Praha: výstava Rituály smrti aneb i Vojta Náprstek by se divil

Tipy na výlet, Praha




Kam a jak jedeme?

lupa

Vzhledem k tomu, že je v současnosti hlavní budova Národního muzea už pár let uzavřena - a zřejmě ještě hodně dlouho bude – musí se jeho příznivci vydávat za expozicemi a výstavami NM do tzv. „filiálních“ objektů této instituce. Jednou z nich je také Náprstkovo muzeum na Betlémském náměstí. Přesněji tedy Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Z té Ameriky tady toho v této době sice až tak moc neuvidíte, ale výstava Rituály smrti tento „nedostatek“ jistě plnohodnotně nahradí a je pak jedno, jestli do Prahy přijedete autem, vlakem nebo autobusem, o domorodcích ani nemluvě.. Výstava, která byla zahájena 31. října 2014 a navštívit ji lze až do 20. září 2015, představuje, jak smrt vnímaly velké starověké civilizace i současné kultury v různých částech světa a je součástí několika výstav NM, nabízených pod společným názvem Smrt. A hned na úvod si můžeme prozradit, že tato expozice, zaměřená pouze na mimoevropské prostředí, rozhodně nenudí.





Za čím jedeme?

reklamní krásná Catrina
reklamní krásná Catrina
lupa

Smrt zde totiž není představována jako tragedie a ukončení radostného života, ale mnohdy spíše jako událost – když už ne vysloveně veselá, tak alespoň – vysoce společenská. Koneckonců kdo z nás může říct, že nikdy nezažil pohřeb, který se později zvrhl v něco mezi rodinnou oslavou a venkovskou taneční zábavou? Vždyť i pohřební vtipy typu "Včera jsme řádne oslavili svatbu. A čí? Ále, Pán Bůh si vzal tchýni ..." patří u nás k těm oblíbeným. Dokonce tato výstava přímo radí, že smrt by se měla pořádně oslavit. Ale také se tady dozvíme, že všude si všichni nebožtíků vždy velice váží … kanibalové dokonce natolik, že je vzápětí provedou svým trávicím traktem. Někde bývá zvykem čerstvým nebožtíkům noc před pohřbem vyprávět peprné vtípky nebo veselé historky a pěkný je jistě zvyk přidat příbuzným na poslední cestu nějaké to pokouřeníčko a nástroje konzumační. Ale jistě jen v menším než malém množství …

Egypt
Egypt
lupa

Mezi vystavenými exponáty asi nejvíce vynikají rituálně zmenšené vypreparované lidské hlavy zvané tsantsy z jihoamerického Ekvádoru, které mají být trofejí kmenů lovců lebek a které se mi, bohužel, nepodařilo slušně vyfotografovat. Symbolem výstavy se však stala mexická keramická soška Catrina, což je smrtka v podobě elegantní dámy, pocházející z roku 2010. Najdete zde ale i předměty staré několik tisíc let, včetně egyptské rakve s mumií. Zaujme určitě také indiánská válečná košile, kterou Souxové vyzdobili americkými vlajkami coby „oblíbeným“ symbolem nepřítele … a jeho skalp. Exponáty z Indonésie a Jižní Ameriky jsou jistě nejpřitažlivější, naopak mě osobně nic moc neříkala Asie. A to ani tolik reklamovaná japonská plastika stařeny, sedící u řeky Zapomnění, nebo indická malba rituálního sebeupálení vdovy na pohřební hranici manžela. Ničím mě nezaujalo ani papundeklové autíčko jako atypická rakev, symbolizující koníčka zesnulého. Tento zvyk pochází z Ghany.

ekvádorské tsantsy a košile Siouxů
ekvádorské tsantsy a košile Siouxů
lupa

Celkově výstava představuje ve třech sálech více než dvě stě unikátních exponátů. Zajímavé je, že mnohé exponáty jsou vystaveny vůbec poprvé a nejsou řazeny ani chronologicky, a dokonce ani geograficky. Expozice je i tematicky rozdělena na tři části, a to odloučení (vnímání smrti, rozloučení s mrtvým a bohové, spojovaní se smrtí), přechod (odchod na onen svět, pohřební rituály, hřbitovy) a návrat (komunikace živých s mrtvými a kult předků), které pak do jednoho celku spojuje motto „Nebojme se smrti, patří k životu“. Podle ředitele Národního muzea by tato expozice měla návštěvníky Náprstkova muzea seznámit s vážnými i rozvernými pohřebními rituály z Číny, Egypta, Indonésie, Oceánie, Mexika, Japonska i subsaharské Afriky. Například Mexičané chodí na Dušičky na hřbitovy stejně jako my. Oni ovšem za účelem na hrobech svých blízkých bohatě pojíst a popít, tedy víceméně „zapařit“.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

jihoamerická čelenka
jihoamerická čelenka
lupa

Naše hlavní město nabízí neobyčejné množství míst, kde se dá posedět, pojíst a popít, a to ve všech cenových kategoriích. Lze tedy předpokládat, že si vybere snad každý, včetně výjimečných gurmánů i mimořádných držgrešlí. Ale abych nebyl zle pochopen – mé chuťové buňky také upřednostňují dobrého utopence před průměrnou krevetou …

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

lupa

Výběr líbilo – nelíbilo je zřejmý jak z textu, tak z fotogalerie. Ony ekvádorské tsantsy ani krásnou Catrinu se mi sice patřičně zachytit nepodařilo, ale zbytek toho nejpůsobivějšího, co je na výstavě k vidění, jsem se pokusil v podobě fotografií předat v co nejširší formě. Potěšila – samozřejmě – volná vstupenka, kterou mi kamarádka vyřídila, ale výstava by se mi líbila i po zaplacení plného vstupného. A když bych tedy měl morbidně něco vyzdvihnout, tak vedle lebek a skalpů jasně vítězí vše, co si ze smrti – alespoň svým způsobem – dělá pr..l (slovo legrace ani sranda sem prostě nesedí). Myšlenkově tedy vítězí Madagaskar, protože právě zde je zvykem čerstvě zemřelému pár anekdot povyprávět a po třech letech ho vykopat a po místech oblíbených následně protáhnout.

Ostatní informace

hlava chilské ženy
hlava chilské ženy
lupa

Výstava Rituály smrti byla zahájena poslední říjnový den loňského roku a potrvá až do 20. září 2015. Plné vstupné přijde na 100,- Kč (snížené 70,- Kč, rodinné 170,- Kč) s tím, že platí pro celou budovu Náprstkova muzea (samostatné vstupné jen na tuto výstavu koupit nelze). Fotografování bez použití blesku a stativu i filmování je možné a je zahrnuto v ceně vstupenky. Muzeum je otevřeno denně od 10,00 do 18,00 hod., s výjimkou pondělí, kdy je zde zavřeno, a středy, kdy se otevírá o hodinu dříve.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Praha hlavní nádraží
(vzdálenost od místa: 1.38 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Praha: výstava Rituály smrti aneb i Vojta Náprstek by se divil

04.03.2015 20:11
I přes to (pro někoho možná ožehavé) téma moc parádní článeček. A ti nebožtíci na Madagaskaru se mají báječně, skoro jim závidím!

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace