Grad Morava – Urbs Antiqua Rastizi

Tipy na výlet, Slovácko




Kam a jak jedeme?

Základy baziliky stav v r. 2005
Základy baziliky stav v r. 2005
lupa

Do Mikulčic na bájný hrad knížete Rastislava. Areál vykopávek též zvaný Valy u Mikulčic je díky vysloveně placatému terénu snadnou dostupný ať již přímo z přilehlých Mikulčic, tak díky turistickému značení i z odlehlejších míst (Hodonín, Břeclav), naši výpravu sem přivedla cyklotrasa z nedaleké Moravské Nové Vsi, která byla dočasnou základnou zdejšího pobytu.





Za čím jedeme?

Knížecí palác
Knížecí palác
lupa

Národní kulturní památka představuje archeologické naleziště s výzkumy Staré Moravy a Velkomoravské říše, převážně z období 8. a 9. století n.l. Na bývalých ostrovech meandrující Moravy bylo postupně od 50. let 20. století odkryté jedno z největších hradišť své doby a právem je považované za jedno ze sídelních hradišť velkomoravských panovníků Mojmíra I., Rostislava, Svatopluka I. (Velikého) a Mojmíra II.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

IV. kostel
IV. kostel
lupa

Za občerstvením není potřeba docházet příliš daleko, komu nestačí nasytit ducha, tomu snad postačí stánek u pokladny (provizorní), jinak bližší okolí Hodonínska nabízí dostatek občerstvení téměř kam se podíváš.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Ramena Moravy v rezervaci Skařiny
Ramena Moravy v rezervaci Skařiny
lupa

K Mikulčicím mám celkem kladný vztah již od nepaměti, neb coby malý hošík jsem zde s rodiči snad i jednou zavítal (na vykopávky). Po té jeden ze spolupracovníků mé matičky z Mikulčic přímo pocházel, tudíž i u nás na severu jsme měli v patrnosti, že existují i jiné značky vína než Romance, Kardinál a Ostravský kahan (v Čechách pak ještě Ludmila). Nakonec u jeho příbuzných jsem objevil první vinný sklípek.

lupa

To jen malá odbočka. V areálu u Mikulčic během vykopávek bylo odkryty základy asi dvanácti kostelů, k tomu i kamenné základy patrně knížecího paláce. Dobře opevněné sídlo bylo zřejmě ve své době téměř nedobytné, obklopené mocnou palisádou a vodními příkopy. Zřejmě se rozkládalo na minimálně dvou původních ostrovech v luhu Moravy. Jádro hradu tvořily právě zmíněné ostrovy o rozloze asi 10 ha, které tvořily ploché vyvýšeniny Akropole a Předhradí. Na Akropoli byly zjištěny největší stavby – bazilika, palác a několik dalších kostelů. Právě u nich pak jsou známé hroby často z bohatou výbavou, prozrazující na příslušnost k panovnické rodině, kněžstvu, duchovenstvu, ale i zámožnějším řemeslníkům. Areál hradiště byl obklopen přilehlým sídlištěm převážně zemědělného obyvatelstva. Na ploše asi 200 ha žilo v období panování Svatopluka Velikého (871-894) více než 2.500 obyvatel.

lupa

Velký výzkum zdejšího naleziště byl prováděn v l. 1954-1992 týmy pod vedením prof. Josefa Poulíka, doc. Zdeňka Klanici, dr. Čeňka Stani. Kromě základů staveb zde bylo odkryto 2.500 hrobů a shromážděno na 250.000 artefaktů včetně ozdob z drahých kovů, četné zbraně, kopí, meče, hroty šípů, ostruhy, nákončí opasků, sekery apod. Areál byl postupně zpřístupňován veřejnosti. V terénu byly vyznačeny zprvu jen v úrovni terénů základy, kde se ukrývají jednotlivé základy. Dnešní terén je oproti původnímu terénu před více než 1.000 let leckdy o dva metry výše (po pravidelných záplavách). Nálezy jsou prezentovány ve výstavních pavilonech. Pavilon č. I. Je momentálně v rekonstrukci, ten prezentuje většinou hrobové nálezy, ale i monoxyly (lodě) apod. Po rekonstrukci bude v pavilonu umístěno návštěvnické centrum (i důstojná pokladna), atrakcí bude určitě vyhlídková věž. Z ní by mělo jít dohlédnout na kostelík sv. Markéty Antiochijské u nedalekých slovenských Kopčan za Moravou. Jedná se patrně o jedinou celou zachovanou Velkomoravskou stavbu.

Expozice v Pavilonu I.
Expozice v Pavilonu I.
lupa

Od roku 2008 je zpřístupněn nový Pavilon II. Dveře do pavilonu jsou opatřeny slovy Evangelia v Cyrilici (na rubu najdeme překlad). Muzejní expozice skrývá pohled na odkryté základy I. a II. kostela (skutečné objekty). Na světelných panelech jsou k nahlédnutí ideální rekonstrukce nalezených staveb, součástí expozice jsou repliky šperků, modely objektů apod. Součástí prohlídky je i videoprojekce.

Po pavilonech následuje venkovní (terénní část) hradiště.

lupa

V letech 2007-13 probíhaly v areálu revizní výzkumné práce v souvislosti s revitalizací areálu (před výročím 1.150 let od příchodu Cyrila a Metoděje). V rámci těchto prací došlo i k novému znázornění polohy základů některých staveb. Oproti původnímu vyznačení kameny v úrovni terénu jsou dnes vyznačené základy v podobě zídek výšky min. 30–40 cm vysokých. Skutečné základy, leckdy překvapivě mohutné jsou ovšem návštěvníků skryté v několikametrové hloubce, ty pravé jsou k vidění jen ve zmiňovaných Pavilonech. Nutno ovšem podotknout, že prohlídka venkovních nálezů je i příjemnou procházkou v okolí lužního lesa kolem dolního toku Moravy. Samotný areál naleziště je pak tvořen spíše rozsáhlými loukami se solitérními stromy, leckdy úctyhodného stáří. Snad jen v parném létě zde návštěvník poněkud strádá, ale příroda zde má své kouzlo i v období mimo nápor hlavní turistické sezony.

Základy I. kostela
Základy I. kostela
lupa

Nesmíme zapomenout i na novodobou sochu bratrů sv. Cyrila a sv. Metoděje, kteří zde jistě rovněž působili. Najdeme ji u základů X. kostela před hlavními objekty areálu. Mikulčický areál je poutním místem věřících i z cizozemí, zejména z Bulharska. Vyhnaní žáci věrozvěstů spolupoložili základy tamějšího vzdělání.

Ostatní informace

Hroby
Hroby
lupa

Do budoucna se uvažuje o výstavbě dřevěné lávky či mostu přes Moravu do zmíněných Kopčan, ostatně dřevěný most přes Moravu zde zřejmě v 9. století skutečně byl. Vstupné do expozice je relativně příznivé, do výstavních Pavilónů 60,- Kč, bez Pavilónů (pouze venek) 40,- Kč. Setkal jsem se sice s názory, že někde na Balkáně najdeme z té doby daleko zachovalejší stavby. To je asi pravda, nicméně nesmíme pominout, že vpád Maďarů počátkem 10. století byl asi značný, a po té co bylo sídliště opuštěné, dokonala svoje samotná řeka Morava, ostatně to co dovede nám předvedla relativně nedávno (1997). A za tisíc let takových pohrom bylo určitě dost.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
do přírody, na kole
Byli zde:
4 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Lužice
(vzdálenost od místa: 3.18 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Grad Morava – Urbs Antiqua Rastizi

23.09.2014 12:31
Vzhledem k tomu, že jsem tady s Bobem na kole byl a ona zmíněná "balkánská" myšlenka pochází ode mě, musím reagovat. Tak jako jsem vždycky tvrdil, že Tomáš Rosický je nejpřeceňovanější český fotbalista všech dob (což nevylučuje, že něco umí, ale pokud je asi 20 let v kuse zraněný, tak to holt nepředvede), tak jsou Valy u Mikulčic naší nejpřeceňovanější památkou. Sice se mi zde také líbí, ale nikdy jsem nechápal, proč na památku UNESCO kandidují základy kostela, jehož jednovaječné dvojče dodnes stojí - a v plné kráse - v chorvatském Zadaru.
Re:
23.09.2014 12:55
Dobře, ale kolik lidí kvůli tomu od nás pojede do Zadaru. Počítej, bylo nás tu celkem 13 výletníků z toho do expozice zamířil jeden člověk (tedy já), tak jsem kvůli tomu vyrazil o hodinu dřív, abych ostatní nezdržoval. Tím pádem jsem měl Pavilon č.II zcela pro sebe (sice bez videa, ale se slevou na 40,- Kč). No a než přijel zbytek výpravy, už jsem měl jednu Litovel navíc... (točili Moravan 11°).

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace