Malá Fatra - hlavní hřebenovka

Kam a jak jedeme?

Tento turisticky náročný výlet začínáme v Terchové, odkud nás odveze autobus k nástupní stanici lanovky u chaty Vrátna. Kabinková lanovka nás vyveze do sedla pod Veľkým Kriváněm. Odtud relativně nenáročně vystoupáme na jeho vrchol, který je nejvyšším bodem Malé Fatry. Sestoupíme zpět k lanovce a pokračujeme po červeně značené trase přes Chleb, Hromové, Poludnový Grúň a Stoh do sedla Medziholie. V případě, že ještě zbývá dostatek sil, můžeme ostrým stoupáním vyjít i na Veľký Rozsutec. Vrátíme se zpět dolů do sedla a odtud postupně klesáme po zelené pěší trase do Štefanové, odkud jede autobus zpět do Terchové. Celá trasa měří asi 18 km, překonává několikrát velké převýšení a je fyzicky i časově náročná.

Za čím jedeme?

Malá Fatra se stala chráněnou krajinnou oblastí už roku 1967 a roku 1988 byl stupeň ochrany zvýšen vyhlášením Národního parku. Zachovali se tu přirozené ekosystémy s velkou rozmanitostí rostlinných i živočišných společenstev typických pro Západní Karpaty. Nejvyšším vrcholem území je Veľký Kriváň, nejníže položeným místem pak řeka Váh u Strečna.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zásoby jídla i tekutin je nutné vzít s sebou, přímo na trase možnosti k občerstvení nejsou, pouze v sedlu Medziholie je malá studánka. Na konci v Štefanové, která je rozvinutým rekreačním střediskem, je přímo na trase více než hodně restaurací, bufetů, občerstvení - poměrně rozumné ceny a vysoká kvalita.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Ze všech vrcholů nabízí největší zážitky asi Velký Rozsutec, přístupová cesta je sice náročná a nebezpečná (řetězy, kovové prvky, žebříky) a je nutné neustále dávat pozor a dívat se pod nohy, avšak rozhledy a jedinečné kouzlo vrcholu za výšlap určitě stojí.

Ostatní informace

Vydáváme se do nebezpečných hor, platí tedy všechna pravidla pro vysokohorskou turistiku, zejména základní lékárnička, mobilní telefon a samozřejmě musíme počítat s možností rychlých změn počasí. kvalitní kotníková obuv je naprostou nezbytností.