Do rodiště Zdislavy z Lemberka

Tipy na výlet, Českomoravská Vrchovina




Kam a jak jedeme?

Farní kostel sv. Václava
Farní kostel sv. Václava
lupa

Malé malebné městečko na Vysočině, jen pár kilometrů od dálnice D1 (sjezd Velké Meziříčí nebo Velká Bíteš) má slavnou rodačku, Zdislavu z Lemberka. Městečko je dobře dostupné jak autem, tak i na kole, vede sem několik cest s klidným provozem, krásnou kopcovitou krajinou s mnoha rybníky kolem, někdy je oblast kolem označována jako Křižanovská rybníkařská vrchovina. Je to ideální krajina na cyklovýlet, nebo výlet autem, jako zastávka třeba při cestě na Ždár nad Sázavou. V Křižanově najdeme také zámek, do nynější podoby přestavěný v 19. století (bohužel nepřístupný), Kostel Sv. Václava a kapli sv. Barbory od Santiniho.





Za čím jedeme?

Hlavní vstup do kostela
Hlavní vstup do kostela
lupa

Malá obec Křižanov není tak významným historickým místem jako nedaleký Žďár nad Sázavou nebo Třebíč, ale má velmi slavnou rodačku, Svatou Zdislavu z Lemberka. Křižanováci jsou náležitě pyšní na svou paní, sv. Zdislavu, v letošním roce byla dokonce zahájena výstavba jejího památníku na náměstí.

Hlavní loď kostela
Hlavní loď kostela
lupa

Podle historických pramenů se paní Zdislava narodila v roce 1220 v Křižanově a zemřela 1252 v Lemberku v severních Čechách. Její otec byl Přibyslav z Křižanova a matka Sibyla, původem snad Němka, která přišla do Čech s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla několik sourozenců, mezi nimi sestru Alžbětu, provdanou za Smila z Lichtemburka, a Eufémii, manželku Bočka z Obřan.

Presbytář
Presbytář
lupa

O jejím mládí se mnoho neví, ale rodiče byli velmi zbožní a vzdělaní a patrně ji dali na výchovu do některého z okolních klášterů. Její manžel Havel z Lemberka, za kterého se provdala okolo roku 1238, byl blízký důvěrník krále Václava I. Narodily se jim čtyři děti - doložení jsou synové Havel, Jaroslav a Zdislav a snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika. Zdislava se stala dominikánskou terciářkou a spolu s manželem povolali dominikány do Jablonného a do Turnova. Zdislava byla prý velmi ráznou a aktivní ženou. Vychovávala a vzdělávala čeleď, starala se o nemocné ve špitále, pomáhala chudým, lidem bez domova, válečným uprchlíkům. V době nepřítomnosti manžela vedla celé panství. Zdislava zemřela velmi mladá, v 32 letech na tuberkulozu. Její hrob v Jablonném je častým cílem poutníků z celé střední Evropy. V Křižanově a částečně v Brně a na Veveří prožila své mládí, většina jejich dobročinných aktivit je však spjata s Libereckým krajem, jehož je také patronkou. Traduje se, že v době mládí v Křižanově se nepozorovaně ztrácela a utíkala do nedalekých lesů meditovat a postit se.

Reliéf sv. Zdislavy
Reliéf sv. Zdislavy
lupa

Zdislavin otec Přibyslav zastával funkci purkrabího a hradě Veveří a zemědělsky kolonizoval nejbližší okolí Křižanova. Na severu svého údělu dokonce začal dobývat stříbro. V roce 1287 připadla polovina Křižanova klášteru ve Žďáře, druhou polovinu vlastnili pánové z Lomnice. Zikmund a Milota Lomničtí z Křižanova byli loupeživí rytíři a stoupenci Jana Husa. V husitském období byl vypálen kostel a zpustošen hrad, rodiště paní Zdislavy. Noví majitelé, páni z Pernštejna opravili kostel, ale hrad nechali dalších sto let chátrat. Právě Pernštejnové zde založili některé velké rybníky a dobře zde hospodařili. Hrad obnovili v renesančním slohu až Lhotští ze Ptení.

renesanční náhrobek
renesanční náhrobek
lupa

Z doby Zdislaviny se v Křižanově mnoho památek nezachovalo, hrad je zničený už dávno, dnešní zámek, který stojí zhruba v místech původního hradu je po celkové přestavbě z 19. století.

Farní Kostel Sv. Václava již stál v době, kdy zde Zdislava žila a dokonce v době před příchodem jejího otce Přibyslava. Malý románský kostel zde založilo patrně Olomoucké biskupství.

První zmínka o kostele Sv. Václava je z latinské listiny z roku 1239, kostel je ale mnohem starší, románského původu, což dokazuje nález románského okna na severní fasádě při opravě kostela. Mezi lety 1230 až 1240 byl kostel přestavěn v gotickém slohu. Při přestavbě v 15. století byl přistavěn pozdně gotický presbytář. Rovněž v baroku byl kostel přestavován. V roce 1678 byla provedena přestavba, při které byla nová barokní loď spojena s vedle stojící pohřební kaplí sv. Michaela archanděla pánů Lhotských ze Ptení v jeden prostor zaklenutý barokní klenbou, čímž vznikla dvoulodní dispozice. Tuto barokní přestavbu provedla hraběnka Eleonora z Oppersdorfu rozená Dietrichsteinová. Znak jejího rodu je také proveden nad vchodem do kostela. Nově byla také zaklenuta starší loď. Z roku 1884 je pseudogotický oltář sv. Václava. V lodi kostela je moderní plastika sv. Zdislavy a jejího manžela. V interiéru kostela najdeme také starou románskou křtitelnici a pozdně gotickou křtitelnici. Varhany jsou z 1. poloviny 20. století, původní byly poškozeny za 2. světové války leteckou pumou, která zasáhla kostel a poničila ho. V Křižanově vykonávali duchovní správu dlouhou dobu také Johanité, o čemž svědčí maltézský kříž nad středním gotickým oknem v presbytáři.

Kostel je dvoulodní, neobvyklého půdorysu, vzniklého četnými stavebními úpravami. Dvoulodní kostely nalezneme také v nedaleké Velké Bíteši a ve Velkém Meziříčí, ale u obou kostelů se jedná o dvoulodí gotické. Loď s presbytářem je vyšší a širší, než menší a užší barokní loď, ze které je přes předsíň vstup do kostela. Užší loď je také kratší, protože na ni navazuje čtvercová věž kostela. Věž stála původně samostatně, je románského původu a měla rovněž obrannou funkci (střílny na fasádě), ve věži byla také místnost pro uchování cenností, pokladnice, dodnes jsou v interiéru dochovány původní dveře.

V kapli sv. Michala jsou odkryty fragmenty freskové výzdoby, patrně pozdně gotické dle stuhy s nápisem, vysoké umělecké kvality (figura archanděla Michaela s váhou). Lze se domnívat, že pod silnou vrstvou novějších omítek bude patrně mnohem větší rozsah výmalby. V interiéru kostela je také soubor renesančních náhrobků včetně náhrobku malého dítěte (náhrobky Zdeňka Lhotského ze Ptení, jeho ženy Anny roz. Podstatské a dcery Kateřiny).

V blízkosti zámku je také kaple sv. Barbory (Hrabata z Kounic v roce 1687 v Křižanově a jeho okolí začali intenzivně těžit a zpracovávat železnou rudu, v době výstavby byl Křižanov bohatým hornickým městem). Kaple byla postavena v letech 1720 -1727 snad podle projektu Jana Blažeje Santini na objednávku opata Vejmluvy ve stylu gotizujícího baroka. Postavena byla v místech kde stával hrad, rodiště Zdislavy a na místě kaple stál patrně také kostel Pany Marie, postavený ve 14. století, později vypálený a již neobnovený. Při opravách kaple byly nalezeny tři vrstvy podlah a základy velkého pilíře starého kostela. Je také písemně doloženo, že v roce 1437 byly v Křižanově dva kostely. Santiniho kaple původně vypadala jinak než dnes, měla věž, průčelí bylo barokně prohnuté (takto je kaple zobrazena na jedné staré rytině Křižanova). Krásný je interiér kaple s třemi barokními oltáři.

Křižanov byl za II. světové války značně poničen, mnoho domů na náměstí i v okolních ulicích bylo těžce poškozeno. Nicméně urbanistická struktura je zcela zachována včetně dlouhého svažitého náměstí s kašnami, původní radnice, dnes opravená, kostel a zámek se zámeckých parkem a kaplí sv. Barbory. Nedaleko je také malé letiště a okolí Křižanova je obklopeno několika malebnými rybníky. V okolí ve směru na Jivoví jsou také krásné lesy.

.

V současné době je zpracováván návrh na památník sv. Zdislavy s její bronzovou sochou, jehož autorem je akademický sochař Otmar Oliva. Památník má stát na náměstí nedaleko od kostela. Při farní pouti do Říma v roce 2013 dokonce památník získal požehnání od papeže Františka a 1. září 2013 byla zahájena jeho výstavba.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tipy na ubytování v okolí

Ubytování jsme nepotřebovali, jeli jsme dál, na náměstí jsou potraviny i restaurace, kde se dá docela slušně najíst.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nelíbilo se nám, že se nám z ničeho nic pokazilo auto a nešlo nastartovat. Velký průšvih, říkali jsme si, asi startér, možná baterka. Jeden z místních obyvatel nám velice pomohl, sehnal nám autoopraváře (s manželem jezdili po celém městě a sháněli ho, dokonce ho vyzvedli na nějaké oslavě) a ten zjistil, že nám naprosto zkolabovala baterka. Byla neděle odpoledne, všude zavřeno. Přesto nás zachránil tak, že nám pan mechanik daroval starou, ale funkční baterii a my jsme mohli bez problémů dojet domů. Nestálo nás to skoro nic. V dnešní době nevídané ! Myslím, že v Křižanovácích dodnes žije duch sv. Zdislavy a za nezištnou pomoc oběma pánům patří velký dík a přímluvy sv. paní Zdislavy. Pro nás to byl malý zázrak....Smile

Ostatní informace

Do kostela se nic neplatí, otvírací doby jsou nepravidelné, o nedělích bývá kostel otevřený, také při bohoslužbách. Zámek je nepřístupný, rovněž kaple sv. Barbory bývá otevřena jen příležitostně.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou, do přírody
Byli zde:
2 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Křižanov
(vzdálenost od místa: 1.82 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Do rodiště Zdislavy z Lemberka

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo