Kolinec, - městys v údolí Ostružné.

Tipy na výlet, Šumava




Kam a jak jedeme?

 Kolinec, kostel sv. Jakuba většího od jihu
Kolinec, kostel sv. Jakuba většího od jihu
lupa

Motoráček ze Sušice do Klatov pozvolna projíždí údolím řeky Ostružné. Ještě před místem, než se koleje a řeka rozejdou různými směry, vystupujeme na nádraží v Kolinci. Budova nádraží zde stojí, od zahájení provozu na této trati v roce 1888, v téměř nezměněném stavu. Kdybychom sem přijeli o pár staletí dříve, někdy na přelomu 12. a 13. století, jméno Kolinec bychom marně hledali a s tehdejší názvem „ Zwaihonis de Staedlino et. Sig. Civium de Shvetenhouen“, by asi byly potíže. Osídlování této oblasti začalo až v 6. století, kdy sem přišli Slované. Příčin bylo několik, husté zalesněni, velmi hornatý terén a klima také poněkud drsnější. Ale zlato je zlato a tak došlo i na trvalé osídlení. Stalo se tak někdy na přelomu 12. a 13. století. Určitou dobu bylo toto území v majetku bavorského rodu Bogenů a v roce 1257 připojil král Přemysl Otakar II tuto oblast natrvalo k českému státu. Samotný Kolinec mnohokrát měnil majitele a střídaly se doby dobré a horší. Podrobné vyprávění o historii, dnes již městyse Kolince, najde zájemce na www.kolinec.cz. Tento statut byl obci přidělen 10. října 2006. Tak ještě porovnat batohy na zádech a začínáme cestu za památkami tohoto starobylého místa.





Za čím jedeme?

Kolinec, horní část náměstí
Kolinec, horní část náměstí
lupa

Hned u nádraží přecházíme řeku Ostružnou. Ta zde dosahuje svého nejsevernějšího bodu na své pouti a stáčí se k jihovýchodu. Kolinec tvoří dvě dlouhé ulice a náměstí. Vybíráme si tu severnější. První zastávka je u chátrající staré sýpky, která čeká ne lepší časy. Většina domků je ale upravena, i když jako všude se najdou výjimky. Stará zrezivělá studna je svědkem doby, kdy zřejmě v obci nebyl vodovod. Náměstí je menší, prochází tudy hlavní silnice z Klatov do Sušice, a tak je zde rušněji. Kolem několika domů s prvky baroka přicházíme ke kostelu. Před ním je velmi pěkná socha sv. Jana Nepomuského a vpravo kříž. Původně románský kostel patří k nejstarším v tomto koutku země. Byl postaven kolem roku 1200 a zasvěcen sv. Jakubovi většímu, ten byl a stále je patronem horníků. Nedaleko stálo panské sídlo, které bylo s kostelem propojeno můstkem. Vývoj pokračoval, ve slohu rané gotiky byla přistavěna ke kněžišti sakristie.V roce 1727 byla prodloužena loď barokní přístavbou. Katastrofální byl ale rok 1755, kdy se zřítila původní románská klenba. Rok 1854 přinesl dnešní podobu věže a dva roky před tím byl proražen v západní stěně nový vchod. V roce 1941 byla zbořena hradební věž a zasypán příkop. Kostel tak natrvalo ztratil podobu hradbou chráněného místa. Vracíme se na náměstí. Na první pohled zaujme škola. Stojí na místě tvrze, která zde stála po roce 1451a barokního zámku z roku 1666,ten dostal klasicistní kabát v roce 1815. Zámek se stal v roce 1921 majetkem obce a pak už se jen a jen přestavovalo. Sluníčko začíná přidávat a my jsme tak akorát v polovině. Před školou je pomník padlým a zajímavý kámen s tabulkou a nápisem, že tady „ ukončil bojovou činnost 1. dělostřelecký pluk československé armády“. Na pořadu je dále starý barokní most přes Kalný potok z konce 18. století a pak již šplháme po stráni na skálu nad městečkem. Tady to trochu vyráží dech. Židovský hřbitov, jeden z nekrásněji umístěných v celé zemi, je více méně raritou. Je na strmém svahu na skále a je odtud hezký výhled. Údaj, že pochází z první poloviny 14. století, asi nebude správný. Dá se potvrdit jeho vznik kolem roku 1720. Náhrobky jsou z větší části barokní. Hřbitov byl dvakrát rozšířen a to v letech 1803 a 1834. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1939. Řekne se nějaký městys, ale je na co koukat. Kdy že nám jede vlak domů?

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Kolinec, Kalný potok
Kolinec, Kalný potok
lupa

Horký den nás zahání na pivko do restaurace na náměstí Další hospoda je nedaleko nádraží a ve všední dny jsou otevřeny obchody. Dá se zde dobře najíst a s ubytováním to zde také nebude špatné. Nabídek je poměrně dost, stačí si vybrat.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kolinec, barokní most z 18. století
Kolinec, barokní most z 18. století
lupa

Velmi hezký a hlavně hodně starý je místní kostel. Městys je čistý a upravený. Socha sv. Jana u kostela stála původně na mostě a je nádherná. Podobný židovský hřbitov by se asi těžko hledal. Voda v řece Ostružné je studená a čistá. Kdo chce kritizovat, tak si vždycky něco najde, tady snad jen ta sýpka. Možná, že by stačilo uklidit její okolí, ale to je v rukou někoho jiného.

Ostatní informace

Kolinec, cesta k židovskému hřbitovu
Kolinec, cesta k židovskému hřbitovu
lupa

Vstupné se nikde nevybírá. Je jisté, že nejde popsat vše, co člověk vidí a správný turista musí být i trochu zvědavý a jak se říká „ kdo se ptá, ten se doví“. V okolí i v místě samotném je několik dalších drobných sakrálních staveb. Kolinec je na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko a než se všechno obejde, je v nohách určitě 4 až 5 km.

Na výlet vlakem

Kolinec, pohled na město od JV
Kolinec, pohled na město od JV
lupa

Kolinec je na trati č.185 v úseku z Klatov do Sušice. Vlaky se to tu, hlavně o víkendech nehemží, přesto se tímto způsobem dá výlet realizovat. Ve všech případech je napojení jak na spoje z Plzně tak i z Českých Budějovic



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
do přírody
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Diskuse k výletu Kolinec, - městys v údolí Ostružné.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace