Muzeum Vysočiny Jihlava – expozice Od renesance po průmyslovou revoluci (část 1 – renesance)

Tipy na výlet, Českomoravská Vrchovina




Kam a jak jedeme?

Dioráma lázní
Dioráma lázní
lupa

Na horním konci Masarykova náměstí se ve dvou domech, číslech popisných 57 a 58, nachází velice zajímavé Muzeum Vysočiny Jihlava. Jeho stálé expozice jsou doplňované časově omezenými výstavami.

Dioráma tiskárny
Dioráma tiskárny
lupa

V článku se nebudu zabývat popisem budov, ve kterém je muzeum umístěné (i když vnitřní dvorana s arkádami a výzdobou by jistě stála za pozornost), ale expozicí v nejhornějším patru muzea nazvanou Od renesance po průmyslovou revoluci. Pokusím se přiblížit Jihlavu po historické stránce.

Vitrína
Vitrína "ku ptáku"
lupa

Expozice je rozdělená do tří částí reprezentujících renesanci, baroko a 19. století. Je členěná do dioramat, které doplňují samostatné vitríny s modely, nádobami, písemnostmi a dalšími muzejními exponáty. Dioramata i vitríny jsou doplněné informačními cedulkami. Další informace může návštěvník získat u audiovizuálních panelů.

Za čím jedeme?

Model brány Matky Boží
Model brány Matky Boží
lupa

Pokud začnu renesancí, nemohu se nezmínit o tzv. jihlavském Velkém století, tj. století kontrastů. Město bylo v této době postižené velikými epidemiemi, požáry, přírodními živly a politickými prohrami. Na druhou stranu prožívá nebývalý kulturní a hospodářský rozkvět. S rozvíjejícím se řemeslem, obchodem a dolováním stříbra ve vlastním rozsáhlém panství město bohatne. To se odráží v jeho renesanční přestavbě. Jihlava se stává jedním z nejkrásnějších měst v českých zemích.





Ukázka dvorany na modelu
Ukázka dvorany na modelu
lupa

Ruku v ruce s bohatnutím města se rozvíjí vzdělávání. Je mu věnované jedno z dioramat v první místnosti. V roce 1561 bylo zřízené latinské protestantské gymnázium, první na Moravě. Nová školní budova byla otevřená v roce 1562 na dnešním Jakubském náměstí. Škola měla věhlas, hlásili se na ni studenti nejen čeští, ale i z Rakous a z Uher.

Dioráma vzdělávání
Dioráma vzdělávání
lupa

V první místnosti upoutá pozornost také dioráma lázní. I když na počátku novověku byla hygiena na nižší úrovni, objevovaly se ve městech lázně. Nejinak tomu bylo v Jihlavě. Lazebníci je zřizovali v městských domech a nabízeli koupele, masáže, holení, stříhání a pouštění žilou. Jedna taková lázeň byla založená v Lazebnické ulici (německy Badergasse) v 15. století bratrstvem svaté Kateřiny. Od poloviny 16. století patřila Zuzaně Spiesserové, která v roce 1563 velkorysým darem přispěla na ulití nového zvonu pro farní kostel svatého Jakuba. Dodnes Jihlavané zvonu přezdívají Zuzana po štědré lazebnici.

Kout o 16. Velkém století
Kout o 16. Velkém století
lupa

Vitrína uprostřed místnosti připomíná velmi oblíbené závody zvané „střelba ku ptáku“. Od roku 1499 je v Jihlavě pořádalo bratrstvo svatého Šebastiána. V roce 1609 byl spolek opět obnoven. Každý rok byl vítěz závodů odměněn korunou krále střelců.

Vitrína se zpěvníky
Vitrína se zpěvníky
lupa

Hned ve vedlejší vitríně je model brány Matky Boží, symbolu Jihlavy. Vyrobil ho pan Petr Lebduška v roce 2004. Brána postavená v poslední třetině 13. století dostala po přestavbě v letech 1508-9 pozdně gotickou podobu. Po požáru v polovině 16. století byla zvýšená o čtvrté a páté patro a zakončená renesanční atikou.

Dioráma papírnictví
Dioráma papírnictví
lupa

Za pozornost stojí i vedle stojící model domu č.1246/ 28 v ulici Matky Boží od Davida Merty z roku 2004. Jedná se o podélný řez domem. V jeho střední části je patrná tzv. dvorana, říkalo se jí také vysoká síň. Horní část dvorany je vysunutá nad střechu. Okny je tak dobře osvětlován vnitřní prostor domu. Podobné dvorany jsou k vidění u několika desítek renesančních domů v historickém jádru Jihlavy. A není potřeba chodit daleko. Podobné osvětlení vnitřní části je možné vidět přímo v budově muzea nebo v nedaleké Oblastní galerii Vysočiny v Komenského ulici.

Klenby dvorany muzea
Klenby dvorany muzea
lupa

Vystavené zpěvníky poukazují na nejvýznamnější kulturní počin Jihlavy v 16. století, na založení bratrstva mistrů pěvců. Umění mistrovského zpěvu dovezli domů ze svých cest Německem jihlavští obchodníci se suknem. Jihlava je jediným doloženým střediskem mistrovského zpěvu v českých zemích. Bratrstvo mistrů pěvců bylo organizované podle vzoru řemeslných cechů, mělo svoje stanovy. Poslední zpěv bratrstva zazněl v Jihlavě 24. října 1621.

Malba ve vrcholu klenby
Malba ve vrcholu klenby
lupa

Ukázkou snahy jihlavských měšťanů společensky se přiblížit šlechtě a získat erbovnictví je renesanční skříň s několika erby. V 16. století se takto nobilitovalo 33 jihlavských rodin. V této době sebevědomí města vyjadřoval jeho čtvrcený znak s českými dvouocasými lvy a ježky, a také vlastnictví 3 městeček a 57 vesnic.

Dvě dioramata jsou věnovaná tisku a výrobě papíru. První jihlavskou tiskárnu postavil ve Starých Hamrech v roce 1590 pastor, kazatel a básník Caspar Stolzhagius. Vlastnil ji však pouhý rok, poté byly jeho dluhy neúnosné. Tiskárna propadla jednomu z jeho věřitelů Benediktu Freyovi, majiteli nedaleké papírny.

Jihlavský papír byl velice žádaný i za hranicemi země české. Poznal se podle filigránu (vodotiskové značky) v podobě ježka s hvězdou či květinou. Freyovi vyráběli na Jihlavsku papír až do poslední čtvrtiny 18. století.

V expozici upoutá pozornost taktéž figurína dámy se španělským límcem (skládaným okružím kolem krku). Ten byl v 16. století módním výstřelkem, a to takovým, že ho rada města zakázala. Ženy si nenechaly od radních určovat módu a odešly trucovat do jistého hostince na předměstí. Protože pánové nemohli bez dam být, radní zákaz zrušili a nošení španělských límců povolili. Na paměť této události se hostinec na předměstí začal jmenovat „U Trucbáby“.

Z vystavených muzejních exponátů se návštěvník dále doví o rozvinuté řemeslné výrobě ve městě i okolí. Mezi nejvýznamnější řemesla patřilo soukenictví, kloboučnictví a sladovnictví. V Jihlavě žili i vyhledávaní zlatníci, zvonaři, kovolijci a cínaři, dále kováři, zámečníci, hrnčíři, kamnáři, ševci, krejčí, tesaři, bednáři a další.

Zde končí prohlídka renesanční části expozice. Příště se přeneseme do baroka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tipy na ubytování v okolí

Stravovacích možností je v centru Jihlavy habaděj. V některých restauracích nabízejí polední menu (výběr z několika jídel) ve slušných cenových relacích (od 70 do 100 Kč). Ať už v ulici Benešově, Bezručově, Křížové, Legionářů nebo Tolstého (řazeno abecedně). Objevíte i další.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Expozice je velice pěkně připravená. Dioramata i ostatní vystavené exponáty vás vtáhnou o čtyři až pět století zpátky. Popisy nejsou dlouhé, neunaví.

Ostatní informace

Muzeum je otevřené denně mimo pondělí od 9.00 do 12.00 a od 12.30 do 17.00 hodin. Vstupenka umožňující prohlédnutí všech expozic a výstavy stojí 40 Kč. Děti nad 6 let, studenti a senioři platí polovinu. Děti do 6 let mají vstup zdarma.

Aktuální otevírací dobu muzea a výši vstupného zjistíte na:

http://muzeum.ji.cz/str.php?parent_id=38&&id=38&&lang=cz

http://muzeum.ji.cz/str.php?id=68&&parent_id=38&&lang=cz

O muzeu se více dočtete jeho stránkách: http://muzeum.ji.cz/



Další informace

neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Druh:
za kulturou
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Jihlava město
(vzdálenost od místa: 0.98 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Muzeum Vysočiny Jihlava – expozice Od renesance po průmyslovou revoluci (část 1 – renesance)

04.11.2012 19:46

Výborný článek, zajímavé fotky ...

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo