato strmá ulice bývala hlavní tepnou starého Frýdku?!? Vždyť kdyby vám i dnes tady nahoře upadlo tělo, tož se dokutálíte až pod kola aut, projíždějící Revoluční ulicí! No vidíte, dříve to ale nikomu nevadilo (však ony ty žebřiňáky tak rychle nejezdily) a ulice proslula jako centrum řemeslníků. Stávaly tu též městské lázně, pivovar a byly zde obchody a hostince. Poslední upomínkou na dobu slávy jsou tři repliky starých kupeckých domů. Všude v článcích se pisatelé rozplývají nad tím, jak jsou hezké, já se ale odvážím odporovat - když postavíte napodobeninu jakékoliv historické budovy, zůstane pouhou atrapou řadu let, až dokud nechytí "patinu"... A můj odpor k těmto "novostavbám" má ještě jednu příčinu: doma mám fotopublikaci o Beskydách, zakoupenou ještě v době hluboké totality, na níž je fotografie Hluboké ulice ještě s těmi původními starými kupeckými domy a ulice je vydlážděna kostkou žulovou. Obrázek je sice černobílý, ale i tak navozuje atmosféru nějakého skanzenu a ne toho, co tu vidíme včil!

lupa

U historického Langerova domu s Muzeem Beskyd nechávám manželku fotit a spěchám na protilehlou vyvýšeninu Mariánské náměstí. Jeho největší dominantou je samozřejmě ta poutní bazilika minor Navštívení Panny Marie, jejíž stavba s vysokými věžemi se k nebíčku vypíná už od roku 1752. Důstojně nahradila starou dřevěnou svatyni, ve které bývala uložena soška zázračné Panenky Marie Frýdecké. Jednolodní, nádherně vyzdobený interiér, člení šest kaplí. Mohutná rampa před hlavním vchodem je ozdobena sochami a otvírá se z ní krásný pohled na zámecké návrší a zbytek historického Frýdku. Baziliku v půlkruhu obepíná 14 zastavení křížové cesty s rotundovou kaplí Srdce Páně. Pod chrámem ční do výše zajímavá historizující fasáda penzionu pro seniory. Vracím se za manželkou a společně pokračujeme podél velmi frekventované silnici k mostu přes Ostravici, která rozděluje celé souměstí na samostatný Frýdek a v nížině ležící Místek. Za mostem už jsme zase zpátky doma na Moravě a v raně odpoledním žáru se jako lemry líné plazíme rozpálenými ulicemi, než konečně narazíme na otevřenou krčmu a uhasíme v ní jak smed, tak i hlad...

lupa

S novým optimismem v očích se blížíme historickému jádru města, jehož předzvěstí je vysokánská věž kostela sv.Jakuba Většího. Ta je dominantou i podloubím zdobenému Náměstí Svobody, neboť štíty a střechy starých měšťanských domů nepřevyšuje ani budova radnice. Střed rynku zdobí napodobenina barokní sochy Bohorodičky. Musím za nás Moraváky požalovat, že když se i Místek stal součástí těšínského panství, byl tou diskriminovanou součástí, neboť veškerý hospodářský rozvoj (a blahobyt) se odehrával v tom městě na kopci. Situace se změnila, až když Místek připadl hukvaldskému panství a tím pádem olomouckým biskupům. Městu byla vrácena práva a výsady, občané měli rázem pro co žít, a tak se stalo, že od 18.století spolu obě města v prosperitě úspěšně soutěžila. Ale Frýdek svědčil za svůj blahobyt textilním továrnám a obchodu, kdežto Místek vsadil na řemesla a také tu vznikly první fabriky...

lupa

Po prohlídce hezkého náměstí si procházíme ještě několik "historických" ulic, v horku se přiblížíme až na dosah skvostného chrámu sv.Jana a Pavla, ale jeho barokní interiér je neprodyšně uzavřen a vysoký kostel nejde bez patřičného odstupu řádně zvěčnit. A tak se pomalu vydáváme přes město nazpět na vlakové nádraží. Cestou ještě míjíme množství zajímavých historizujících budov, z nichž zaujme hlavně budova nynější Umělecké školy a Národní dům a přes park, odkud se z jakéhosi zábavného centra rozléhá hlasitá a nervy drásající muzika M. Davida (a kam radostně míří desítky dospělých s dětmi), přicházíme k lávce přes Ostravici. Zde se setkáváme i s modrou turistickou značkou, která nás bezpečně přivede až zpět k vlakovému nádraží. Než nám to jede do dalšího cíle naší cesty - do města Frenštátu, navštívíme kvůli žízni ještě jednou občerstvení Čekanku. Jeden host už je tam tak podnapilý, že po příchodu z WC ani netrefí zpět ke svému stolu!

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

lupa

Nějakou svačinku jsme měli sebou, ale nepohrdli jsme obědem v sympatické restauraci v Místku. Dali jsme si zde vyprážaný rezeň, jak by ten velký obalený kus masa s přílohou označili bratři Slováci. Jen bych je rád slyšel, jak by oni vyslovovali slovo řízek...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se nám líbila prohlídka zámku a to, co zůstalo z historických jáder měst. Nelíbilo se nám to, co vzniklo na místě všech těch demolic.

Ostatní informace

lupa

Návštěva zámku a jeho interiérů je díky tomu, že je veden jako Muzeum, doslova za babku! A tož neváhejte s jeho návštěvou, neboť jak jsme slyšeli, jedná s o tom, že snad má přejít pod majetek města....



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou
Byli zde:
3 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Frýdek-Místek
(vzdálenost od místa: 0.9 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Procházka Frýdkem-Místkem

17.11.2014 14:57
Z tohoto souměstí může mít člověk z prvopočátku zvláštní pocity, hlavně z toho, čím si prošlo, ale i tak podle Tvých fotek Franto to vypadá, že si Frýdek- Místek dost své krásy ještě zachoval. Škoda jen té textilky, zase jedno rozhodnutí postavené na hlavu. Jen mám obavu, že místo ní opět, jak už je v naší republice běžné, vyroste nějaká moderní stavba z pochybným vzhledem.
18.11.2014 06:45
Bezvadně napsaný článek a nádherné fotky. Frýdek-Místek určitě stojí za návštěvu. Snad se mi podaří příští rok tam také zajet. Zdravím! :-D
18.11.2014 16:02
Díky. Frýdek-Místek samozřejmě stojí za návštěvu - k vidění je tam toho dost a dost, mě je jen líto, o kolik mohla být ta historická jádra větší, kdyby se tam v minulosti tolik nebouralo.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo