Kounovské kamenné řady

Tipy na výlet, Kladensko Rakovnicko




Naučná stezka, Kounovské kamenné řady
Naučná stezka, Kounovské kamenné řady
lupa

Kamenné řady u Kounova, resp. u železničního nádraží Mutějovice, jsou jedinou památkou tohoto druhu ve střední a východní Evropě a již proto stojí za návštěvu. Dojedete k nim po karlovarské silnici, zhruba 45 km od Prahy sjedete na Mutějovice a dojedete na nádraží, kde zaparkujete auto. Pokud samozřejmě rovnou nejedete vlakem, který sem ovšem vzhledem k odlehlosti místa nejede nijak zvlášť často a navíc budete muset absolvovat jeden až dva přestupy.





Kounovské kamenné řady
Kounovské kamenné řady
lupa

Hned u nádraží narazíte na první z celkem jedenácti cedulí naučné stezky, z níž se dozvíte, že se nacházíte v geomorfologickém celku Džbán, tvořeném pískovci a opukami s osobitými přírodními společenstvími. Pokud si projedete okolí, nemůžete zůstat na pochybách, že se nacházíte v kraji opuky, v okolních vsích narazíte na spoustu nádherných opukových domů a raritou je překrásný kostel v Kroučové, celý z opuky. Při cestě do Hředlí uvidíte i opukový lom.

Dotek přírody
Dotek přírody
lupa

Ale vraťme se na naši naučnou stezku. První část vede poměrně úzkou cestičkou do kopce, někde musíte i tu a tam přelézt či podlézt kládu. Cestu vám bude křížit mravenec dřevokaz, uslyšíte ťukat do stromu strakapouda a když budete pozorní, můžete sledovat ptáčka brhlíka, jak pobíhá po kmenech stromů hlavou dolů.

Kounovské kamenné řady
Kounovské kamenné řady
lupa

Zhruba po půl hodině dojdete k prvním kamenům. O tom, jaký byl jejich účel, dodnes vědci vášnivě debatují. Dříve se lidé domnívali, že šlo o závodiště či o ohraničení polí. Dnes dochází ke shodě v názoru, že tyto řady, pocházející z mladší doby kamenné, měly astrologické využití jako pravěký kalendář. To potvrzuje i skutečnost, že z největšího kamene řad, Gibbonu, lze sledovat východ slunce při letním slunovratu.

A zase kamení...
A zase kamení...
lupa

Každopádně cesta lesem kamennými řadami je i bez ohledu na to, že jde o unikátní památku, překrásná. Jsme na rozhraní dvou pásem a dostáváme se tu do suťového lesa. Rostou v něm zejména javor klen, lípa srdčitá, osika, bříza a jeřáb. Jde o dřeviny, které sem "patří", lépe zachycují srážky než jehličnany, udržují vlhkost a vytvářejí humózní půdu.

Pořád kamení
Pořád kamení
lupa

Dáváme-li dobrý pozor, můžeme tu vidět našeho nejmenšího zpěvného ptáčka, králíčka  obecného, z brouků se tu sem tam zablýskne střevlík měděný. V listnatém podrostu jsou doma netýkavky, vidíme tu například i devětsil.

Na Gibbonu
Na Gibbonu
lupa

Kounovským kamenným řadám není ze strany turistů věnována až taková pozornost, jakou by si zasloužily. Na jednu stranu je to škoda, na stranu druhou se tu možná proto setkáme s poměrně neporušenou přírodou a neuvěřitelným tichem a klidem.

Suťový les
Suťový les
lupa

Při cestě na Prahu narazíme po levé straně těsně před nájezdem na silnici dálničního typu mezi Řevničovem a Novým Strašecím na motorest Farma, s vynikající obsluhou, skvělou kuchyní a cenami lidovými.

Opukový lom u Hředlí
Opukový lom u Hředlí
lupa

Nebyli jsme spokojeni se značením. Poslední upozornění bylo u odbočky na Mutějovice a pak najít mezi lesy mutějovické nádraží "bez nápovědy" bylo docela těžké. Pro jistotu (protože je možné, že se od naší návštěvy situace změnila) pokud sem pojedete, nastudujte si cestu předem:-)

Jde o naučnou stezku ve volné přírodě, čili vstup žádný. Nečekejte žádný stánek s občerstvením a pokud sem pojedete v létě, rozhodně to chce mít pití a "sváču" v batůžku.

Na mutějovickém nádraží si sběratel zakoupí turistickou známku.




Další informace

Hodnocení:
2017. místo
Náročnost:
rodina s dětmi, pro zdatnější
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
do přírody
Bylo zde:
15 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Mutějovice
(vzdálenost od místa: 3.17 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Kounovské kamenné řady

Nové poznatky
18.01.2011 01:14

Miroslav Provod
Kounovské řady

Dosud neznámé čtyři vlastnosti statické elektřiny, které byly v průběhu empirického výzkumu prokázány a ověřeny mnoha experimenty, vysvětlují seskupení hornin nejen v kounovských řadách, ale také v mnoha jiných případech. Uměle navršené kopce byly v době megalitů budovány po celé Zemi, jen na americkém kontinentě se jejich počet odhaduje na sto tisíc. Známou skutečnost, že tření dvou různorodých hmot produkuje statickou elektřinu, dosud nikdo neaplikoval na vodní toky (podzemní prameny, potoky, řeky, mořské proudy), kde molekuly vody třením o horninu vytvářejí náboj statické elektřiny. Náboj vodního toku, stejně jako náboje jiné hmoty, produkuje tři vodivé energetické složky (aura,zóny, interzóny), které pronikají veškerou hmotou a vytvářejí po celé Zemi trojrozměrný vodivý rastr (první dosud neznámá vlastnost statické elektřiny). Umístíme-li do energetické složky vodního toku libovolnou hmotu (v našem případě horninu nebo zeminu), s menší hodnotou náboje, dojde samovolně mezi oběma hmotami k přesunu energie až do vyrovnání jejich energetických potenciálů (druhá dosud neznámá vlastnost statické elektřiny).

Náboj kounovského pahorku neměl pravděpodobně požadovanou hodnotu a bylo zapotřebí jej zvětšit. To bylo možné provést dvěma způsoby, navršením další horniny, nebo pomocí přídavných nábojů. Budovatelé pahorku se rozhodli pro přídavné náboje, pravděpodobně tím sledovali úpravu chemického složení náboje pahorku.

Jednotlivé kameny v řadě měly rozestupy mezi sebou stanoveny tak, aby se jejich aury překrývaly. To splňovalo podmínku pro vytvoření společného náboje (třetí dosud neznámá vlastnost statické elektřiny), který přejímal energii z trojrozměrného vodivého rastru do doby, kdy jeho náboj převýšil energetickou hodnotu pahorku. Následovně menší náboj pahorku začal přejímat energii náboje z řady hornin. Počet horninových řad byl dán požadavkem stavitelů na energetickou hodnotu pahorku, každou další řadou se jeho energie zvyšovala. V průběhu vyrovnání energetických potenciálů dochází mezi náboji současně k přesunu chemických vlastností (čtvrtá dosud neznámá vlastnost statické elektřiny). Kombinací hornin různého chemického složení lze upravit chemické vlastnosti společného náboje.

Z podkládání jednotlivých kamenů v řadách malými kameny, lze odvodit, že místo situování pahorku bylo"energeticky hladové", malé kameny zmenšovaly kontaktní plochu s podložím a omezovaly tím přechod energie z náboje řady kamenů do Země. Velká plocha řad umožňovala odebírat energii z velké plochy energetického rastru. Jde o ojedinělý a obdivuhodný způsob, jak vyřešit doplnění energie stávajícímu náboji.

Z hlediska naší civilizace je technická úroveň dávných kultur nepochopitelná, ale pouze dokud si neuvědomíme, že nám v minulém století v oblasti statické elektřiny cosi zásadního uniklo. Menhiry, dolmeny, viklany, kromlechy a další podobné malé stavby byly využívány pro ozdravné účely. K jakému využití byly pracným způsobem vybudovány velké megalitické stavby s energetickou regulací jako např. Teotihuacán, San Lorenzo, pyramida Akapana a mnohé další, zůstává nadále tajemstvím.

Uvedené vlastnosti statické elektřiny vysvětlují mnohé nejen v historii, ale také napovídají, že další neznámé vlastnosti statické elektřiny na své objevení teprve čekají.
http://www.miroslavprovod.com

Miroslav Provod
06.07.2011 21:39
Pěkná procházka, při volbě vhodného ročního obdoí k dispozici třešně, maliny, a pro kačery moc pěkné kešny :)
16.07.2011 18:51
Fyzicky náročný výšlap

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace