Klášter Sázava

Tipy na výlet, Posázaví




Kam a jak jedeme?

Sázavský klášter je místem, které uspokojí milovníky historie, obdivovatele rozmanitých stavebních slohů, stejně tak jako milovníky romantických procházek.

Za čím jedeme?

Zvláštní kouzlo prostupuje zdejším klášterem
Zvláštní kouzlo prostupuje zdejším klášterem
lupa

Náš dnešní cíl tohto nabízí hodně. Vybrat si tu může každý, ale snad ze všeho nejvíce sem lidé jezdí za klidem a pohodou, který doslova sálá ze všech míst tohot pozoruhodného komplexu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na věži nechybí ani hodiny
Na věži nechybí ani hodiny
lupa

Klášter se nachází v pohodlné dojezdové vzdálenosti od Prahy a tak auto se jeví jako nejpohodlnější dopravní prostředek. Dojet se sem však dá i autobusem nebo vlakem. Ten zastavuje v žst. Sázava - Černé Budy na trati Čerčany - Zruč nad Sázavou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Empírová hrobka na nádvoří kláštera
Empírová hrobka na nádvoří kláštera
lupa

Sv. Prokop – to je jméno, o které jde ve spojitosti s klášterem Sázava především. On to byl, kdo si uprostřed, tehdy hlubokých a opuštěných lesů, našel a ba i trochu zvelebil jeskyňku, aby tu jako úspěšný a uznávaný slovanský kněz založil slávu budoucího kláštera. Rozhodně se tu nenudil. Když mu přestala dělat společnost tisícovka ďáblů, které svými modlitbami údajně vyhnal, vrhnul se do boje proti neřesti pomocí modliteb, bdění a půstů a jak dokazuje existence sázavského kláštera, zřejmě bylo jeho snažení opět úspěšné. Přesto se jeho osoba poněkud vymyká vžité představě světce. Svým příkladem se sice zasloužil o vznik osady kolem poustevny, nicméně nepocházel ze žádného panovnického rodu, v počátcích své kněžské služby byl dokonce ženatý a z pozemského světa sešel přirozenou cestou, což se v poněkud krvelačných českých dějinách zrovna nenosí.





Hranolová věž je jednou z dominant areálu
Hranolová věž je jednou z dominant areálu
lupa

Opravdu první známky osídlení zdejšího kraje však pochází z pravěku, později pak z doby bronzové, časů říše Římské a raného středověku, ale rozhodující impuls vskutku přinesl teprve zmiňovaný křesťanský poustevník. Byla to i jeho zásluha, že na místě dnešního městečka Sázava vyrostla poustevnická osada, v níž se podle legendy měl ve 30 letech 11. století měl sejít sv. Prokop s knížetem Oldřichem, na jehož popud měl vyrůst slovanský benediktinský klášter, jehož se Prokop stal prvním opatem. Pomyslné žezlo po něm převzal v roce 1053 synovec Vít, který se však spolu s celým řádem znelíbil knížeti Spytihvěvovi II a byl odtud o pouhé dva roky později vyhnán do kláštera ve Visegradu. Již roku 1061 je však zpět a na svědomí to má český král Vratislav. V tu samou dobu vyrůstá na Sázavě první románská kamenná stavba – chrám sv. Kříže, nahrazující původní dřevěný kostelík ze 30. let 1. století zasvěcený Panně Marii a sv. Janu Křtiteli. Za nějakých 30 let už je ale zase vše jinak. Tentokrát to byl Břetislav II., který slovanské mnichy vyhnal a povolal místo nich břevnovské benediktýny.

A mohlo se začít stavět. Opat Božetěch byl tím, kdo dal pokyn k výstavbě baziliky, která byla, byť v nedokončeném stavu, vysvěcena roku 1095. Pravděpodobně finanční problémy přiměly opata Dětharda, dokončit původní baziliku pouze jako jednolodní chrám. Teprve druhá polovina 12. století přinesla klášteru další změny. Na místě zmiňovaného skromného svatostánku vyrostla nádherná trojlodní bazilika se skvostnou výzdobou a i původní dřevěná obydlí (klausura, prelatura, špitál,..) se změnila ve velkou kamennou budovu s křížovou chodbou, ložnicí mnichů, kapitulní síní i kuchyní. A rozvoj pokračoval i ve století třináctém, byť tentokrát už v gotickém stylu. Podporovali ho jak Přemyslovci, tak Lucemburkové a nebýt husitských válek,těšil by se klášter svému rozkvětu zřejmě i nadále. Jakkoliv se v éře gotiky změnila podoba celého Klášterního Areálu, jeho dispozice se prakticky nezměnily. Při přestavbě často docházelo k tomu, že zbytky románských budov sloužily jako základ gotické přestavby. Ta začala přestavbou kostela s ostatky sv. Prokopa a pokračovala výstavbou původně trojlodní baziliky, později změněné na trojlodní síňový chrám, jehož pilíře, arkády i konzole vysoké klenby jistě ne náhodou připomínaly pražský chrám sv. Víta. První etapě gotické přestavby vděčíme i za vznik kapitulní síně, jejíž dochovaná část dnes alespoň částečně ukazuje její původní krásu. Nejen sklenutí na bohatě zdobený střední sloup, ale i bohatá fresková výzdoba s tématem Panny Marie dodnes činí z kapitulní síně jeden z velkých pokladů sázavského kláštera.

Doba husitská a její války se sice na životě kláštera podepsaly, nicméně jeho zánik nepřinesly. Rabovalo se tu, i mniši byli vyhnáni, stavební rozvoj celého areálu se zastavil , peníze nebyly ani na nejnutnější obnovy, dokonce se zřítila i klenba krypty sv. Prokopa, nicméně kostel i klášterní budovy zůstaly stát. Snahu opata Wolfganga Zelendera o změnu zastavila třicetiletá válka a tak teprve polovina 17. století přinesla nový rozmach kláštera. To už však tón udávalo baroko a tak celý areál nejdříve za opat Nigrýna, následně pak pod vedením opata Benedikta Grassera prošel barokní přestavbou. Na počátku 18. století se na Sázavě objevil nový opat Václav Košín z Freudenfeldu, který nechal zvelebit své obydlí – prelaturu, ale také notně pustil žilou klášternímu rozpočtu. V roce 1746 došlo k velkému požáru a tedy se znovu stavělo a obnovovalo – tentokrát pozdně barokně. To už se tu objevuje také věhlasný stavitel Kilián Ignác Dietzenhofer. Jeho zásluhou se dostalo dnešní podoby průčelí kostela, jehož oltáře sochařsky vyzdobil řezbář Richard Práchnem. Po prelatuře se zvelebení dočkala i klausura, jenž poprvé opustila přísně středověkou dispozici, byť některé její části si zachovaly původní podobu. O výzdobu interiéru se svými freskami postaral malíř Jan Karel Kovář.

V roce 1785 se klášter podruhé vrátil do rukou světských. Zásluhou Josefa II. přešel celý objekt do rukou pražského měšťana Vilém Tiegla z Lindenkronu, který zde, jako první majitel teď už zámku, zanechal stopu v podobě empírové hrobky své manželky. Každý další majitel bývalého kláštera se pak snažil přiblížit areál tehdejší představě zámeckého bydlení. A tak se tu objevila třeba hranolová vyhlídková věž či nová fasáda v tehdy moderním neorenesančně klasicistním stylu. Fresky z klášterního období se do nového pojetí nehodily a tak byly jednoduše zabíleny.

Když přijdete do sázavského kláštera dnes, je to jako kdyby jste začali listovat encyklopedií stavební slohů. Zatímco zbytky původních dřevěných stavení stále ještě odpočívají pod základy kláštera, můžete se na severní zahradě pokochat základy románského kostela. Vzápětí mohutnost oblouků a pilířů i monumentálnost věže nedostavěného kostela připomenou slávu gotiky, aby k Vám vzápětí promluvilo svým klidem baroko, připomenuté dílem K. I Dientzehofera. No a na závěr jsou tu fasády kláštera, vyhlídková věž a s nimi klasicismus. I taková může být prohlídka místa, které v minulosti proslulo jako významné středisko slovanské vzdělanosti a zároveň se stalo trvalou připomínkou osobnosti sv. Prokopa. Muže, který tak trochu vybočil z tehdy zažité představy svatého muže, který by však, snad díky své ochotě živit se prací vlastních rukou, měl co říci v dnešní době i nám nevěřícím. Jeho genius loci jako kdyby prostupovala celým areálem ať už v podobě Milostného obrazu sv. Prokopa, lidových obrazů s výjevy ze světcova života či krypty s částí jeho tělesných ostatků. Jistě ne náhodou se stal i patronem horníků, zemědělců i vinařů.

Přesvědčit se o tom můžete jednoduše. Sázavský klášter Vám své dveře otevírá vždy od úterý do neděle v 10.00, 11.15, 13.00, 14.15 a 15.30 od května do září. V dubnu a říjnu je otevřeno jen o víkendech a svátcích. Ani po zbytek roku však klášter zájemce neodmítne. Jen je potřeba se dopředu domluvit se správou kláštera. Cena vstupného pro dospělého návštěvníka je 70,- Kč. Na závěr snad ještě jedno doporučení. Především v jarních a podzimních měsících doporučujeme teplé oblečení. V kostele, kapli i dalších prostorách kláštera vládne citelné chladno a prohlídka trvá téměř 90 minut.

Zdraví Vás významné místo český dějin – klášter Sázava.



Ostatní informace

Cena vstupného činí 70,- Kč pro dospělého. Od května do září Vás tu přivítají vždy od úterý do neděle.



Další informace

Hodnocení:
2377. místo
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou
Bylo zde:
15 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Sázava-Černé Budy
(vzdálenost od místa: 0.76 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Klášter Sázava

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo