PRAMEN MORAVY

Kam a jak jedeme?

Cíl naší dnešní výpravy je vrchol Kralického Sněžníku a pramene legendární řeky Moravy.Výstup na vrchol volíme od Kladského sedla,od býv.hraničního přechodu,po polské turistické ZELENÉ značce,vedoucí po st.hranici, jež lemují hraničními kameny.Výstup ne zprvu náročný,ale až po pátem kilometru s větším převýšením.Zelená se poté potká s naši červenou tur značkou(E3 také) a můžeme pokračovat poní.Tůra na vrchol může trvat cca 2,5hodinky.K sestupu můžeme využít několik možných tras,buď zpět po červené do Kladského sedla a nebo je velice pěkná cesta na horskou chatu Návrší a poté po svahu Sušiny a údolím Prudkého potoka(okolo vodopádů) do Vel.Žibřidovic.Z vrcholu Kraličáku můžeme sestoupit i po naučné trase do Moravice(okolo vdp.Na Strašidlech).Na Polské straně se pod vrcholem skrývá horská chata a cca 1hodinu cesty po žluté i rozsáhlé Medvědí Jeskyně(doporučuji se, ale předem objednat).

Za čím jedeme?

Pramen řeky Moravy leží na svahu Kralického Sněžníku(1380m.n.m).Tato mohutná a nejdelší moravská řeka po svém toku píše historii několika krajů.Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem a mezi Slovenskem a Rakouskem. Tato nejdůležitější moravská řeka, která protéká jejím územím od severu na jih, je levým přítokem Dunaje. Je dlouhá 354 km (z toho 269,6 km na území Česka). Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toko 20 692,4 km² na území Česka). Jméno řeky Moravy patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována i historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří.Svoji špatnou stránku ale ukázala také v posledních letech při zdrcujících povodních.Mno kdo by to řekl,když stojí u pramene Moravy,že o stovky kilometrů dále,tento "miloučký potůček" může brát i lidské životy.

Morava od Sněžníku protéká Hlubokým údolím, odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Branenskou vrchovinou a kolem Zábřehu, kde se do ní vlévá Moravská Sázava. Poté přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. V Troubkách u Přerova se do ní vlévá Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd. Pokračuje na jih ve sníženině mezi Českomoravskou vysočinou a Západními Karpaty. Od Otrokovic je vybudován Baťův kanál. Dále pak řeka protéká moravským Slováckem. Následuje druhý meandrující úsek mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem, kde protéká územím Moravská Sahara. Zde u obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici. Tuto hranici tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot, kde se stéká s Dyjí. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[2] a značné prohloubení[3], provedené v letech 1969-1977[4]. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje[5]. Morava pak dále teče jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku je jedním z nejznámějších přítoků řeka Myjava.

Kralický Sněžník(1424m.n.m), zastarale také Kladský Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki) je nejvyšší vrchol stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří v České republice, nacházejícího se na státní hranici s Polskem, v délce zhruba 16 km táhnoucí se od města Králíky po Kladské sedlo. Z vrcholové kupole výrazně modelované mrazovým zvětráváním vybíhá pět dílčích rozsoch. Název hory vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců v roce. Několik set metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení Morava), je zde vyvinut kar s lavinovou drahou. Padající laviny zde zabraňují vzniku lesa, proto klín bezlesí sahá hluboko do pásma smrčin.Horní partie Králického Sněžníku (nad 1350 m n.m., v lavinové dráze i níže) tvoří hole s typickou subalpínskou vegetací. Asi 500 m od vrcholu se nalézají Vlaštovčí kameny - soustava skalních srubů s kamenným mořem na úpatí. Nižší partie hory (pod 1350 m n.m.) pokrývají převážně horské třtinové smrčiny. Více o vegetaci a zoologii hory viz NPR Králický Sněžník.Na vrcholu Králického Sněžníku nejsou v současnosti žádné stavby. Na samém vrcholu v minulosti stála rozhledna (postavena v roce 1899) a několik set metrů pod vrcholem také bouda. Obě stavby však byly začátkem 70. let 20. století zbořeny a v současnosti zde spatříme jen ruiny rozhledny (pahorek kamenů) a základy boudy. Nalézá se zde trojmezní kámen Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství, který je kousek pod vrcholem, a u základů zbořené chaty je soška slůněte.Občerstvení je ožné 2km pod vrcholem na Polské straně na chatě Sneiznik a nebo 7km pod vrcholem na naší straně na horské chatě Návrší.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Já vám mohu soporučit na ubytování penzion v klidné vísce Nová Seninka.Je zde ubytování a polopenze za rozumnou cenu a okolí je velice klidné.http://novaseninka.unas.cz/

Neopomenu ani chatu na Návrší http://www.navrsi.cz/

A kdo by se toulal po větších tůrách určitě bude spokojen na chatě Paprsek,která leží směrem na Rychlebské hory(po červené E3).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbili se překrásné výhledy a panorama od Kralického Sněžníku.

Ostatní informace

Pokud se vydáte po zelené jako my, od Kladského sedla..trasa pod vrcholem prochází nezpevněnou pěšinou a mokřady a není dobře udržovaná,zde doporučuji přejít na červenou.