Po stopách sklářů

Tipy na výlet, Šumava




Kam a jak jedeme?

Dnešní cesta nás povede po stopácj starých šumavských sklářů, kteří zde, v drsném horském prostředí, vedli svůj nelehký život. Za výchozí bod své cesty zvolíme známé šumavské středisko, nejvýše položenou obec ČR - Kvildu. Příjezd je možný osobním automobilem hned ze tří směrů - od Borových Lad, Od Vimperka přes Jezerní slať nebo od Modravy přes Filipovu Huť. Pakoviště se nabízí buď přímo v centru Kvildy, nebo na odstavných na obou koncích obce. V letním obodbí lzde využít k dopravě na Kvildu ekobusy, po celý rok pak pravidlené autobusové linky spojující Kvildu s Vimperkem.





Za čím jedeme?

Po stopách starých skláren

Ćeská republika vždy byla sklářským rájem a je jedno, zda se ohlédneme nazpět jen pár let či naopak několik desítek či stovek let. Vždy v české kotlině dýmaly výhně zpočátku primitivních, později stále dokonalejších skláren, v jejichž nenasytných pecích skončilo nespočetné množství dřeva z kdysi nekonečných lesů a pralesů.

Šumava díky svému přírodnímu bohatství vždy byla hojně využívána k zakládání skláren. Bohatství lesů, naleziště křemene i dostatek vody se staly ideálním předpokladem k usazování sklářů, kteří leckdy na velmi odloučených místech zakládali podniky, jenž však většinou vytrvaly na svých místech maximálně desítky let. Důvod byl jednoduchý. Těžba dříví devastovala okolní lesy do té míry, že sklářské hutě se brzy začaly vzdalovat zásobám palivového dříví, což se pochopitelně promítalo do cen. A tak nezbývalo než ponechat staré budovy svému osudu a začít na nové lokalitě uprostřed lesů prakticky od začátku.

Vydejme se teď po jejich stopách. Nebudete k tomu potřebovat žádné speciální vybavení, Postačí jen dobrá obuv, trocha dobré vůle opustit na pár hodin pohodlí pensionu a snad poprosit sv. Petra o trochu slušné počasí.

Cestu je nejlepší začít u informačního střediska národního parku na Kvilně. Od info centra projedete přes obec až k odbočce na Bučinu, tady pokračujete doprava po asfaltce míjející nově vybudovanou služebnu Horské služby a táhlým stoupáním kolem bývalé pily kopírujete kraj lesa. Vpravo se Vám otevře výhled nejen na dominantní siluetu kopce Tetřev, ale i na rozlehlé lučiny, jimiž se vine tok Ćerného potoka (nebo spíše Teplé Vltavy) přitékající sem od hranic se Spolkovou Republikou Německo. A právě na jejích březích stála první sklárna našeho dnešního putování - Hraběcí Huť. Při navážkách a zemních úpravách, které zde v uplynulých desetiletích prováděly, se tu často nacházely nejrůznější artefakty, připomínají provoz této sklárny.

Od Hraběcí Hutě zamíříme hlouběji do šumavských hvozdů. Po asfaltové silnici začneme stoupat směrem ke státní hranici, která je však vtuto chvíli vzdálena ještě několik kilometrů. Po zhruba kilometru chůze uhneme doleva na lesní cestu, která se brzy začne klikatit a zarývat stále hlouběji do šumavského hvozdu. Po necelém kilometru se před námi otevře svažitá paseka, na jejímž horním okraji nás čeká druhá zastávka. Tentokráte jsme na místě bývalé Tomášovy hutě, která stávala vtěchto místech na konci 17. a začátku 18. století. Jen těžko rozpoznatelné základy budovy jsou dnes porostlé travou, mechem a lišejníkem. I přes poměrnou poměrnou odlehlost této sklárny se zde vyrábělo tabulové sklo, byť to znamenalo určité problémy při jeho dopravě.

Zde se rozloučíme s poměrně pohodlnou lesní cestou a teď mimo cesty zamíříme severovýchodním směrtem - na Františkov. Člověk si tak trochu připadá jako pašerák či přímo „Král Šumavy", který měl nedaleko odtud svůj pašerácký a později převaděčský „kanál". Tok Teplé Vltavy překonával na okraji Františkova, kam teď míří i naše cesta. Po zhruba kilometrovém pochodu lesním porostem překřížíme lesní silničku, vedoucí z Kvildy do Borových Lad a kterou lze využít v létě na kole či vzimě na běžkách jako alternativu ke spojení těchto dvou obcí, pokud se člověk chce vyhnout občas dost rušné silnici dole vúdolí. Od lesní silničky je to na Františkov jen pár set metrů převážně prudkého klesání až kTeplé Vltavě, kterou překonáváme po jednom ze zde vybudovaných můstků.

Stopy po sklárně na Františkově musíme hledat při odbočce z hlavní silnice k pensionu Františkov, který se nachází jen o pár desítek metrů výše ve svahu. Zbytky budov bývalé sklárny jsou zde podstatně výraznější, než tomu bylo v předcházejících případech, ale tím veškeré stopy končí. Stopy po vodních náhonech a korytech se dají vystopovat jen těžko, protože vdobách pozdějších tu panoval poměrně čilý průmysl a na základech sklárny byly vybudovány další podniky včetně papírny. V posledních letech se výrazně oživily spekulace o existenci podzemní zbrojařské továrny vtěchto místech, ale o tom někdy příště.

Teď nám nezbývá nic jiného, než počkat na autobus spojující Františkov s Kvildou, protože na útratu ve zdejší lovecké krčmě většina znás asi mít peníze nebude, nebo se vydat po silnici hezky po vlastních nohách.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V otázce stravování je lepší se spoléhat na vlastní zásoby, protože možnosti občerstvení jsou v podstatě jen dvě. Kvilda, nebo pension na Františkově. K ubytování lze doporučit jednoznačně Kvildu, kde je slušný výběr možností ubytování a stravování. Františkov je jen malá osada, která je zvláště v zimě dost "mrtvá".

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherné lesy, klid, pohoda a minimální "turistický" provoz

Ostatní informace

Jedinou investicí týkající se tohoto výletu, jsou snad jen náklady spojené s dopravou na Kvildu a zpět.

Na výlet vlakem

Vlak jako dopravní prostředek se dá v tomto případě použít jen pro přiblížení do Vimperka, odkud je nunto použít autobusovou linku z vimperka na Kvildu buď přes Borová Lada nebo Horskou Kvildu.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
pro zdatnější
Délka:
celodenní výlet (15-20 km)
Druh:
do přírody
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Diskuse k výletu Po stopách sklářů

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace